Partenogeneze: Porovnání verzí
m Rekat |
Upřesnení, použití českého a používanějšího názvu značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Bdelloidea1 w.jpg|náhled|[[Pijavenky]] se rozmnožují výhradně partenogeneticky]] |
[[Soubor:Bdelloidea1 w.jpg|náhled|[[Pijavenky]] se rozmnožují výhradně partenogeneticky]] |
||
[[Soubor:Parthkomodo.jpg|náhled|[[Varan komodský]] se dokáže rozmnožovat partenogeneticky]] |
[[Soubor:Parthkomodo.jpg|náhled|[[Varan komodský]] se dokáže rozmnožovat partenogeneticky]] |
||
'''Partenogeneze''' (také '''samobřezost''' nebo '''pannobřezost''') znamená vývin nového jedince ze samičího [[vajíčko|vajíčka]] neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u [[rostliny|rostlin]] i u [[živočichové|živočichů]], ale u rostlin se spíše označuje jako [[apomixie]].<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref> |
'''Partenogeneze''' (také '''samobřezost''' nebo '''pannobřezost''') znamená vývin nového jedince ze samičího [[vajíčko|vajíčka]] neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u [[rostliny|rostlin]] i u [[živočichové|živočichů]], ale u rostlin se spíše označuje jako [[apomixie|Rodozmněna (apomixie]].<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref>) |
||
== Výskyt partenogeneze == |
== Výskyt partenogeneze == |
||
Verze z 14. 5. 2024, 17:30
Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako Rodozmněna (apomixie.[1])
Výskyt partenogeneze
Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).
U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.[7]
U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[9]
U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága,[10] cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.
Dělení partenogeneze
- thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. had slepák květinový, rak mramorovaný[11])
- arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. včelí trubec)
Partenogenezi podobné případy
- gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
- hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného
Odkazy
Reference
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.]: Academia, 2008.
- ↑ Archivovaná kopie. www.physorg.com [online]. [cit. 2008-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17.
- ↑ http://www.flmnh.ufl.edu/herpetology/FL-GUIDE/Ramphotyphlopsbraminus.htm
- ↑ Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male (PhysOrg 4. 11. 2010)
- ↑ BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo. Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. 3. listopad 2010 [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI 10.1098/rsbl.2010.0793. (anglicky)
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2345 Partenogenetický varan komodský na Osel.cz
- ↑ http://www.nature.com/stemcells/2007/0708/070830/full/stemcells.2007.80.html
- ↑ KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa. Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860–864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature02402.
- ↑ Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [cit. 2009-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23.
- ↑ Archivovaná kopie. raci.kvalitne.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-01.
Literatura
- Matthew Owen Moreira, Carlos Fonseca and Danny Rojas (2021). Parthenogenesis is self-destructive for scaled reptiles. Biology Letters. 17 (5): 20210006. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2021.0006
