Anežka Hrůzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anežka Hrůzová
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Narození 16. dubna 1879
Věžnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. března 1899 (ve věku 19 let)
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí vykrvácení
Místo pohřbení Polná
Povolání krejčová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice[2]29. března 1899 Polná[3]) byla devatenáctiletá švadlena, křesťanská panna, oběť vraždy, za kterou byl v nestandardním procesu[4] odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[5] a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[6] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[6] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.

Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné

V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[7] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  2. Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
  3. Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  4. https://hlidacipes.org/adam-drda-leopold-hilsner-nebyl-obeti-justicniho-omylu-ale-justicni-zvule/
  5. Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
  6. a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147-155. 
  7. Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
  8. Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]