Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odkazů
Řádek 17: Řádek 17:
| strany = 192
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="České hrady">{{Citace monografie
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
| jméno2 =
| titul = České hrady
| titul = České hrady
| vydavatel = Argo
| vydavatel = Argo
Řádek 31: Řádek 29:
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia a.s.
| vydavatel = Olympia a.s.
Řádek 39: Řádek 36:
| strany = 78
| strany = 78
| isbn = 27-005-98
| isbn = 27-005-98
}}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| příjmení = Pohorecký
| příjmení2 =
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
| jméno2 =
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| vydavatel = Radioservis
| vydavatel = Radioservis
Řádek 61: Řádek 56:
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného [[údolí]] v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek [[Hřídelík]].
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného [[údolí]] v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek [[Hřídelík]].


Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapě [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.195 </ref>
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.195 </ref><ref name="Peša">Peša – České hrady, str. 117 </ref>


== Odkazy ==
{{Commonscat|Helfenburk (Úštěk)}}
* Helfenburk, Hrad pražských arcibiskupů; [[František Gabriel]] / [[Jaroslav Panáček (2)|Jaroslav Panáček]] / [[Kamil Podroužek]], vydal Borek – Hrádek, o. s. v roce 2011, 1. vydání, 519 stran, ISBN 978-80-904730-0-3


== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references/>

=== Literatura ===
* Helfenburk, Hrad pražských arcibiskupů; [[František Gabriel]] / [[Jaroslav Panáček (2)|Jaroslav Panáček]] / [[Kamil Podroužek]], vydal Borek – Hrádek, o. s. v roce 2011, 1. vydání, 519 stran, ISBN 978-80-904730-0-3


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Helfenburk (Úštěk)}}
* [http://www.visitczechia.com/cze/cz/docs/what-to-see/castles-chateaux/all/helfenburg-u- Na turistickém webu]
* [http://www.visitczechia.com/cze/cz/docs/what-to-see/castles-chateaux/all/helfenburg-u- Na turistickém webu]
* [http://www.mesto-ustek.cz/turistika_zamky.html Velmi podrobně na webu Úštěku]
* [http://www.mesto-ustek.cz/turistika_zamky.html Velmi podrobně na webu Úštěku]

{{geo cz|50|34|45.7|14|23|1.5}}
{{geo cz|50|34|45.7|14|23|1.5}}



Verze z 9. 5. 2012, 18:21

Helfenburk u Úštěka

Helfenburk u Úštěka (též od 15. století nazýván Hrádek) je dnes zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 4 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice.

Historie

Hrad pravděpodobně vystavěli Berkové z Dubé, pocházející z Ronovců, po roce 1350. V roce 1375 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu Klinštejnů. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[1] Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo podhradí z několika budov, na hradu byla postavena kaple, vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [1] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zde zemřel roku 1431) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[1] Po vymření tohoto rodu roku 1538 hrad postupně zpustl.[2] Roku 1622 pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období drancování procházejících armád v třicetileté válce.[3]. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.

Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty. Ten zde v letech 18871890 nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, kam vede 143 schodů.[4]

V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.[1]

Celkový pohled

Přístup k zřícenině

Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného údolí v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.

Nejbližší železniční zastávka se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.[1][2]


Odkazy

Reference

  1. a b c d e TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Toulavá“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. a b PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Peša“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Hrádek - Helfenburk, s. 78. 
  4. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40. 

Literatura

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons

Šablona:Geo cz