Tomáš Jaroš: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
|||
Řádek 199: | Řádek 199: | ||
[[Kategorie:Zvonaři]] |
[[Kategorie:Zvonaři]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1571]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1571]] |
||
[[Kategorie:Zvony |
[[Kategorie:Zvony katedrály svatého Víta]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 9. 3. 2014, 19:23
Tomáš Jaroš z Brna (asi 1500 – 1571) byl významný pražský zvonař a kovolijec 16. století. Mezi jeho největší díla patří zvon Zikmund z r. 1549 pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, největší český zvon, a Zpívající fontána v Královské zahradě, navržená italským sochařem Francescem Terzem.
Údaje o životě
Tomáš Jaroš se narodil v Brně na počátku 16. století. Působil ve Vídni jako kovolijec, kolem r. 1543 přesídlil do Čech. V r. 1547 už je zmiňován je přední pražský kovolijec, pročež je mu svěřena zakázka vyrobit nový velký zvon pro katedrálu sv. Víta, náhradou za zvon, zničený požárem Pražského hradu v r. 1541. Jeho nejvýznamnějším dílem je Zpívající fontána, po jejím dokončení odešel v r. 1569 do Košic vyrábět děla. R. 1571 zemřel. Zůstala po něm vdova Barbora, která se ještě dlouhá léta domáhala na královské komoře o doplatek odměny za Zpívající fontánu.
Zpívající fontána
Zpívající fontána z Královské zahradě Pražského hradu představuje hlavní Jarošovo dílo. Vytvářel ji s přestávkami v letech 1562-1568. Bronzová fontána je bohatě zdobena figurálními motivy. Jedním z Jarošových pomocníků na fontáně byl Vavřinec Křička z Bítyšky.
Charakteristika zvonů
- Na zvonech užívá nápisy v latině a v němčině. Češtinu užívá zcela výjimečně.
- Často používá legendu: VOX MEA - VOX VITAE - VOS VOCO - AD SACRA VENITE. Tj. Hlas můj - hlas života - vás volám- ke mši pojďte.
- Užívá výhradně humanistickou majuskuli.
- Zavedl některé nové prvky do výzdoby zvonů, v českých zemích do té doby neznámé:
- Tabulky s nápisy. Před Jarošem se nápisy psaly pouze do pásů kolem čepce.
- Ucha s maskarony. Před Jarošem byla ucha koruny zdobená pouze výžlabky, pletenci apod. nebo zcela nezdobená.
- Otisky mincí.
Zvony
Rok | Obec (okres) | Objekt | Zdroj |
---|---|---|---|
1548 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Mádl - zvon Zikmund |
Litomyšl (Svitavy) | kostel Povýšení sv. Kříže | Winter | |
1549 | Čistá (Rakovník) | zvonice kostela sv. Václava | Smolík |
1550 | Hradčany (Praha) | kostel sv. Jiří | Kybalová |
Nové Město (Praha) | kostel sv. Klimenta | Rybička | |
Jesenice (Příbram) | kostel Nejsvětější Trojice | Vlasák[1] | |
Ročov (Louny) | kostel Nanebevzetí Panny Marie | Matějka: Soupis II | |
1552 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Podlaha: Soupis I[2] |
Budyně nad Ohří (Litoměřice) | kostel Panny Marie Sněžné | Matějka: Soupis IV | |
Dubany (Litoměřice) | kostel sv. Petra a Pavla | Matějka: Soupis IV | |
Uhříněves (Praha) | kostel Všech Svatých | Chytil | |
1553 | Praha | kostel sv. Prokopa | Winter |
Nebužely (Mělník) | kostel sv. Jiljí | Podlaha: Soupis VI[3] | |
Peruc (Louny) | kostel sv. Petra a Pavla | Matějka: Soupis II | |
Radouň (Mělník) | kostel sv. Havla | Winter | |
Staré Město (Praha) | kostel Panny Marie před Týnem | Zap: Týnský chrám | |
1554 | Horní Krupka (Teplice) | zvonička | signatura na zvonu |
Litoměřice | kostel Všech Svatých | Luksch[4] | |
Ústí nad Labem | kostel sv. Vojtěcha | podobnost s jinými zvony[5] | |
Chyšky (Písek) | kostel sv. Prokopa | Podlaha: Soupis V | |
Řisuty (Kladno) | zvonice kostela sv. Jakuba | Velc: Soupis XX | |
1555 | Počepice (Příbram) | kostel sv. Jana Křtitele | Vlasák |
1556 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Podlaha: Soupis I - zvon Dominik |
Stará Boleslav (Praha - východ) | kostel sv. Václava | Zap: Stará Boleslav[6] | |
Mýto (Rokycany) | kostel sv. Jana Křtitele | Chytil | |
1560 | Veclov (Rakovník) | kostel Všech Svatých | Cechner: Soupis XXXIX |
1562 | Libotenice (Litoměřice) | zvonice kostela sv. Kateřiny | Matějka: Soupis IV |
1568 | Jílové u Prahy (Praha – západ) | kostel sv. Vojtěcha | Zap: Jílové |
Slatina (Litoměřice) | kostel sv. Jana Nepomuckého | Chytil[7] | |
???[8] | Doksany (Litoměřice) | kostel Narození Panny Marie | Soupis IV. Podobnost s jinými zvony.[9] |
Poznámky
Související články
Literatura
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých XXXIX - Rakovnicko II. Praha: [s.n.], 1913.
- CHYTIL, K. Mistr Tomáš Jaroš z Brna. IN: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění, Praha 1917, s. 20 – 28.
- KOULA, J. Zbytek děla Jarošova. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, s. 325 - 328.
- KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
- LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice I. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, s. 108.
- MÁDL, Karel B. Velký zvon u svatého Víta v Praze. IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, s. 689-715.
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých II – Lounsko. Praha: [s.n.], 1897.
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898.
- Ottův slovník naučný, heslo Jaroš, Tomáš.
- PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých : Metropolitní chrám svatého Víta. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online.
- PODLAHA, Antonín a kolektiv. Soupis památek historických a uměleckých V - Milevsko. Praha: [s.n.], 1898.
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých VI - Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899.
- RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- SMOLÍK SLATINSKÝ, Frant. Kříč a bývalé panství Kříčské v Plzeňsku. IN: Památky archeologické a místopisné 1874, s. 41 – 56.
- STREIT, Jiří. Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 169–171.
- VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých XX – Slánsko. Praha: [s.n.], 1904.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Hrad Vysoký Chlumec a jeho okolí. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 49 – 58.
- WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 356.
- ZAP, Karel Vladislav. Jílové. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 200 – 210.
- ZAP, Karel Vladislav. Stará Boleslav a její poutnický chrám Panny Marie. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 15.
- ZAP, Karel Vladislav. Týnský chrám, hlavní farní kostel Starého města Pražského. IN: Památky archeologické a místopisné 1855 / I, s. 109.