Lennonova zeď

Soubor:Vladimir Iljiče Lenin Wall, Prague, November 2014.jpg

Podoba zdi v listopadu 2014, 14 dnů po zabílení

Podoba zdi v říjnu 2008

Leninova zeď v roce 1993

Podoba zdi okolo roku 1983

Zeď v roce 1977

Leninova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na komunistu Vladimira Iljiče Lenina od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.

Historie

Historie nápisů na zdi sahá podle pamětníků do 60. let 20. století, kdy se zde objevovaly vzkazy pro Jana Wericha, který bydlel nedaleko na Kampě, později protestní nápisy. Petr Blažek uvádí, že malování na zdech malostranských domů zmiňuje ve svém fejetonu z jara 1977 signatář Charty 77 Jiří Bareš. Blažek píše: „Autor samizdatově šířeného textu vzpomínal na podzim roku 1967, kdy spolu s kamarády psal po zastavení Literárních novin protestní hesla v nočních pražských ulicích. Připomněl také období po okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Na konci srpna 1968 bylo nápisů na pražských zdech tolik, že natěračům trvalo několik let, než písmo přestalo pod novými fasádami prosvítat. V době, kdy Bareš psal svůj fejeton, (jaro 1977) se na stejném místě u Čertovky nacházela již podle jeho slov pouze záplava banalit, která neměla žádný viditelný vztah k tehdejším poměrům. Současně si ovšem všiml, že se verše na omítkách rozšířily a táhly se již do poloviny Velkopřevorského náměstí.“

Od sedmdesátých let byla nazývána „Zeď nářků“. Objevovaly se na ní křídou psané básně – většinou milostné. Občas byly zamalovány bílou barvou, ale brzy se objevily další.

Po smrti Johna Lennona v prosinci 1980 kdosi využil prázdné kamenné desky, která bývala zřejmě součástí veřejného vodovodu, k vytvoření symbolického náhrobku Johna Lennona. Neznámý autor křídou napsal Za Johna Lennona a nad nápis nakreslil kříž. K symbolickému náhrobku nosili lidé květiny, svíčky a Lennonovy fotografie. Na počátku roku 1981 kdosi nahradil nápis novým, vytvořeným podle šablony, s Lennonovými životopisnými daty, který doplnila jeho fotografie. Brzy se na blízké zdi začaly objevovat graffiti inspirované Johnem Lennonem a útržky textů písní hudební skupiny Beatles.

K proslulosti místa přispěla Jazzová sekce, která na podzim 1981 zařadila fotografie pomníčku do sborníku o Lennonovi. O Lennonově zdi postupně psaly i některé samizdatové či exilové časopisy.

V dubnu 1981 byla zeď poprvé přetřena, a to zelenou barvou, zřejmě v souvislosti s přípravami XVI. sjezdu KSČ. Podle Romana Laubeho toto plošné přemalování zdi zcela změnilo atmosféru místa, ze zdi zmizela poezie a objevila se řada hesel s politickým podtextem, například „Palach by plakal“. Zeď byla přemalována několikrát – na zeleno i na šedivo. Po setkání desítek mladých lidí k prvnímu výročí Lennonovy smrti 8. prosince 1981 byly na zeď umístěny plakátovací plochy, protože přemalovávání nepomáhalo. Každoroční setkání Lennonových fanoušků se v dalších letech přemístila na náměstíčko u Čertovky a postupně přerostla ve večerní pochody Prahou, proti kterým zasahovala policie. Tisk psal o účastnících jako o alkoholicích, duševně postižených, sociopatech a agentech západního světa; jejich aktivitu označoval za lennonismus.

