Harold I.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
YFdyh-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám sh:Harold I od Engleske; měním ka:ჰაროლდ I
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno= Harold I.
| jméno= Harold I.
| titul= král [[Anglie]]
| titul= král [[Anglie]]
| obrázek= [[File:Harold H.jpg|200px| Harold I.]]
| obrázek= [[Soubor:Harold H.jpg|200px| Harold I.]]
| vláda= [[12. listopad]] [[1035]] – [[17. březen]] [[1040]]
| vláda= [[12. listopad]] [[1035]] – [[17. březen]] [[1040]]
| předchůdce= [[Knut Veliký]]
| předchůdce= [[Knut Veliký]]
| následník= [[Hardiknut]]
| následník= [[Hardiknut]]
| potomstvo= Elfwine
| potomstvo= Elfwine
| otec = [[Knut Veliký]]
| otec = [[Knut Veliký]]
| matka = [[Elfgifu z Northamptonu]]
| matka = [[Elfgifu z Northamptonu]]
| narozen = cca [[1015]]
| narozen = cca [[1015]]
| úmrtí = [[17. březen]] [[1040]]
| úmrtí = [[17. březen]] [[1040]]
| místo úmrtí= Anglie
| místo úmrtí= Anglie
| místo pochování = St. Clement Danes ,[[Westminster]]
| místo pochování = St. Clement Danes ,[[Westminster]]
Řádek 19: Řádek 19:
Byl synem [[Knut Veliký|Knuta Velikého]], krále [[Anglie]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Norsko|Norska]] a jeho první ženy [[Elfgifu z Northamptonu]]. I když existovaly jisté pochybnosti o jeho původu, byl Harold Knutovým synem.
Byl synem [[Knut Veliký|Knuta Velikého]], krále [[Anglie]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Norsko|Norska]] a jeho první ženy [[Elfgifu z Northamptonu]]. I když existovaly jisté pochybnosti o jeho původu, byl Harold Knutovým synem.


==Král Anglie==
== Král Anglie ==
Po Knutově smrti ([[12. listopad]]u [[1035]]) byl jeho právoplatným nástupcem na anglickém i dánském trůnu Haroldův mladší bratr [[Hardiknut]], syn Knuta a [[Emma Normandská|Emmy Normandské]]. Hardiknut ale nebyl schopen odcestovat do Anglie na korunovaci, protože na Dánsko se chystali zaútočit norský král [[Magnus I. Norský|Magnus I.]] a švédský král [[Jakob Anund]]. Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného [[regent]]a, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte Godwina z [[Wessex]]u, se Harold ujal vlády.
Po Knutově smrti ([[12. listopad]]u [[1035]]) byl jeho právoplatným nástupcem na anglickém i dánském trůnu Haroldův mladší bratr [[Hardiknut]], syn Knuta a [[Emma Normandská|Emmy Normandské]]. Hardiknut ale nebyl schopen odcestovat do Anglie na korunovaci, protože na Dánsko se chystali zaútočit norský král [[Magnus I. Norský|Magnus I.]] a švédský král [[Jakob Anund]]. Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného [[regent]]a, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte Godwina z [[Wessex]]u, se Harold ujal vlády.


Harold odolal snaze o jeho svržení roku [[1036]] Alfrédem Ethelingem a [[Eduard III. Vyznavač|Eduardem]], Emminými syny, které měla s [[Ethelred II.|Ethelredem II.]] Roku [[1036]] se Alfréd Etheling spolu s Alfrédem vrátili z exilu v [[Normandie|Normandii]] v doprovodu malé vojenské skupiny. Podle [[Anglosaská kronika|Anglosaské kroniky]] trvali na tom, aby se mohli setkat se svou matkou ve [[Winchester]]u, ale možná měli v úmyslu jiné záležitosti než jen rodinné setkání. Alfréd byl dostižen na cestě ke Godwinovi a muži věrní Haroldovi ho oslepili. Krátce nato na následky tohoto zranění Alfréd zemřel.
Harold odolal snaze o jeho svržení roku [[1036]] Alfrédem Ethelingem a [[Eduard III. Vyznavač|Eduardem]], Emminými syny, které měla s [[Ethelred II.|Ethelredem II.]] Roku [[1036]] se Alfréd Etheling spolu s Alfrédem vrátili z exilu v [[Normandie|Normandii]] v doprovodu malé vojenské skupiny. Podle [[Anglosaská kronika|Anglosaské kroniky]] trvali na tom, aby se mohli setkat se svou matkou ve [[Winchester]]u, ale možná měli v úmyslu jiné záležitosti než jen rodinné setkání. Alfréd byl dostižen na cestě ke Godwinovi a muži věrní Haroldovi ho oslepili. Krátce nato na následky tohoto zranění Alfréd zemřel.


Roku [[1037]] odjela Emma do [[Bruggy|Brugg]] a Harold byl ''všemi hlasy zvolen králem''. Haroldova postava je zahalena určitým tajemnem a někteří historici se domnívají, že skutečným vládcem byla jeho matka Elfgifu. I když ho arcibiskup [[Canterbury|canterburský]] odmítl korunovat, jeho matka Elfgifu dosáhla stabilizace jeho pozice podplacením vlivných šlechticů.
Roku [[1037]] odjela Emma do [[Bruggy|Brugg]] a Harold byl ''všemi hlasy zvolen králem''. Haroldova postava je zahalena určitým tajemnem a někteří historici se domnívají, že skutečným vládcem byla jeho matka Elfgifu. I když ho arcibiskup [[Canterbury|canterburský]] odmítl korunovat, jeho matka Elfgifu dosáhla stabilizace jeho pozice podplacením vlivných šlechticů.
Řádek 29: Řádek 29:


== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad| jazyk = en | článek = Harold Harefoot | revize = 258797228}}
{{commonscat|Harold Harefoot}}
{{commonscat|Harold Harefoot}}
{{Překlad| jazyk = en | článek = Harold Harefoot | revize = 258797228 }}
{{Angličtí panovníci}}
{{Angličtí panovníci}}



Verze z 9. 1. 2013, 13:31

Šablona:Infobox panovník

Harold I., někdy také Harold Harefoot, (*cca 1015 - †17. březen 1040) byl králem Anglie od 12. listopadu 1035 do 17. března 1040. Jeho přídomek Harefoot (rychlonohý) byl odvozen z jeho rychlosti a schopnosti lovit.

Byl synem Knuta Velikého, krále Anglie, Dánska a Norska a jeho první ženy Elfgifu z Northamptonu. I když existovaly jisté pochybnosti o jeho původu, byl Harold Knutovým synem.

Král Anglie

Po Knutově smrti (12. listopadu 1035) byl jeho právoplatným nástupcem na anglickém i dánském trůnu Haroldův mladší bratr Hardiknut, syn Knuta a Emmy Normandské. Hardiknut ale nebyl schopen odcestovat do Anglie na korunovaci, protože na Dánsko se chystali zaútočit norský král Magnus I. a švédský král Jakob Anund. Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného regenta, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte Godwina z Wessexu, se Harold ujal vlády.

Harold odolal snaze o jeho svržení roku 1036 Alfrédem Ethelingem a Eduardem, Emminými syny, které měla s Ethelredem II. Roku 1036 se Alfréd Etheling spolu s Alfrédem vrátili z exilu v Normandii v doprovodu malé vojenské skupiny. Podle Anglosaské kroniky trvali na tom, aby se mohli setkat se svou matkou ve Winchesteru, ale možná měli v úmyslu jiné záležitosti než jen rodinné setkání. Alfréd byl dostižen na cestě ke Godwinovi a muži věrní Haroldovi ho oslepili. Krátce nato na následky tohoto zranění Alfréd zemřel.

Roku 1037 odjela Emma do Brugg a Harold byl všemi hlasy zvolen králem. Haroldova postava je zahalena určitým tajemnem a někteří historici se domnívají, že skutečným vládcem byla jeho matka Elfgifu. I když ho arcibiskup canterburský odmítl korunovat, jeho matka Elfgifu dosáhla stabilizace jeho pozice podplacením vlivných šlechticů.

Harold měl zřejmě nemanželského syna Elfwina, který se stal mnichem někde na kontinentu. Harold podle Anglosaské kroniky vládl 4 roky a 16 týdnů, takže se zřejmě ujal vlády dva týdny po Knutově smrti. Zemřel 17. března 1040, v době kdy Hardiknut vyrážel se svým vojskem z Dánska, a byl pohřben ve Westminsterském opatství. Krátce nato bylo jeho tělo vykopáno a popraveno a jeho pozůstatky vhozeny do blízké bažiny. Poté co se Hardiknut stal v červnu 1040 anglickým králem, nechal jeho ostatky pohřbít v kostele St. Clement Danes.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Harefoot na anglické Wikipedii. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Harold I. na Wikimedia Commons