Přeskočit na obsah

Železniční trať Liberec–Harrachov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Tuvalkin (diskuse | příspěvky)
110 editací
m ikon
Jirha (diskuse | příspěvky)
2 350 editací
doplnění části Historie
Řádek 100: Řádek 100:
| vydavatel = Město Harrachov
| vydavatel = Město Harrachov
}}</ref>
}}</ref>

=== Co vypovídají staré jízdní řády ===
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

'''Liberec''', Růžodol, Rochlice (nyní Vesec u Liberce), Maffersdorf (nyní Vratislavice n. N.), Maffersdorf-Mitt., Prošovice, Jablonec-Brandl, '''Jablonec n. N. ''', Horní Jablonec, Nová Ves n. N., Schlag, Wiesenthal Dol., Wiesenthal n.N.(nyní Lučany n. N.), Smržovka, Smržovka-Kleinp., Dolní Smržovka, Dolní Tannwald, '''Tannwald-Šumburk''', Tiefenb.-Desná, Polubný Dolní, Příchovice, Grünthal (potom Polubný)

{| class="wikitable"
|+ Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
|-
!width="80" style="background:#c0c0c0"|rok
!width="300" style="background:#c0c0c0"|provozovaná trať
!width="300" style="background:#c0c0c0"|počet vlaků
|-
|1900||67 Liberec – Tannwald-Šumburk – Grünthal||3 Os
|-
|1921 léto||164 Liberec – Jablonec nad Nisou státní nádr. - Tannvald-Šumburk – Grünthal||8 Os Liberec – Jablonec n. N.,<br />5 Os Jablonec n. N. - Grünthal
|-
|1928/29 zima||128 Liberec - Polubný||5 M + 9 Os Liberec – Jablonec n. N.,<br />3 M + 6 Os Jablonec n. N. – Tanvald-Šumburk n. D.,<br />5 Os Tanvald-Šumburk n. D. - Polubný
|-
|1937/38 zima||122 Liberec – Polubný –(Hirschberg)||18 Os Liberec – Jablonec n. N.,<br />13 Os Jablonec n. N. – Tanvald-Šumburk n. D.,<br />6 Os Tanvald-Šumburk n. D. - Polubný
|-
|1944/45||160p Reichenberg – Tannwald-Schumburg – Polaun||9 Os Reichenberg – Gablonz,<br />8 Os Gablonz - Tannwald-Schumburg,<br />7 Os Tannwald-Schumburg - Polaun
|-
|1945/46||3g Liberec – Polubný||7 Os Liberec – Tanvald,<br />4 Os Tanvald - Polubný
|-
|1959/60||3g Liberec – Polubný-Kořenov||10 Os Liberec – Tanvald-Šumburk n.D.,<br />v úseku Tanvald-Šumburk n.D. – Polubný-Kořenov doprava zastavena
|-
|rowspan="2"|1988/1989||036 Liberec – Tanvald – Železný Brod||12 Os Liberec – Tanvald
|-
|035 Tanvald – Harrachov||9 Os
|-
|rowspan="2"|2002/2003||036 Liberec – Tanvald – Železný Brod||24 Os Liberec – Tanvald
|-
|035 Tanvald – Harrachov||14 Os
|-
|2005/2006||036 Liberec – Tanvald – Harrachov||26 Os Liberec – Tanvald,<br />12 Os Tanvald – Harrachov
|-
|2012/2013||036 Liberec – Tanvald – Sklarska Poreba Górna||26 Os Liberec – Tanvald,<br />16 Os Tanvald - Kořenov,<br />11 Os Kořenov – Harrachov,<br />5 Os Harrachov - Sklarska Poreba Górna
|-
|colspan="3"|Vysvětlivky:
Os – ''osobní vlak'', M – ''motorový vlak''
|}


== Vlaky ==
== Vlaky ==

Verze z 7. 4. 2013, 06:08

Šablona:Infobox železniční trať |}

Železniční trať Liberec – Tanvald – Harrachov je česká jednokolejná regionální dráha, kterou od roku tvoří pod společným číslem trati 036 trať Liberec – Tanvald a Tanvaldská ozubnicová dráha Tanvald – Harrachov. Obě dvě části se leží Libereckém kraji a vzájemně na sebe navazují. Trať vede z Liberce přes Jablonec nad Nisou a Smržovku do Tanvaldu a dále přes Desnou a Kořenov až do Harrachova. V letech 1902 až 1945 a následně od roku 2010 trať pokračuje až do polské Szklarské Poręby.

