Strojírenství: Porovnání verzí
m →Vzdělání: doplnění odkazů na existující články wikipedie |
m Bot: Odstranění 56 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q101333) |
||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
[[Kategorie:Technika]] |
[[Kategorie:Technika]] |
||
[[af:Meganiese ingenieurswese]] |
|||
[[ar:هندسة ميكانيكية]] |
|||
[[az:Maşınqayırma]] |
|||
[[bg:Машиностроене]] |
|||
[[bn:যন্ত্র প্রকৌশল]] |
|||
[[bs:Mašinsko inženjerstvo]] |
|||
[[ca:Enginyeria mecànica]] |
|||
[[da:Maskiningeniør]] |
|||
[[de:Maschinenbau]] |
|||
[[el:Μηχανολογία]] |
|||
[[en:Mechanical engineering]] |
|||
[[eo:Mekanika inĝenierarto]] |
|||
[[es:Ingeniería mecánica]] |
|||
[[et:Masinaehitus]] |
|||
[[fa:مهندسی مکانیک]] |
|||
[[fi:Konetekniikka]] |
|||
[[fr:Génie mécanique]] |
|||
[[gl:Enxeñaría mecánica]] |
|||
[[hak:Kî-hài Kûng-chhàng]] |
|||
[[he:הנדסת מכונות]] |
|||
[[hi:यांत्रिक इंजीनियरी]] |
|||
[[hr:Strojarstvo]] |
|||
[[id:Teknik mesin]] |
|||
[[it:Ingegneria meccanica]] |
|||
[[ja:機械工学]] |
|||
[[ka:მანქანათმშენებლობა]] |
|||
[[ko:기계공학]] |
|||
[[la:Ars mechanica]] |
|||
[[lb:Maschinnebau]] |
|||
[[lv:Mašīnbūve]] |
|||
[[ml:മെക്കാനിക്കൽ എൻജിനീയറിങ്ങ്]] |
|||
[[ms:Kejuruteraan mekanik]] |
|||
[[nds:Maschinenbu]] |
|||
[[nl:Werktuigbouwkunde]] |
|||
[[no:Ingeniørkunst]] |
|||
[[pl:Inżynieria mechaniczna]] |
|||
[[pt:Engenharia mecânica]] |
|||
[[ru:Машиностроение]] |
|||
[[scn:Ncignirìa miccànica]] |
|||
[[sh:Strojarstvo]] |
|||
[[si:යාන්ත්රික ඉංජිනේරු විද්යාව]] |
|||
[[simple:Mechanical engineering]] |
|||
[[sk:Strojárstvo]] |
|||
[[sl:Strojništvo]] |
|||
[[sq:Inxhinieria mekanike]] |
|||
[[sr:Машинство]] |
|||
[[sv:Maskinteknik]] |
|||
[[ta:இயந்திரவியல் பொறியியல்]] |
|||
[[th:วิศวกรรมเครื่องกล]] |
|||
[[tl:Inhinyeriyang mekanikal]] |
|||
[[tr:Makine mühendisliği]] |
|||
[[ug:ماشىنىىسازلىق ئىنژىنىرلىقى]] |
|||
[[uk:Машинобудування]] |
|||
[[vec:Ingegneri mecaneghi]] |
|||
[[vi:Kỹ thuật cơ khí]] |
|||
[[war:Inhenyeriya mekanika]] |
[[war:Inhenyeriya mekanika]] |
||
[[zh:机械工程]] |
Verze z 11. 3. 2013, 13:33
Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech. Strojírenství se zabývá návrhem, výrobou a údržbou strojů a zařízení. Je to jedna z nejstarších a nejobsáhlejších technických disciplín.
Strojírenství zahrnuje poznatky z mechaniky, kinematiky, dynamiky, hydromechaniky, termomechaniky a nauky o materiálech. Strojní inženýři používají znalosti z těchto oborů spolu s nástroji, jako jsou CAD, rapid prototyping a správa životního cyklu výrobku ke konstrukci turbín, jaderných reaktorů, motorových vozidel, letadel, lodí a mnoha dalších strojů a zařízení.
Strojírenství se nejrychleji rozvíjelo v průběhu průmyslové revoluce, nicméně jeho počátky lze vysledovat již ve starověku. V tomto oboru dochází k neustálému vývoji, strojní inženýři se dnes pohybují v oblastech jako biomechanika, mechatronika, nanotechnologie a kompozity.
Vývoj
Záznamy o strojírenství se nacházejí v mnohých starověkých a středověkých kulturách po celém světě.
Starověké Řecko
- Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) položil základy moderní mechaniky (popsal mechanickou rovnováhu, vysvětlil princip páky) a hydromechaniky (Archimédův zákon), sestrojil např. šnekové čerpadlo.
- Hérón Alexandrijský (asi 10 n. l. – 70 n. l.) sestrojil první parou poháněný stroj (aeolipile)[1].
Čína[2]
- Čang Cheng (78 n. l. – 139 n. l.) zdokonalil vodní hodiny a vynalezl seismograf.
- Ma Jun (200 n. l. – 265 n. l.) postavil vůz s diferenciálem.
Blízký východ
V období od 8. do 13. století, nazývaném Zlatý věk islámské vzdělanosti, docházelo na blízkém východě k rozvoji strojírenství.
- Al-Džazárí (1136 n. l. – 1206 n. l.) napsal v roce 1206 slavnou knihu jménem Kniha znalostí o důmyslných mechanických zařízeních. Je také považován za vynálezce základních mechanismů, jako jsou klikový mechanismus a vačka[3].
Evropa
K důležitému průlomu ve strojírenství došlo v Anglii během 17. století, kdy sir Isaac Newton zformuloval Newtonovy pohybové zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce). Newton nechtěl tyto zákony dlouhou dobu vydat, nakonec byl svými kolegy přesvědčen a v roce 1687 je publikoval ve svém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica[4].
Vzdělání
Při studiu na strojní fakultě získá budoucí strojní inženýr všeobecný přehled v následujících oblastech:
- Statika
- Pružnost a pevnost
- Měření
- Termodynamika
- Hydromechanika
- Kinematika a dynamika
- Výrobní technologie
- Geometrie
- Matematika
- Konstruování
- Mechatronika a logické řízení
- Struktura a vlastnosti materiálů
- CAD
Od strojních inženýrů se také očekává základní znalost chemie, fyziky a elektrotechniky.
Moderní nástroje
Řada strojírenských firem, zejména těch, které působí v průmyslově vyspělých zemích, používá k návrhu a výrobě svých výrobků moderní nástroje, jako jsou CAE, CAD, MKP, CAM, CNC.
Související články
Reference
- ↑ "Heron of Alexandria" Encyclopædia Britannica Online
- ↑ Joseph Needham. Science and Civilization in China. Cambridge University Press, 2007. ISBN 0-521-32728-8.
- ↑ P. Hill. The Book of Knowledge of Ingenious Mechanical Devices: Kitáb fí ma'rifat al-hiyal al-handasiyya. Springer, 1973. ISBN 90-277-0329-9.
- ↑ Cohen, I. Bernard. Philosophiae naturalis principia mathematica. Harvard University Press, 1972. ISBN 0-674-66475-2.