Mikrovlny: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Bot: Odstranění 57 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q127995) |
||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]] |
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]] |
||
[[ar:موجات صغرية]] |
|||
[[bat-smg:Mėkruobangas]] |
|||
[[bg:Микровълни]] |
|||
[[bs:Mikrovalno zračenje]] |
|||
[[ca:Microones]] |
|||
[[ckb:شەپۆلی مایکرۆیی]] |
|||
[[da:Mikrobølge]] |
|||
[[de:Mikrowellen]] |
|||
[[el:Μικροκύματα]] |
|||
[[en:Microwave]] |
|||
[[eo:Mikroondoj]] |
|||
[[es:Microondas]] |
|||
[[et:Mikrolained]] |
|||
[[fa:ریزموج]] |
|||
[[fi:Mikroaallot]] |
|||
[[fr:Micro-onde]] |
|||
[[gl:Microondas]] |
|||
[[he:מיקרוגל]] |
|||
[[hi:सूक्ष्मतरंग]] |
|||
[[hr:Mikrovalovi]] |
|||
[[hu:Mikrohullám]] |
|||
[[id:Gelombang mikro]] |
|||
[[it:Microonde]] |
|||
[[ja:マイクロ波]] |
|||
[[jv:Gelombang mikro]] |
|||
[[kk:Микротолқындар]] |
|||
[[ko:마이크로파]] |
|||
[[li:Microgolf]] |
|||
[[lt:Mikrobangos]] |
|||
[[lv:Mikroviļņi]] |
|||
[[mk:Микробранови]] |
|||
[[ml:മൈക്രോവേവ് (തരംഗം)]] |
|||
[[ms:Mikrogelombang]] |
|||
[[nl:Microgolf]] |
|||
[[nn:Mikrobølgjer]] |
|||
[[no:Mikrobølge]] |
|||
[[pl:Mikrofale]] |
|||
[[pnb:نکی چھل]] |
|||
[[pt:Micro-onda]] |
|||
[[ro:Microunde]] |
|||
[[ru:Микроволновое излучение]] |
|||
[[sh:Mikrotalasi]] |
|||
[[simple:Microwave]] |
|||
[[sk:Mikrovlnné žiarenie]] |
|||
[[sl:Mikrovalovi]] |
|||
[[sq:Mikrovalët]] |
|||
[[sr:Микроталаси]] |
|||
[[su:Gelombang mikro]] |
|||
[[sv:Mikrovågor]] |
|||
[[ta:நுண்ணலை]] |
|||
[[th:ไมโครเวฟ]] |
|||
[[tr:Mikrodalga]] |
|||
[[uk:Мікрохвильове випромінювання]] |
|||
[[ur:خردموج]] |
|||
[[vi:Vi ba]] |
|||
[[yi:מיקראכוואליע]] |
|||
[[zh:微波]] |
|||
Verze z 9. 3. 2013, 01:31
Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 1 m, což odpovídá frekvenci 300 MHz (0.3 GHz) až 300 GHz, jsou to pásma Ultra high frequency (UHF), Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF).[1][2]
Elektromagnetické vlny o větší frekvenci (tedy kratší vlnové délce) nazýváme decimilimetrovými vlnami, terahertzovým zářením nebo také T-paprsky (T-rays). Vlny delší vlnové délky jsou ultrakrátké vlny (UKV) / Ultra high frequency (UHF), radiové vlny.
Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu potravin ale i například k vysoušení knih či tkanin, obrábění materiálů, přenosu informací, radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, navigaci a v mnoha dalších.
Historie
Objev elektromagnetického záření, v jejichž spektru jsou mikrovlny, učinil James Clerk Maxwell v roce 1886 svými známými rovnicemi. V roce 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetických vln, když vyrobil aparaturu, která produkovala a detekovala mikrovlny ve spektru VKV (velmi krátkých vln). Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu potravin, si poprvé všiml Percy Spencer, když vyráběl magnetron pro radar firmě Raytheon, a zjistil, že se mu v kapse rozpustila čokoláda.
Použití
Mikrovlnná trouba
Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou rezonanční frekvenci některých nesymetrických molekul, hlavně vody. Potraviny, které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se mikrovlnné trouby staly velice populárními potřebami v domácnostech.
Vysoušení dřeva
Mikrovlnami lze prohřát materiál účinněji než pouhým ohřevem povrchu. Proto jsou využívány k vysoušení materiálů, například dřeva.
Vysoušení knih
Faktu, že mikrovlny ohřívají hlavně vodu, se využívá i při sušení starých knih a listin. Mikrovlny jsou k písemnostem šetrné, vysouší rovnoměrně a ne od okrajů ke středu a navíc rychle. Toho se využívalo např. při povodních v roce 2002.
Hubení domácích škůdců a vysoušení zdiva
Opět se využívá principu, že mikrovlny ohřívají vodu – těla všech živočichů obsahují významné množství vody, takže působení mikrovln je usmrtí a okolní prostředí (dřevěné trámy, zdi) to nijak nepoškodí.
Přenos informací
Lokální bezdrátové sítě Wi-Fi zajišťující vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a připojení k Internetu pracují v oblasti mikrovln. Radioreléové spoje využívají rovněž mikrovlnných kmitočtů, dále různá pojítka krátkého dosahu, bezdrátový přenos obrazu a zvuku (pojítka pro kamery, bezdrátové UHF mikrofony, Toslink) sítě mobilních telefonů a další.
Lékařské aplikace
Mikrovlny mají řadu užití v diagnostice a léčbě pacientů. Mezi terapeutické metody patří mikrovlnná hypertermie, diatermie.
Radiolokace
Mikrovlnné zbraně
Mikrovlny se používají jako zbraně např. proti demonstrantům. Koncentrované mikrovlny vyvolávají nepříjemné reakce organismu a mohou způsobit i popáleniny.[3]