Jaro: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 178.255.168.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tomáš Reichel
značky: rychlé vrácení zpět SWViewer [1.4]
Bez shrnutí editace
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 3: Řádek 3:
{{Různé významy}}
{{Různé významy}}


'''Jaro''' (zastarale ''vesna'') je jedno ze čtyř [[roční období|ročních období]]. V [[mírný podnebný pás|mírném pásu]] se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se.
'''[[Jaromír Jágr|Jaro]]''' (zastarale ''vesna'') je jedno ze čtyř [[roční období|ročních období]]. V [[mírný podnebný pás|mírném pásu]] se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se.


== Časové vymezení ==
== Časové vymezení ==
Řádek 10: Řádek 10:
jarní rovnodennost viděná z prehistorického místa Pizzo Vento u [[Fondachelli Fantina]] na [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]].
jarní rovnodennost viděná z prehistorického místa Pizzo Vento u [[Fondachelli Fantina]] na [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]].
]]
]]
[[Astronomie|Astronomické]] jaro začíná jarní [[rovnodennost]]í (na [[severní polokoule|severní polokouli]] zpravidla [[20. březen|20. března]], na [[jižní polokoule|jižní]] [[23. září]]) a končí letním [[slunovrat]]em (na severní polokouli zpravidla [[21. červen|21. června]], na jižní [[21. prosinec|21. prosince]]). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s [[přestupný rok|přestupnými roky]].<ref>[http://www.chmuul.org/aktuality/2011-03-metjaro/ Český hydrometeorolog. ústav Ústí n. L.: Meteorologické a astronomické jaro]</ref>
[[Astronomie|Astronomické]] jaro začíná jarní [[rovnodennost]]í (na [[severní polokoule|severní polokouli]] zpravidla [[20. březen|20. března]], na [[jižní polokoule|jižní]] [[23. září]]) a končí letním [[slunovrat]]em (na severní polokouli zpravidla [[21. červen|21. června]], na jižní [[21. prosinec|21. prosince]]). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s [[Evropa|přestupnými roky]].<ref>[http://www.chmuul.org/aktuality/2011-03-metjaro/ Český hydrometeorolog. ústav Ústí n. L.: Meteorologické a astronomické jaro]</ref>


== Jiné podnebné pásy ==
== Jiné podnebné pásy ==

Verze z 21. 3. 2021, 21:23

kvetoucí strom
Další významy jsou uvedeny na stránce Jaro (rozcestník).

Jaro (zastarale vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se.

Časové vymezení

Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Jarními měsíci jsou březen, duben a květen.

jarní rovnodennost viděná z prehistorického místa Pizzo Vento u Fondachelli Fantina na Sicílii.

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.[1]

Jiné podnebné pásy

Rozdělení roku na jaro, léto, podzim a zimu je zřetelně vidět pouze v oblasti mírného a subarktického pásu. V oblasti tropů roční doby v podstatě neexistují, v subtropech může být rok rozdělen zpravidla na dvě období – období dešťů a období sucha, v okolí severního a jižního pólu je po celý rok zimní počasí (hrají zde ovšem velkou roli polární den a noc).

Události na jaře

Masopust, či obecně karneval

Podrobnější informace naleznete v článku Masopust.

Jedná se o třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Ve světě se v téže době slaví například Karneval v Riu, nebo Karneval v Santa Cruz de Tenerife.

Velikonoce

Podrobnější informace naleznete v článku Velikonoce.

Nejvýznamnější křesťanský svátek oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V Česku je při něm prastarou tradicí hodování a pomlázka, v jiných zemích jsou zvyklosti značně odlišné.

První máj, Svátek práce

Podrobnější informace naleznete v článcích První máj (svátek zamilovaných) a Svátek práce.

Termínem První máj se můžou rozumět dva svátky: Svátek zamilovaných a Svátek práce, den pracujících. Oba dva připadají na datum 1. května.

Pesach

Podrobnější informace naleznete v článku Pesach.

Židé na jaře slaví jeden ze svých hlavních svátků, Pesach. Jedná se zároveň o jeden z nejstarších svátků vůbec. Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Jaro. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1944. 369 s. 

Externí odkazy