Litevské velkoknížectví

Velkoknížectví litevské Magnus Ducatus Lituaniae (la) ↓ 1236–1795  →  →  → vlajka znak
Geografie Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
Hlavní město	Voruta (hypotetické, 13. století) Kernowe (po roce 1279–cca 1321) Trakai (cca 1321–1323) Vilnius (od roku 1323)
Rozloha	200,000 km² roku 1260 930 000 km² roku 1430 320 000 km² roku 1572 250 000 km² roku 1791 132 000 km² roku 1793
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	400 000 roku 1260 2 500 000 roku 1430 1 700 000 roku 1572 2 500 000 roku 1591 1 800 000 roku 1793
Jazyky	litevština, staroběloruština, polština, latina, němčina, žemaitština, jidiš
Náboženství	litevský polyteismus (pohanské), římskokatolické, ortodoxní, luteránské, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie (1230–1572) volená monarchie (1572–1795)
Mateřská země	Polsko-litevská unie (1569–1795)
Měna	złoty
Závislá území	{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející kmen Litevců Litevské království Kyjevská Rus Polocké knížectví Smolenské knížectví Haličsko-volyňské království Černigovské knížectví Ruské velkoknížectví Následující Pruské království Ruské impérium Haličsko-vladiměřské království

Litevské velkoknížectví (latinsky Magnus Ducatus Lituaniae, autentický starolitevský název je neznámý a předmětem dohadů, starobělorusky Великое князство Литовъское / Vialikoje Kniazstvo Litovskoje, polsky Wielkie Księstwo Litewskie, moderně-litevsky Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí Polsko-litevské unie. Nejprve, po uzavření tzv. Krewské unie, to byla dynastická unie. Posléze byla smlouvou o Lublinské unii v roce 1569 vytvořena s Polskem federace pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské (později označované jako „Republika obou národů“), které existovalo až do tzv. třetího dělení tohoto státu mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.

Prvním historicky doloženým hlavním městem velkoknížectví bylo Kernavė (do roku 1230), později Trakai a za vlády Gediminase se jím stal Vilnius. Král Mindaugas ale sídlil v městě Navahrudak.

Mapy

• 
  Litevské velkoknížectví v době 13.–15. století
• 
  Litevské velkoknížectví s Polským královstvím v roce 1387, mimo jiné také s podřízeným Moldavským knížectvím
• 
  Magnus Ducatus Lithuania, Tobias Lotter, 1780

Symbolika

Přesná podoba korouhve (vojenské zástavy) Litevského velkoknížectví se nedochovala, podle dobových zpráv však taková korouhev zcela jistě existovala. První zmínky o litevských praporech pochází až z bitvy u Grunwaldu (1410). Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

• moderní rekonstrukce korouhve:
• 
  knížecí korouhev se znakem sloupů Gediminovců
• 
  1285–1440
  rytíř Vytis se znakem Gediminovců na štítu, hypoteticky užito v bitvě u Grunwaldu
• 
  1440–1569
  pozdější Vytisem se znakem Jagellonců na štítu, hypoteticky užito u Grunwaldu^[zdroj?]
• 
  předpokládaný vzhled korouhve pozdního stylu, Vytis ze znaku roku 1555^[zdroj?]

• znak:
• 
  rok 1416
  znak sloupy Gediminovců
• 
  zhruba rok 1435
  se znakem Gediminovců
• 
  rok 1555
  se znakem Jagellonců

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wielkie Księstwo Litewskie na polské Wikipedii.

Související články

• Seznam litevských velkoknížat
• Pahoňa
• Dějiny Litvy
• Dějiny Polska
• Dějiny Běloruska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Litevské velkoknížectví na Wikimedia Commons

Autoritní data	Biblio: 89c53060-c1a3-4a38-9a3d-ee7d0be7e8ed NKC: ge642571 BNF: cb11665442t (data) GND: 4499060-1 LCCN: n87917325 NLI: 987007562566905171 PLWABN: 9810646534505606 VIAF: 130760339 WorldCat Entities: E39PBJbxFkkbwQKCQHgrJDycfq