Historie trati

Související informace naleznete také v článku Tanvaldská ozubnicová dráha.

Úsek trati z Liberce do Jablonce nad Nisou byl zprovozněn v roce 1888, v roce 1894 došlo k otevření pokračování trati z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu. V roce 1902 došlo k prodloužení tratě z Tanvaldu do Kořenova a na konci roku 1902 byla trať napojena na Německé dráhy. Z Kořenova do Německa byla trať roku 1923 elektrizována.

Po válce byl zastaven provoz mezi Kořenovem a Harrachovem a v roce 1958 byla zastavena i doprava z Tanvaldu do Kořenova. Vlaky z Liberce byly potom vedeny z Liberce úvratí přes Tanvald do Železného Brodu. V roce 1962 byla trať z Tanvaldu do Harrachova obnovena pod samostatným číslem trati.

Ke dni 28. září 1997 byla na trati z Tanvaldu do Harrachova zastavena osobní doprava. Po několika měsících na tento úsek vlaky osobní přepravy opět vyjely, ovšem v režii společnosti GJW. Od nového jízdního řádu 1998/1999 převzala společnost GJW provoz i na zbytku tratě z Liberce do Tanvaldu. Tehdy se zvýšil počet spojů, zejména ve večerních hodinách. Koncem roku 1998 však náhle došlo k opětovnému převzetí provozu Českými drahami, rozsah provozu však zůstal zachován.

Na počátku 21. století bylo s tratí počítáno v rámci zamýšleného projektu rychlodrážních tramvají v Euroregionu Nisa pod názvem Regiotram Nisa. Návrh projektu zahrnoval síť rychlých tramvajových linek, které protínaly Liberecký kraj, část Polska i Německa. V úseku z Liberce do Vratislavic nad Nisou měla být železniční trať zrušena a nová rychlodráha vedena v tělese stávající tramvajové trati, z Vratislavic nad Nisou pak v tělese trati železniční.[1] Celá rychlodráha měla vést až do polské Jelení Hory.[2] Projekt však nebyl realizován a o jeho realizaci už se ani neuvažuje.[3]

V letech 2009–2010 byly na trati otevřeny nové železniční zastávky, financované z fondů Evropské unie. Šlo o zastávky Jablonec nad Nisou centrum, Smržovka-Luční, Desná-Riedlova vila a Desná-Pustinská.[4] Po rekonstrukci byla také v srpnu 2010 opět zahájena pravidelná osobní doprava na traťovém úseku Harrachov – Szklarska Poręba Górna.[5]

Co vypovídají staré jízdní řády

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Liberec, Růžodol, Rochlice (nyní Vesec u Liberce), Maffersdorf (nyní Vratislavice n. N.), Maffersdorf-Mitt., Prošovice, Jablonec-Brandl, Jablonec n. N. , Horní Jablonec, Nová Ves n. N., Schlag, Wiesenthal Dol., Wiesenthal n.N.(nyní Lučany n. N.), Smržovka, Smržovka-Kleinp., Dolní Smržovka, Dolní Tannwald, Tannwald-Šumburk, Tiefenb.-Desná, Polubný Dolní, Příchovice, Grünthal (potom Polubný)

