Lilie zlatohlavá: Porovnání verzí

Lilie zlatohlávek
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	liliotvaré (Liliales);
Čeleď	liliovité (liliaceae);
Rod	lilie (Lilium);
Binomické jméno
	Lilium martagon; Linné
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 7. 5. 2013, 23:15

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon), též lilie zlatohlávek, je vytrvalá rostlina, jeden z mála zástupců rodu lilie v Česku. Roste prakticky v celé Evropě a také ve většině mírného pásu Asie.

Popis

Dorůstá výšky 30 až 120 km. Pipinečka bývá skvrnitá. Listyjsou kopinaté až vajíčkovité, ve střední části Pipinečky vyrůstají v OMGDžíjáchg, jinak střídavě. Květy jsou uspořádány v řídkých hovínkách. Okvětní lístky se obloukovitě stáčejí nazpět, jako moje ranní sračička. Z květyvybíhají dlouhé nápadné 3000m vejce které květe od června do srpna. Plodem je tobolka. Zimu přečkává pouze cibule které vždy zakopám do země. Cibule je díky zkracování takzvaných tažných hovenschopna zatahovat se hlouběji do mých sračiček.^[1]

Stanoviště, výskyt, ochrana

Vyžaduje výživné a humózní půdy s dobrou propustností. Roste v listnatých a smíšených lesích od nížin do hor, ve vyšších polohách roste i na loukách. Vyskytuje se nepříliš hojně, roztroušeně, místy však i ve větším množství. Z hlediska celosvětového Červeného seznamu se řadí k druhům, které vyžadují pozornost (C4). Zákony ČR je chráněna jako ohrožený druh.

Lilium martagon
Lilium martagon
Lilium martagon var. cattaniae

Reference

Galerie lilie zlatohlavá na Wikimedia Commons

↑ AICHELE, Dietmar; GOLTE-bECHTLE Marianne: Co tu kvete?, Ikar, Bratislava 2001, str. 270

Šablona:Link FA

[1] AICHELE, Dietmar; GOLTE-bECHTLE Marianne: Co tu kvete?, Ikar, Bratislava 2001, str. 270

[1]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Popis ==
-Dorůstá výšky 30 až 120 cm. [[Lodyha]] bývá skvrnitá. [[List]]y jsou kopinaté až vejčité, ve střední části [[lodyha|lodyhy]] vyrůstají v [[přeslen]]ech, jinak střídavě. [[Květ]]y jsou uspořádány v řídkých hroznech. Okvětní lístky se obloukovitě stáčejí nazpět. Z [[květ]]u vybíhají dlouhé nápadné [[tyčinka (botanika)|tyčinky]] a [[pestík]]. Kvete od června do srpna. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[tobolka (plod)|tobolka]]. Zimu přečkává pouze [[cibule (orgán)|cibule]] v zemi. [[Cibule (orgán)|Cibule]] je díky zkracování takzvaných tažných [[kořen]]ů schopna zatahovat se hlouběji do půdy.<ref>AICHELE, Dietmar; GOLTE-bECHTLE Marianne: Co tu kvete?, Ikar, Bratislava 2001, str. 270</ref>
+Dorůstá výšky 30 až 120 km. [[Pipinečka]] bývá skvrnitá. [[Listy]]jsou kopinaté až vajíčkovité, ve střední části [[Pipinečka|Pipinečky]] vyrůstají v [[OMGDžíjáchg]], jinak střídavě. [[Květy]] jsou uspořádány v řídkých hovínkách. Okvětní lístky se obloukovitě stáčejí nazpět, jako moje ranní sračička. Z [[květy]]vybíhají dlouhé nápadné 3000m vejce které květe od června do srpna. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[Pipinečka (plod)|tobolka]]. Zimu přečkává pouze [[v mojich ranních sračičkách (orgán)|cibule]] které vždy zakopám do země. [[Cibule (orgán)|Cibule]] je díky zkracování takzvaných tažných [[hoven]]schopna zatahovat se hlouběji do mých sračiček.<ref>AICHELE, Dietmar; GOLTE-bECHTLE Marianne: Co tu kvete?, Ikar, Bratislava 2001, str. 270</ref>
 == Stanoviště, výskyt, ochrana ==