Kroměřížská ústava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Kroměřížská ústava (také kroměřížský návrh ústavy) označuje návrh ústavy vypracovaný poslanci na ústavodárném kroměřížském sněmu pro Rakouské císařství, který nikdy nevešel v platnost. Návrh byl předložen na konci roku 1848 a jednalo se o něm ještě na začátku roku 1849, nicméně v březnu byl ústavodárný sněm rozehnán a nová ústava (březnová) byla oktrojována („vnucena“).

Ústava rozeznala suverenitu lidu a když potom sněm do návrhu uznal ustanovení o tom, že veškerá moc vychází z lidu znamenalo to rozchod s panovníkem a vládou. Ústava počítala s federalistickým uspořádáním státu, nicméně výsledná podoba také počítala s centralistickými principy (nebyl např. ustaven historický stát země Koruny české, ale pouze se počítalo s posílení moci jednotlivých „korunních zemí“). Zákonodárnou moc měl mít dvoukomorový říšský a jednotlivé zemské sněmy. Volební právo mělo být omezeno pouze daňovým censem.

První návrh Františka Palackého formulovaný ryze federalisticky uznával právo národů na sebeurčení národů a prvně popsal možnost soužití Čechů a Slováků v jednom státě.

Literatura[editovat | editovat zdroj]