Anežka Hrůzová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎top: narození 16. dubna dle reference, kde aktualizován ext. odkaz a upřesněna citace kvůli příp. dohledání při další změně eo
m psát o někom jako o "křesťanské panně" na wikipedii - to snad nemyslíte vážně?! - dále, Hilsneriáda se píše s velkým H a úprava textu, aby byl alespoň trochu wikipedický.
Řádek 21: Řádek 21:
| url = http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7748/?strana=453
| url = http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7748/?strana=453
| datum_přístupu = 2019-04-20
| datum_přístupu = 2019-04-20
}}</ref>) byla devatenáctiletá [[Krejčovství|švadlena]], [[křesťan]]ská [[panna]], oběť vraždy, za kterou byl nespravedlivě<ref>https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/</ref> odsouzen Žid [[Leopold Hilsner]]. Aféra spojená s pověrou o [[Rituální vražda|rituální vraždě]]<ref>Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900</ref> a vlnou [[Antisemitismus|antisemitismu]] se nazývá [[hilsneriáda]].
}}</ref>) byla devatenáctiletá [[Krejčovství|švadlena]], oběť vraždy, za kterou byl odsouzen [[Leopold Hilsner]]. Aféra spojená s pověrou o [[Rituální vražda|rituální vraždě]]<ref>Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900</ref> a vlnou [[Antisemitismus|antisemitismu]] se nazývá [[Hilsneriáda]]. Soud, který probíhal v Kutné Hoře, Písku a Vídni v letech 1899-1918, je mnohými považován za nespravedlivý.<ref>https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/</ref>


== Život ==
== Život ==

Verze z 24. 2. 2021, 21:31

Anežka Hrůzová
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Narození16. dubna 1879
Věžnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1899 (ve věku 19 let)
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtívykrvácení
Místo pohřbeníPolná
Povoláníkrejčová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice[2]29. března 1899 Polná[3]) byla devatenáctiletá švadlena, oběť vraždy, za kterou byl odsouzen Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[4] a vlnou antisemitismu se nazývá Hilsneriáda. Soud, který probíhal v Kutné Hoře, Písku a Vídni v letech 1899-1918, je mnohými považován za nespravedlivý.[5]

Život

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[6] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[6] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.

Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné

V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[7] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[8]

Reference

  1. Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  2. Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
  3. Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  4. Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
  5. https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/
  6. a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147-155. 
  7. Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
  8. Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy