Mořská voda: Porovnání verzí
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
průměrná slanost není 3,5%, ale 35%. značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Mořská voda má v pozemských [[oceán]]ech a mořích průměrnou [[salinita|salinitu]] kolem |
Mořská voda má v pozemských [[oceán]]ech a mořích průměrnou [[salinita|salinitu]] kolem 35 %. To znamená, že každý [[kilogram]] mořské vody obsahuje přibližně 35 gramů rozpuštěné soli (většinou, i když ne zcela, se jedná o ionty [[chlorid sodný|chloridu sodného]]: Na<sup>+</sup>, Cl<sup>-</sup>). Průměrná hustota mořské vody na Zemi na povrchu oceánu je 1,025 [[gram|g]]/[[litr|ml]]; mořská voda má větší hustotu než [[sladká voda]] (ta dosahuje maximální hustoty 1,000 g/ml při teplotě 4 °C). Takováto slaná voda mrzne v průměru až při teplotě -2 °C. |
||
Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí a následně selhání [[Ledvina|ledvin]] a [[smrt]]. |
Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí a následně selhání [[Ledvina|ledvin]] a [[smrt]]. |
Verze z 23. 11. 2020, 11:47
Slaná nebo mořská voda je voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu), rozdílnou hustotu a například i rozdílnou teplotu mrznutí než u sladké vody. Slaná voda na Zemi obsahuje mnoho chemických látek, ale pouze malá část je zde zastoupena výrazněji (ostatní jen v minimálních koncentracích). Je to hlavně chlorid sodný, sírany, uhličitany a jiné soli (které všechny dohromady tvoří mořskou sůl), a také plyny jako dusík, kyslík či CO2.[1]
Mořská voda má v pozemských oceánech a mořích průměrnou salinitu kolem 35 %. To znamená, že každý kilogram mořské vody obsahuje přibližně 35 gramů rozpuštěné soli (většinou, i když ne zcela, se jedná o ionty chloridu sodného: Na+, Cl-). Průměrná hustota mořské vody na Zemi na povrchu oceánu je 1,025 g/ml; mořská voda má větší hustotu než sladká voda (ta dosahuje maximální hustoty 1,000 g/ml při teplotě 4 °C). Takováto slaná voda mrzne v průměru až při teplotě -2 °C.
Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí a následně selhání ledvin a smrt.
Světový oceán také obsahuje různé kovy a jejich významným zdrojem jsou podmořské hydrotermální prameny.[2]
Salinita
Mořská voda obsahuje množství iontů, které mají buď kladný a nebo záporný náboj. Nejvíce zastoupeny jsou záporné ionty (anionty) chloru a kladné ionty (kationty) sodíku, které dohromady vytváří mořskou sůl, známou jako kuchyňská sůl. Ta tvoří 85 % ze všech rozpuštěných látek v mořské vodě.[1]
Teplota tání (bod tuhnutí) mořské vody s vlivem salinity se pohybuje kolem -1,8 °C.
Látka | % | Látka | % |
---|---|---|---|
Kyslík | 85,84 | Síra | 0,091 |
Vodík | 10,82 | Vápník | 0,04 |
Chlór | 1,94 | Draslík | 0,04 |
Sodík | 1,08 | Brom | 0,0067 |
Hořčík | 0,1292 | Uhlík | 0,0028 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Oceán: Poslední divočina světa. 1. vyd. Bánská Bystrica: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1876-2. S. 34.
- ↑ http://phys.org/news/2015-07-seafloor-hot-significant-source-iron.html - Seafloor hot springs a significant source of iron in the oceans