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 67 Liberec – Tannwald-Šumburk – Grünthal 3 Os
1921 léto 164 Liberec – Jablonec nad Nisou státní nádr. - Tannvald-Šumburk – Grünthal 8 Os Liberec – Jablonec n. N.,
5 Os Jablonec n. N. - Grünthal
1928/29 zima 128 Liberec - Polubný 5 M + 9 Os Liberec – Jablonec n. N.,
3 M + 6 Os Jablonec n. N. – Tanvald-Šumburk n. D.,
5 Os Tanvald-Šumburk n. D. - Polubný
1937/38 zima 122 Liberec – Polubný –(Hirschberg) 18 Os Liberec – Jablonec n. N.,
13 Os Jablonec n. N. – Tanvald-Šumburk n. D.,
6 Os Tanvald-Šumburk n. D. - Polubný
1944/45 160p Reichenberg – Tannwald-Schumburg – Polaun 9 Os Reichenberg – Gablonz,
8 Os Gablonz - Tannwald-Schumburg,
7 Os Tannwald-Schumburg - Polaun
1945/46 3g Liberec – Polubný 7 Os Liberec – Tanvald,
4 Os Tanvald - Polubný
1959/60 3g Liberec – Polubný-Kořenov 10 Os Liberec – Tanvald-Šumburk n.D.,
v úseku Tanvald-Šumburk n.D. – Polubný-Kořenov doprava zastavena
1988/1989 036 Liberec – Tanvald – Železný Brod 12 Os Liberec – Tanvald
035 Tanvald – Harrachov 9 Os
2002/2003 036 Liberec – Tanvald – Železný Brod 24 Os Liberec – Tanvald
035 Tanvald – Harrachov 14 Os
2005/2006 036 Liberec – Tanvald – Harrachov 26 Os Liberec – Tanvald,
12 Os Tanvald – Harrachov
2012/2013 036 Liberec – Tanvald – Sklarska Poreba Górna 26 Os Liberec – Tanvald,
16 Os Tanvald - Kořenov,
11 Os Kořenov – Harrachov,
5 Os Harrachov - Sklarska Poreba Górna
Vysvětlivky:

Os – osobní vlak, M – motorový vlak

Vlaky

Po této trati v současnosti jezdí osobní vlaky Liberec – Tanvald – Harrachov a spěšné vlaky Tanvald – Liberec – Drážďany, provozované v pravidelných intervalech.

Do roku 2011 byla doprava zajišťována vagóny taženými lokomotivami 714, 742 nebo 743. Na trati jezdily i motorové vozy 810, 843, 854 či jednotky Regionova.

Nyní mezi nejčastější vozidla patří motorové jednotky Regio-Shuttle RS1.[6]. Dopravu na trati provozují České dráhy na základě vítězství ve výběrovém řízení vypsaném Libereckým krajem.[7] Smlouva je platná až do roku 2026.

Na části trati jsou provozovány i mezinárodní osobní vlaky Kořenov – Harrachov – Szklarska Poręba, dopravce GW Train Regio. Do roku 2011 byly vedeny moderními jednotkami společnosti PESA (SA 134) [8], nyní se na nich cestující mohou setkat s motorovými vozy 810.[9]

Liberec

  • Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
  • Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
  • Trať 086 Česká Lípa hl. n. – Výh. Žízníkov – Liberec
  • Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) – Varnsdorf st. hr. – Rybniště

Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou

Smržovka

Tanvald

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ http://mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/rocnik-2010/07-08-2010/oziveni-jablonecke-zeleznice.html
  2. ↑ http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/liberecky-kraj-predlozi-vlade-projekt-regiotram-nisa
  3. ↑ http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/regiotram-nisa-vyhozenych-milionu-korun20111014.html
  4. ↑ http://www.tanvaldsko.info/en/aktuality/v-regionu-vznikaji-4-nove-zeleznicni-zastavky.html
  5. ↑ Obnovená trať již slouží cestujícím [online]. Město Harrachov, 2010-08-28 [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/036/
  7. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/141899-zeleznicni-soutez-ma-sve-ovoce-nisa-svezla-cestujici/
  8. ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/11/vlaky/via-25456
  9. ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/gwtr-25460

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Liberec–Harrachov na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Liberec–Harrachov&oldid=10167891“