Od poloviny 80. let se na Kampě mj. podepisovaly petice proti rozmístění jaderných zbraní na obou stranách Evropy, požadující propuštění politických vězňů a umožnění výkonu náhradní civilní služby. Původně malá, spontánní setkání přerostla pod vlivem policejních zásahů v protirežimní vystoupení. Byla to od roku 1970 největší protestní shromáždění a předznamenala pouliční demonstrace na konci 80. let 20. stol. Protože lennonovská setkání ve 2. pol. 80. let nepomáhaly odstrašit ani stovky nasazovaných policistů, řešila StB situaci jinak: se schválením předsednictva ÚV KSČ zorganizoval prosincový sraz v roce 1988 Socialistický svaz mládeže a u Čertovky uspořádal folkový koncert. Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán navrhl na Velkopřevorském náměstí zřídit oficiální Lennonovu pamětní desku připomínající jeho mírové aktivity.

V prosinci 1989 výroční setkání v euforické atmosféře uspořádal původně opoziční Mírový klub Johna Lennona. O něco později byla ze zdi odstraněna plakátovací plocha.

Po navrácení areálu řádu maltézských rytířů se vlastník rozhodl zeď opravit. Na návrh Mírového klubu Johna Lennona pak řád nechal malíře Františka Flašara na zeď vytvořit portrét Johna Lennona. Podle původní představy se na zeď kolem portrétu měly pouze kreslit květiny, tyto představy se však nenaplnily.

Zeď se během času měnila a původní Lennonův portrét byl dlouho schován pod vrstvou nových maleb. Pokaždé, když byly malby přetřeny barvou, následující den se obnovilo mnoho veršů a obrázků květin. Dnes zeď reprezentuje symbol svobodných ideálů, mezi které patří láska a mír (love and peace).

V listopadu 2000 členové umělecké skupiny Rafani celou zeď přetřeli zelenou barvou a doprostřed umístili nápis láska, což prezentovali jako odpověď na tehdejší politickou situaci a na vyprázdnění původního ducha místa. Poté se na zdi opět začaly objevovat nápisy v Lennonovském duchu. O několik měsíců později majitel na příkaz úřadu (dle Petra Blažka památkového úřadu) zeď natřel okrovou barvou.

Po přelomu století se zeď stala turistickou atrakcí a místo navštěvují zástupy turistů. Původní idealistické nápisy začaly vytlačovat vzkazy všeho druhu. Zeď je vlastněna maltézskými rytíři, kterými údajně bylo schváleno kreslení graffiti na zeď.

V noci z neděle 16. na pondělí 17. listopadu 2014 kdosi přetřel celou zeď na bílo a vytvořil na ní nápis „Wall is over!“ (parafráze Lennonovy písně War is over z roku 1971). Od úterního dopoledne se na zdi podle iDnes.cz začaly objevovat nové nápisy. Zástupci Suverénního řádu maltézských rytířů – Českého velkopřevorství čin označili za vandalství a uvedli, že na neznámého pachatele podali trestní oznámení. Mluvčí městské části Praha 1 uvedla, že jedině na Lennonově zdi bylo sprejerství vnímáno jako symbolické dílo, které má svou historii, a že přemalování této zdi na bílo a napsání nápisu Wall is over bere městská část jako sprejerství naruby, které jí podporované není. Policejní mluvčí přijetí trestního oznámení potvrdil, ale vyjádřil názor, že o trestný čin sprejerství se nejedná, protože k němu je zeď v podstatě určena, ale jedná se maximálně o přestupek, a to buď proti občanskému soužití, nebo proti majetku, což bude předmětem šetření. K autorství se přihlásila studentská streetartová skupina Pražská služba, jejíž zástupce prohlásil, že to udělali na počest a v rámci oslav 17. listopadu s odkazem na Johna Lennona. V prohlášení, v němž se označují jako „studenti uměleckých škol“, odkazují k tomu, že před 25 lety jedna velká totalitární zeď padla, a bílá zeď má symbolizovat svobodu, poskytnutí volného prostoru novým vzkazům současné generace.

