Anežka Hrůzová: Porovnání verzí
→top: narození 16. dubna dle reference, kde aktualizován ext. odkaz a upřesněna citace kvůli příp. dohledání při další změně eo |
m psát o někom jako o "křesťanské panně" na wikipedii - to snad nemyslíte vážně?! - dále, Hilsneriáda se píše s velkým H a úprava textu, aby byl alespoň trochu wikipedický. |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| url = http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7748/?strana=453 |
| url = http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7748/?strana=453 |
||
| datum_přístupu = 2019-04-20 |
| datum_přístupu = 2019-04-20 |
||
}}</ref>) byla devatenáctiletá [[Krejčovství|švadlena |
}}</ref>) byla devatenáctiletá [[Krejčovství|švadlena]], oběť vraždy, za kterou byl odsouzen [[Leopold Hilsner]]. Aféra spojená s pověrou o [[Rituální vražda|rituální vraždě]]<ref>Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900</ref> a vlnou [[Antisemitismus|antisemitismu]] se nazývá [[Hilsneriáda]]. Soud, který probíhal v Kutné Hoře, Písku a Vídni v letech 1899-1918, je mnohými považován za nespravedlivý.<ref>https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/</ref> |
||
== Život == |
== Život == |
Verze z 24. 2. 2021, 21:31
Anežka Hrůzová | |
---|---|
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1] | |
Narození | 16. dubna 1879 Věžnička Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. března 1899 (ve věku 19 let) Polná Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | vykrvácení |
Místo pohřbení | Polná |
Povolání | krejčová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice[2] – 29. března 1899 Polná[3]) byla devatenáctiletá švadlena, oběť vraždy, za kterou byl odsouzen Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[4] a vlnou antisemitismu se nazývá Hilsneriáda. Soud, který probíhal v Kutné Hoře, Písku a Vídni v letech 1899-1918, je mnohými považován za nespravedlivý.[5]
Život
Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[6] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[6] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[7] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[8]
Reference
- ↑ Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
- ↑ Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
- ↑ https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/
- ↑ a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147-155.
- ↑ Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
- ↑ Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Hrůzová na Wikimedia Commons