Architektonická soutěž: Porovnání verzí

Opera v Sydney
	; jeden z nejznámějších příkladů stavby; pocházející z architektonické soutěže
Architektonická soutěž
	Soutěž
	Veřejná soutěž
	Soutěž o návrh

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 1. 2012, 00:14

Architektonická soutěž je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ soutěže formovaný dlouhou tradicí. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší návrh (řešení) domu, jiné stavby (most, nábřeží, park) nebo části města. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná porota z nich vybírá nejlepší řešení pro daný úkol.

Základní charakteristika

Architektonická soutěž se od podstaty odlišná od ostatních typů veřejných soutěží nebo zadání:

je zaměřena na řešení (návrh)
vyhodnocení je mezi návrhy, nezávislé na osobách tvůrců (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
není při ní rozhodováno na základě minulých "zásluh" osob ale na základě aktuálního přístupu a pohotovosti
zabezpečení proti manipulaci

Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako jsou kupříkladu: "tendr", výběrové řízení, nákup studií, konkurz, nabídkové řízení. Nesmí se pro ně používat.

Architektonická soutěž (jako princip je známa již po staletí) těží z touhy mnoha architektů získat zajímavý úkol.
Prospívá z efektů, které tato velmi silná motivace má pro mobilizaci a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého zdokonalování provází tento typ soutěžení přibližně sto šedesát let. Ve vyspělých demokratických zemích je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít autora veřejné stavby.

Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný zisk v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje. Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele (investora), a nezávislých odborníků (architektů, urbanistů, dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).

Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou veřejný zájem (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.

Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout veřejný zájem. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet krásnou architekturu. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a harmonickou skladbu všech důležitých vlastností architektury a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.

Historie

Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy (klasické Řecko). První historicky dobře označené soutěže vznikly za úsvitu moderní, „kapitalistické“ a liberální společnosti ve Florencii: na dveře baptisteria (spíše sochařská) a na kopuli dómu Santa Maria del Fiore, ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce Filippo Brunelleschi a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418). Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve Vídni sv. Karla Boromejského od Johanna Bernarda Fischera z Erlachu (1713) Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce. Pařížská opera nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci. V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory vídeňské opery E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.

Zásadní vlastnosti architektonických soutěží

Rovnost šancí
Naděje k získání zakázky projektové dokumentace v návaznosti na nejlepším řešení a vítězství v soutěži
Pokročilé nástroje vyhodnocení
Naděje pro začínající nebo teritoriálně příchozí architekty
Důsledná a důmyslně hájená anonymita, která podporuje svobodu rozhodování
Ceny, jako ověřený motivační prvek
Zaručený respekt k autorství a autorským právům
Účinné nástroje proti manipulacím
Dlouhá tradice stále zlepšující způsoby
Kvalifikované řešení případných (procesních) sporů
Velmi pokročilá transparentnost (téměř vše je posléze zveřejněno)

Ovšemže mají architektonické soutěže také zbytkové nedostatky. Jako každé lidské dílo nejsou zcela dokonalé, tedy bez jakéhokoliv nedostatku. Také se v nich rozhoduje o velmi složitých, a komplikovaných věcech z velké části subjektivní podstaty. Aspekty podléhají vkusu, ideologii, generačním názorům. V roli porotců vystupují omylní lidé z „masa a kostí“, byť je vždy zájem angažovat nejlepší z nejlepších a nejrespektovanější osobnosti. Při trvalé a soustředěné pozornosti se daří většinu nedokonalostí odstraňovat.

Právní rámec

Právní meze pro pořádání architektonických soutěží poskytují v ČR jak psané právní normy: Soutěžní řád České komory architektů (ČKA), jež v detailu jako podzákonná norma vymezují podrobné podmínky soutěží, tak zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., který v části čtvrté, § 102 - § 109 upravuje způsoby, jakými může být případným vítězům architektonické soutěže zadána veřejná zakázka na projekční dílo. Chod soutěží upravují i nepsané způsoby (ustálená pravidla) sdílené tradičně a mezinárodně.