V polovině března 2019 zeď pomalovaly desítky umělců z Česka i zahraničí kolem Pavla Štastného. Akce měla započít oslavy 30. výročí od pádu komunistického režimu. akce, která chce už nyní připomínat 30 let od pádu komunistického režimu. V dubnu pak zeď přetřeli zástupci hnutí Extinction Rebellion, která tím veřejně apelovala na politiky, aby začali jasně řešit klimatickou krizi.

V roce 2019 se Lennonova zeď stala také jedním ze symbolů protestů v Hongkongu. V Hongkongu, po zabílení zdi v roce 2014, vzniklo několik desítek napodobenin pražské zdi, na něž vypisovali (především mladí lidé na nalepovacích papírcích) svou touhu po autonomii a svobodě. Tyto zdi byly přeneseny i do dalších měst s početnou čínskou komunitou, např. do Austrálie, Kanady nebo na Nový Zéland. U zdí, které byly v létě 2019 obnoveny, přibyly konflikty – nejprve slovní později i útoky noži – s propekingskými organizacemi (především Sdružení čínských studentů a vědců) které tyto zdi (někdy i za policejní ochrany) pravidelně demolují či vandalizují.

Od léta 2019 se na pražské zdi objevovaly vzkazy hongkongských aktivistů a jejich sympatizantů. Na konci září je však přemalovala propekingská skupina svým vlastním agitpropem k 70. výročí ČLR. Následovalo vzájemné přemalovávání zdi oběma skupinami, přičemž čínští studenti své státní symboly bránili i vlastními těly.

Ústřední část nové podoby Lennonovy zdi, listopad 2019

7. října 2019 začala rekonstrukce zdi, kterou si objednali maltézští rytíři. Byla odstraněna omítka a opravena římsa i historický portál. Přesně po měsíci, 7. listopadu 2019, byla zeď slavnostně odhalena ve své nové podobě. Nově funguje jako venkovní galerie, na jejíž první tváři se podílel český designér Pavel Šťastný spolu s více než třiceti umělci. Zdi teď dominuje ikonický portrét Johna Lennona. Je na ní zároveň i několik bílých ploch, kam budou moct lidé psát svoje vzkazy tužkou, křídou nebo propiskou. Sprejování na Lennonovu zeď už ale povolené není, s čímž má pomoct Praha 1, která na obnově Lennonovy zdi spolupracovala. „Častěji bude chodit hlídka městské policie, Policie České republiky a toto místo bude pod monitoringem městského kamerového systému. Je zde zakázán busking a toto místo bude prohlášeno pamětním místem, které bude mít jasný řád, jak se zde má návštěvník chovat," přibližuje místostarosta Prahy 1 Petr Hejma ze STAN. Je to tak vůbec poprvé, co Lennonově zdi veřejné instituce přiznaly oficiální status. Na jaře 2020 chtěl Řád maltézských rytířů společně s Prahou 1 vyhodnotit, jak efektivně tento nový systém funguje.

Lennonova zeď (2. května 2015)Maximum

Některé z veršů z ledna 1977

Ukradnu křídu ve škole
a budu po zdech verše psát
až budu slavnej básník
budu bydlet na měsíci

•••

Má malá čarodějko
v dáli za horama čeká svítání

•••

Tma v těžkých kusech padá teď
strom třese se v své bezlistnosti
pad snění hrad a trčí holá zeď
tak počmáraná od lítosti

•••

Černý šátek smrti
mi oči zavázal
já cítím, že už musím
jít
Ach škoda každé minuty
kterou jsem kdy prováhal

•••

Až budeš někdy sám
tak přijď k týhle starý zdi
poslouchej jak zvoní voda
a čekej – někdo ti svou ruku podá

•••

Pět knoflíčků
na přepínacích šatech

stud

nesmělost

neobratnost

touha

a pátý?
Ten byl první
ten sis přece
rozepnula sama

•••

Z hromádky na kulatém stole
vylétlo srdcové eso
Ta karta nebyla stará
a chtěla poznat svět
Nenarostla jí křídla
spadla pod kroky chodců
jedenapadesát sester
jí přišlo na pohřeb

