Zlotý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Złoty)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polský zlotý
Země PolskoPolsko Polsko
ISO 4217 PLN
Inflace –0,9%[1] (2015, odhad)
Symbol zł – zlotý
gr – groš
Dílčí jednotka groš (1/100)
Mince 1, 2, 5, 10, 20, 50 grošů
1, 2, 5 zlotých
Bankovky 10, 20, 50, 100, 200, 500 zlotých

Zlotý (polsky złoty [zuoty], hovorově złotówka [zuotuvka]) je jednotka polské měny, má mezinárodní zkratku PLN a dělí se na 100 grošů. V průběhu roku 2017 kurz kolísal mezi 5,997-6,409 CZK za 1 PLN.[2]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Do oběhu byl nově uveden v roce 1924 peněžní reformou ministra financí Władysława Grabského, kdy nahradil polskou marku, prozatímní měnovou jednotku, která prošla hyperinflací na počátku 20. let 20. století. Hodnota nové měny byla stanovena na 0,1687 gramů zlata za 1 zlotý s výměnným kursem 1 zlotý = 1 800 000 polských marek.

Mezi navrhovanými názvy nové měny Druhé polské republiky byl například „lech“, „pol“ i „zlotý“. Z nich byl zvolen nejvíce smysluplný název, tj. zlotý, který navazoval na historickou peněžní jednotku Polského království. Jako nová měnová jednotka byl zlotý schválen Sejmem již 28. února 1919 a krátce nato byly také vytištěny první bankovky této měny (s názvem emisního ústavu Bank Polski, který v té době ještě neexistoval). Vydání těchto nových bankovek, zavedení nové měny a založení Banku Polského bylo však odloženo až na období po dosažení určité ekonomické a finanční stabilizace, což v praxi nastoupilo až v roce 1924. Do té doby zůstala tedy prozatímní měnovou jednotkou polská marka s emisním ústavem Polska Krajowa Kasa Pożyczkowa (PKKP).

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Jako zloté byly již v 14. a 15. století označovány zahraniční zlaté dukáty, které byly v oběhu v Polsku, zprvu dělené na 14 grošů. Rozhodnutím Sejmu z roku 1496 byl pevně stanoven kurz zlotého na 30 grošů. V průběhu času nebylo možno tento kurz udržet, zejména z důvodu změn parity ceny zlata a stříbra. Proto začala být početní peněžní jednotka, která odpovídala 30 grošům, označována jako polský zlotý nebo floren, zatímco zlaté dukáty začaly být označovány názvem červený zlotý. V 18. století byla hodnota 1 červeného zlotého rovna 4–6 polským zlotým. Do té doby byl tedy polský zlotý pouze početní (teoretickou) měnovou jednotkou.

Teprve při měnové reformě krále Stanislava Augusta roku 1766 se polský zlotý stal reálnou základní měnovou jednotkou o kurzu 30 grošů. Tento stav přetrval i v historických obdobích Varšavského knížectví a Kongresového království. Varšavská mincovna razila zloté až do roku 1841. V době německé okupace za druhé světové války zůstal zlotý měnovou jednotkou na území Generálního gouvernementu.

Reforma PLZ > PLN[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu vysoké inflace na počátku 90. let byla 1. ledna 1995 provedena v Polsku denominace zlotého o čtyři nuly v poměru 10 000 PLZ = 1 PLN. Měna tehdy obdržela nový kód ISO 4217. V době druhé republiky i v poválečné době nadále razí mince Varšavská mincovna.

Polské bankovky od roku 1994 patrně podléhají autorskému právu, proto zde nejsou vyobrazeny. Platné bankovky jsou v nominálech 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zlotých.

Historické bankovky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). The World Factbook [online]. CIA [cit. 2016-10-6]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01. ISSN 1553-8133. (anglicky) 
  2. http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-PLN/od-15.10.2016/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]