Plodnost

Úhrnná plodnost v různých zemích světa

Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu (někdy zaměňováno s natalitou). Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků na jednu ženu.

Ukazatele plodnosti

Obecná míra plodnosti

Obecná míra plodnosti (f):

$f={\frac {N^{\rm {v}}}{P_{15{-}49}^{\rm {\check {z}}}}}\cdot 1000$,

kde

$N^{\rm {v}}$ je počet živě narozených dětí,

$P_{15{-}49}^{\rm {\check {z}}}$ je počet žen v reprodukčním věku (15–49 let), vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva, tj. k 1. červenci daného roku.

Index plodnosti

Index plodnosti (ip) nahrazuje obecnou míru plodnosti v oblastech s neúplnou evidencí živě narozených (převážně v chudších afrických a asijských zemích). Na rozdíl od předchozích ukazatelů se udává v procentech.

$ip={\frac {N^{0{-}4}}{P_{20{-}49}^{\rm {\check {z}}}}}\cdot 100$,

kde

• $N^{0{-}4}$ je počet dětí ve věku 0–4 roky,
• $P_{20{-}49}^{\rm {\check {z}}}$ je počet žen ve věku 15–44, popřípadě 20–49 let. (Věkový posun je dán právě intervalem věku dětí.)

Míra plodnosti podle věku

Křivka měr plodnosti podle věku pro ČR v roce 2003.

Míra plodnosti podle věku (f_x) se používá při analýze změn plodnosti v závislosti na věku matek. Ukazatel udává počet živě narozených dětí na tisíc matek ve věku x.

$f_{x}={\frac {N_{x}^{\rm {v}}}{P_{x}^{\rm {\check {z}}}}}\cdot 1000$,

kde

• $N_{x}^{\rm {v}}$ je počet živě narozených dětí matkám ve věku $x$,
• $P_{x}^{\rm {\check {z}}}$ je střední stav obyvatelstva žen ve věku $x$.

Úhrnná plodnost

Úhrnná plodnost (úp) představuje jeden z hlavních ukazatelů plodnosti, jedná se o součet měr plodnosti podle věku, a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace. Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího života za předpokladu, že by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ženy neměnila. Úhrnná plodnost je sumou obecných měr plodnosti podle věku (f_x) v transverzálním pojetí – tj. obvykle v kalendářním roce. Nejedná se o součet f_x jedné generace (kohorty), takovému ukazateli pak odpovídá konečná plodnost.

Obvykle se pracuje s věkovou skupinou žen ve věku 15–49 let, pokud to ovšem statistické údaje dovolují, započítávají se i ty ženy, které pořídily dítě i před 15. či po 49. roce věku. Vše je závislé na evidenci statistických údajů.

Úhrnná plodnost se udává opět v promile.

${\acute {u}}p=\sum _{k=15}^{49}f_{k}=\sum _{k=15}^{49}{\frac {N_{k}^{\rm {v}}}{P_{k}^{\rm {\check {z}}}}}\cdot 1000$,

kde

• $N_{k}^{\rm {v}}$ představuje živě narozené děti pro každou věkovou skupinu žen ve věku $k$ (15–49 let),
• $P_{k}^{\rm {\check {z}}}$ představuje populace jednotlivých věkových skupin žen ve věku $k$ ke střednímu stavu obyvatelstva.

Plodnost v Česku

V Česku a v mnoha okolních státech je v současné době plodnost hluboko pod hranicí zachování a má jednu z nejnižších hodnot mezi všemi státy světa.^[kdy?] K velkému propadu došlo zejména těsně po sametové revoluci. (Viz též Demografická revoluce.). Při sčítání obyvatel v roce 2021 se však ukázalo zvýšení plodnosti na nejvyšší hodnotu od roku 1992 a patří tak v tomto roce k jedné z nejvyšších v rámci Evropské unie.

Plodnost v Československu/Česku

Rok	1950	1960	1970	1980	1990	1995	2000	2005	2010	2015	2021	2022
Plodnost	2,800	2,114	1,913	2,096	1,893	1,278	1,144	1,146	1,493	1,570	1,83	1,66

Výše porodnosti je též otázkou politickou, související též s nastavením daňové či sociální politiky státu. Mezi příčiny porevolučního propadu porodnosti tak lze podle některých názorů počítat tehdejší změny daňového systému, resp. snížení úrovně sociálních dávek pro rodiny s dětmi.

Vlivy na plodnost

Když je pánevní dno například ve velkém stažení, nemůže tam dostatečně proudit lymfa a krev. Pánevní orgány se tedy dobře nevyživují a nemůže tam ani vzniknout nový život. Není to ovšem pouze pánevní dno; jsou zde i fascie, které obalují orgány a pomáhají, aby držely na správném místě. I ty mají své vnitřní napětí a můžou se na nich tvořit jizvy nebo různé slepeniny – adheze. Je prokázáno studiemi, že adheze mohou způsobovat právě stažení v oblasti dělohy, děložní stěny nebo děložního hrdla, což ovlivňuje kvalitu děložní sliznice. Je možné, že se vejcovody natolik stáhnou, až se tam ani spermie neprocpou.

Pokud je zvýšené napětí v oblasti vejcovodů, také nejsou dostatečně průchozí a vzniká riziko mimoděložního těhotenství. Pokud je to v oblasti vaječníků, může to zase ovlivňovat jejich správnou funkci.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plodnost na Wikimedia Commons
• Téma Plodnost ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo plodnost ve Wikislovníku
• Státy světa seřazené dle plodnosti Archivováno 28. 10. 2009 na Wayback Machine. v CIA World Factbook (anglicky)
• Tabulka plodnosti - abecední seznam států světa Archivováno 11. 8. 2013 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: ph124122 BNF: cb11935544p (data) HDS: 011011 LCCN: sh85047895 NLI: 987007529121505171