•••

Jen kříže vidím teď
černý a studený
schovám se pod

jeden z nich a

budu spát

vždyť nemáš mě rád

•••

Věděl jsem a tušil
odcházím a zase blížím
Blížím se a začínám hořet
ve střemhlavém letu
ztrácím přehled –
plnou náručí hrne se
na mne štěstí

Bibliografie

• BLAŽEK, Petr, LAUBE, Roman, POSPÍŠIL, Filip. Lennonova zeď v Praze: studie, rozhovory, dokumenty. Praha: Muzeum paměti XX. století, 2020. 538 s. ISBN 978-80-907989-0-8 [Druhé, zásadně přepracované a rozšířené vydání publikace.]
• BLAŽEK, Petr. Vzkazy na omítce : Lennonova zeď v Praze. Dějiny a současnost. 2006, č. 12. Dostupné z: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/12/vzkazy-na-omitce
• BLAŽEK, Petr, LAUBE, Roman, POSPÍŠIL, Filip. Lennonova zeď v Praze: neformální shromáždění mládeže na Kampě 1980–1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 2003. 340 s. + 1 CD. ISBN 80-7285-032-6. [Součástí publikace je mj. edice archivních dokumentů (samizdatové i režimní provenience), soubor dvanácti rozhovorů s pamětníky událostí a rozsáhlá obrazová příloha.]
• BUREŠ, Vítězslav. Studenti přetřeli Lennonovu zeď na bílo, majiteli se později omluvili. In: iDnes.cz [online]. 18. listopadu 2014 12:17, aktualizováno 15:47 [cit. 23. 11. 2016]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/lennonova-zed-na-kampe-byla-kompletne-pretrena-na-bilo-ppd-/praha-zpravy.aspx?c=A141118_115348_praha-zpravy_bur
• KRAUS, Tomáš; ŠONKA, Lubor. John Ono Lennon. [Praha]: Jazzová sekce SH, 1981. 56 s. Edice Jazz Petit, č. 6. [Příloha časopisu Jazz.]
• OPPELT, Robert. Bílá barva místo vzkazů. Přetřeli Lennonovu zeď. Je to prý umění. In: Metro.cz [online]. 18. listopadu 2014 13:04, aktualizováno 16:29 [cit. 23. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.metro.cz/bila-barva-misto-vzkazu-pretreli-lennonovu-zed-je-to-pry-umeni-p7t-/praha.aspx?c=A141118_130119_co-se-deje_row
• Verše ze zdi: opsáno v lednu 1977 ze zdí zahrad a domů na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně v Praze. Upravil a vytiskl Eugen Weidlich s fotografiemi Ivana Lutterera. [Praha: Restaurace a jídelny v Praze 1], 1977. 22 s. Účastníkům slavnostní večeře Spolku českých bibliofilů v Praze na Vikárce dne 2. dubna 1977 věnuje podnik Restaurace a jídelny v Praze 1. Vydáno v počtu 111 neprodejných číslovaných výtisků.
• VIKLICKÁ, Miluše a kol. Divadlo Viola – 40 sezon. Ed. Jan Dvořák, fotografie Pavel Jasanský a Viktor Kronbauer. Praha: Pražská scéna, 2002. 119 s. ISBN 80-86102-30-0.
• Wall is over! Mladí umělci přetřeli Lennonovu zeď na bílo. In: Aktuálně.cz [online]. Aktualizováno 18. 11. 2014 [cit. 23. 11. 2016]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/wall-is-over-lennonova-zed-byla-pretrena-na-bilo/r~826b23906f1d11e4a10c0025900fea04

Související články

• Čojova zeď – podobná zeď poblíž Arbatské ulice v Moskvě
• Čertovka
• Kampa
• Seznam pražských zahrad

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lennonova zeď na Wikimedia Commons
• Fotografie zdi z roku 2007 Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine.
• Fotografie zdi z roku 2005
• Blog o Lennonově zdi