Dubnová ústava (1873)

Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 40/1873 ř. z., jímž byla novelizována Prosincová ústava. Novela především zavedla přímé volby do poslanecké sněmovny Říšské rady,^[1] takže poslanci již nebyli voleni zemskými sněmy.^[2] Tímto se snížil význam zemských sněmů a zároveň se vyřešil problém pasivní rezistence těch sněmů, které kvůli převaze autonomistů odmítaly vyslat do Říšské rady své poslance.^[3]

V souvislosti s touto změnou došlo také ke zvýšení počtu poslanců z 203 na 353 (92 poslanců z Čech, 36 z Moravy, 10 ze Slezska)^[4] a k zavedení čtvrté volební kurie obchodních a živnostenských komor.^[5]

Detailnější volební pravidla pak stanovoval návazný zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 41/1873 ř. z., jímž byl vyhlášen volební řád.^[6]

Na základě těchto ústavních změn pak proběhly první přímé volby do Říšské rady roku 1873.

Odkazy

Reference

↑ § 7 písm. C RGBl. 40/1873 Zákon, jímžto se změňuje základní zákon o zastupitelstvu říšském, daný dne 21. prosince 1867 (č. 141 zák. říšsk.).
↑ § 7 RGBl. 141/1867 Gesetz, wodurch das Grundgesetz über die Reichsvertretung vom 26. Februar 1861 abgeändert wird.
↑ BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české (1860–1890). Svazek XII.a. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-181-8. S. 236–239.
↑ § 6 RGBl. 40/187, § 6 RGBl. 141/1867.
↑ § 7 RGBl. 40/1873.
↑ RGBl. 41/1873 Zákon, jenž se týče volebních údův poslanecké sněmovny rady říšské.

Související články

[1] § 7 písm. C RGBl. 40/1873 Zákon, jímžto se změňuje základní zákon o zastupitelstvu říšském, daný dne 21. prosince 1867 (č. 141 zák. říšsk.).

[2] § 7 RGBl. 141/1867 Gesetz, wodurch das Grundgesetz über die Reichsvertretung vom 26. Februar 1861 abgeändert wird.

[3] BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české (1860–1890). Svazek XII.a. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-181-8. S. 236–239.

[4] § 6 RGBl. 40/187, § 6 RGBl. 141/1867.

[5] § 7 RGBl. 40/1873.

[6] RGBl. 41/1873 Zákon, jenž se týče volebních údův poslanecké sněmovny rady říšské.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Ústavní a politický vývoj Rakouského císařství a Rakouska-Uherska (1848–1918)

Ústavní dokumenty	dubnová ústava (1848) • kroměřížská ústava (1849) • březnová ústava (1849) • silvestrovské patenty (1851) • říjnový diplom (1860) • únorová ústava (1861) • zářijový manifest (1865) • rakousko-uherské vyrovnání (1867) • prosincová ústava (1867) • chorvatsko-uherské vyrovnání (1868) • fundamentální články (1871) • dubnová ústava (1873) • Taaffeho volební reforma (1882) • Badeniho volební reforma (1896) • všeobecné a rovné volební právo (1907)

Legislativní a exekutivní tělesa	Říšský sněm (1848–1849) • Frankfurtský parlament (1848–1849) • Říšská rada (1861–1918) • Uherský sněm (1861–1918) • zemské sněmy (1861–1918) • rakousko-uherské delegace (1867–1918) • vláda Rakouského císařství (1848–1867) • vláda Předlitavska (1867–1918) • vláda Uherska (1867–1918) • společná ministerstva Rakouska-Uherska (1867–1918) • zemské výbory (1861–1918)