Pro vypsání řádné architektonické soutěže je nutno dbát ustanovení Soutěžního řádu ČKA, který je podzákonnou normou závaznou (jen) pro vymezený okruh osob (autorizované osoby, ze kterých se ovšem může rekrutovat rozhodná část skupiny soutěžících. Respekt k řádu nezbytný, aby soutěž byla shledána regulérní a legální. Česká komora architektů je k vydání takového předpisu pověřena zákonem, stejně jako k ověření regulérnosti. Aby byly splněny podmínky vypsání regulerní veřejné soutěže je nutné dbát právního řádu jako ústrojného celku. Zejména v případě soutěže projektové při které se počítá s následným zadáním veřejné zakázky je na místě bedlivá pozornost jak zákonu tak i soutěžnímu řádu ČKA. V mezinárodním kontextu je znám vzorový soutěžní řád UIA, mezinárodní organizace architektů, přidružené organizace UNESCO. Tento řád je však jenom vzorem. Není multilaterálně platným normativem. Ve většině zemí EU a v rozvinutých zemích platí téměř shodné právní předpisy upravující pořádání soutěží. Jejich užití je víceméně kompatibilní a mezinárodně dobře srozumitelné.
Námitky proti průběhu soutěže jsou možné vylučně proti procesnímu postupu. Námitka proti rozhodnutí in merito z povahy i logiky věci není možná. Proti rozhodnutím o věci samé namítat nelze. Případné spory řeší primárně vypisovatel. Pochybení účastných osob, které jsou autorizovanými osobami (většinou porotci) jsou povolány řešit orgány ČKA případně ČKAIT které jsou povolány provádět disciplinární řízení. Dále připadají jako další rozhodci speciální rozhodci a v závažnějších případech a pokročilém stadiu soudy činné ve správním soudnictví, případně obecné soudy v občanské řízení podle charakteru případného sporu.

Typy a druhy soutěží

V zásadně jsou rozpoznávány dva typy soutěží:

ideová
projektová

Ideová soutěž slouží vypisovateli pro úvodní seznámení s problémem. Její výsledku mohou být podle očekávání spíše podkladem k důkladnému vypracování stavebních programů, jejich rozvoji nebo naopak opuštění. Často mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější „projektové“ soutěže, pro další úvahy o tématu.

Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho autora (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování studie či spíše celého projektového díla. Na výsledek takové soutěže by v ideálním případě mělo navázat zadávací řízení dle již zmíněných §§ 102-109 ZVZ resp. "jednací řízení bez uveřejnění" § 34 a násl. ZVZ.

Příklady

Příklady děl, která vznikla jako přímý následek architektonických soutěží, a která byla spolehlivě ověřena dějinami architektury jako významná.

Opera v Sydney, Jørn Utzon 1957
Opera v Paříži, Charles Garnier 1860
Národní divadlo v Praze, Josef Zítek 1859
Ringstraße Vídeň, Ludwig von Förster 1858
Výstaviště v Brně, Emil Králík 1927-28
Moravská Banka, Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner 1929-30
Městské lázně Brno Zábrdovice, Bohuslav Fuchs 1929-32

Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů jak spravedlivě rozdělovat veřejné statky (veřejné zakázky) a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.

Literatura

Jan Sapák: Architektonická soutěž : mocná čarodějka. ERA VII, 2007, č. 1, s. 53-56
David Dvořák: Soutěž o návrh. Veřejné zakázky, 2007, č. 6, s. 13
Petr Serafin,David Dvořák: Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví. Praha (ABF) 2009.
Hilde de Haan, Ids Haagsm: Architects in competition: international architectural competitions of the last 200 years (s texty Dennise Sharpa a Kennetha Framptona),
Londýn, (Thames and Hudson) 1988.

