Anežka Hrůzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anežka Hrůzová

Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice[1]
Narození 16. dubna 1879
Věžnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. března 1899 (ve věku 19 let)
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnička29. března 1899 Polná[2]) byla devatenáctiletá švadlena, křesťanská panna, oběť vraždy, za kterou byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnička nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesu Březina,[3] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[3] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.

Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové je oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice – na Novinky.cz
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147-155.  
  4. Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové na idnes.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]