Prosincová ústava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 3 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q389309) |
link společní ministři |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Prosincová ústava''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Dezemberverfassung''}}) byla vydána 21. prosince [[1867]] jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na [[rakousko-uherské vyrovnání]]. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], |
'''Prosincová ústava''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Dezemberverfassung''}}) byla vydána 21. prosince [[1867]] jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na [[rakousko-uherské vyrovnání]]. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|císaře]] a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherské monarchie]]. K úpravě došlo takzvanou [[Dubnová ústava (1873)|dubnovou ústavou v roce 1873]]. |
||
== Členění == |
== Členění == |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod. |
* 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod. |
||
* 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“) |
* 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“) |
||
* 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“ |
* 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“, vymezil celostátní kompetence, definoval [[společná ministerstva Rakouska-Uherska]] (Ministerská rada pro společné záležitosti) a delegace coby sbory zástupců parlamentů obou součástí monarchie pro rozhodování o společných otázkách |
||
* 147/1867 ř. z. (dualismus) |
* 147/1867 ř. z. (dualismus) |
||
Verze z 25. 5. 2013, 22:27
Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-uherské monarchie. K úpravě došlo takzvanou dubnovou ústavou v roce 1873.
Členění
- 141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) – ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament
- 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech) – svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.
- 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) – nově zřízen ve Vídni
- 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.
- 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“)
- 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“, vymezil celostátní kompetence, definoval společná ministerstva Rakouska-Uherska (Ministerská rada pro společné záležitosti) a delegace coby sbory zástupců parlamentů obou součástí monarchie pro rozhodování o společných otázkách
- 147/1867 ř. z. (dualismus)
Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko, konkrétně „v Čechách, Dalmatsku, Haliči a Vladiměřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku, Korutansku, Krajinsku, v Bukovině, Moravě, Slézsku, Tyrolsku, Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišíku, též v městě a okršlku Trstském”.