Externí odkazy

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 {{Infobox jednoduchá položka|barva=lightgray|align=left|text=[[Soutěž o návrh]]}}
 {{Infobox konec}}
-'''Architektonická soutěž''' je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ [[soutěž]]e formovaný dlouhou tradicí. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší návrh (řešení) domu, jiné stavby ([[most]], [[nábřeží]], [[park]]) nebo části města. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná [[porota]] z nich vybírá nejlepší [[:Řešení|řešení]] pro daný úkol.
+'''Architektonická soutěž''' je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ [[soutěž]]e formovaný dlouhou [[Tradice|tradicí]]. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší [[Návrh|návrh]] (řešení) domu, jiné [[Stavba|stavby]] ([[most]], [[nábřeží]], [[park]]) nebo části [[Město|města]]. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná [[porota]] z nich vybírá nejlepší [[:Řešení|řešení]] pro daný úkol.
 == Základní charakteristika ==
-Architektonická [[:Soutěž|soutěž]] se od podstaty odlišná od ostatních typů veřejných soutěží nebo zadání:
+Architektonická [[:Soutěž|soutěž]] se od podstaty odlišná od ostatních typů [[Veřejná soutěž|veřejných soutěží]] nebo zadání:
 * je zaměřena na [[:Řešení|řešení]] (návrh)
-* vyhodnocení je mezi návrhy, nezávislé na osobách tvůrců (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
+* vyhodnocení je mezi [[Návrh|návrhy]], nezávislé na osobách [[Tvůrci|tvůrců]] (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
 * není při ní rozhodováno na základě minulých "zásluh" osob ale na základě aktuálního přístupu a [[:Pohotovost|pohotovosti]]
 * zabezpečení proti [[:Manipulace|manipulaci]]
-Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako jsou kupříkladu: "tendr", výběrové řízení, nákup studií, konkurz, nabídkové řízení. Nesmí se pro ně používat.
+Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako jsou kupříkladu: "tendr", výběrové řízení, nákup [[Studie|studií]], konkurz, nabídkové řízení. Nesmí se pro ně používat.
-Architektonická soutěž (jako princip je známa již po staletí) těží z touhy mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro mobilizaci a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého zdokonalování provází tento typ soutěžení přibližně sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
+Architektonická soutěž (jako princip je známa již po staletí) těží z [[Touha|touhy]] mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] provází tento typ soutěžení přibližně sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
-Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný zisk v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje.
+Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje.
 Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele (investora), a nezávislých odborníků (architektů, urbanistů, dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
 Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
-Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a harmonickou skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
+Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
 == Historie ==
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy (klasické Řecko).
 První historicky dobře označené soutěže vznikly za úsvitu moderní, „kapitalistické“ a liberální společnosti ve [[:Florencie|Florencii]]: na dveře [[:Baptisterium San Giovanni|baptisteria]] (spíše sochařská) a na kopuli dómu [[:Santa Maria del Fiore|Santa Maria del Fiore]], ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce [[:Filippo Brunelleschi|Filippo Brunelleschi]] a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418).
-Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve Vídni sv. Karla Boromejského od [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda Fischera z Erlachu]] (1713)
+Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve [[Vídeň|Vídni]] sv. Karla Boromejského od [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda Fischera z Erlachu]] (1713)
 Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce.
 [[:Opéra National de Paris|Pařížská opera]] nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci.
-V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory vídeňské opery E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.
+V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory [[Vídeňská opera|vídeňské opery]] E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.
 == Zásadní vlastnosti architektonických soutěží ==
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 * Rovnost šancí
 * Naděje k získání zakázky [[:Projektová dokumentace|projektové dokumentace]] v návaznosti na nejlepším řešení a vítězství v soutěži
-* Pokročilé nástroje vyhodnocení
+* [[Pokrok|Pokročilé]] nástroje vyhodnocení
 * Naděje pro začínající nebo teritoriálně příchozí architekty
 * Důsledná a důmyslně hájená anonymita, která podporuje svobodu rozhodování
 * Ceny, jako ověřený motivační prvek
-* Zaručený respekt k autorství a [[:Autorské právo|autorským právům]]
+* Zaručený [[Respekt|respekt]] k autorství a [[:Autorské právo|autorským právům]]
 * Účinné nástroje proti manipulacím
 * Dlouhá tradice stále zlepšující způsoby
 * Kvalifikované řešení případných (procesních) sporů
-* Velmi pokročilá transparentnost (téměř vše je posléze zveřejněno)
+* Velmi pokročilá [[Transparentnost (politika)|transparentnost]] (téměř vše je posléze zveřejněno)
 Ovšemže mají architektonické soutěže také zbytkové nedostatky. Jako každé lidské dílo nejsou zcela dokonalé, tedy bez jakéhokoliv nedostatku. Také se v nich rozhoduje o velmi složitých, a komplikovaných věcech z velké části subjektivní podstaty. Aspekty podléhají vkusu, ideologii, generačním názorům. V roli porotců vystupují omylní lidé z „masa a kostí“, byť je vždy zájem angažovat nejlepší z nejlepších a nejrespektovanější osobnosti. Při trvalé a soustředěné pozornosti se daří většinu nedokonalostí odstraňovat.
@@ Řádek 70: / Řádek 70: @@
 [[Soubor:Senned National Assembly for Wales.jpg|200px|Richard Rogers-Velšský parlament|right|thumb]]
-V zásadně jsou rozpoznávány dva typy soutěží:
+V zásadně jsou rozpoznávány dva typy [[Soutěž|soutěží]]:
 * ideová
@@ Řádek 77: / Řádek 77: @@
 Ideová soutěž slouží vypisovateli pro úvodní seznámení s problémem. Její výsledku mohou být podle očekávání spíše podkladem k důkladnému vypracování stavebních programů, jejich rozvoji nebo naopak opuštění. Často mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější „projektové“ soutěže, pro další úvahy o tématu.
-Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho autora (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování studie či spíše celého projektového díla. Na výsledek takové soutěže by v ideálním případě mělo navázat zadávací řízení dle již zmíněných §§ 102-109 ZVZ resp. "jednací řízení bez uveřejnění" § 34 a násl. ZVZ.
+Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho [[Autor|autora]] (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování studie či spíše celého [[Projektová dokumentace|projektového díla]]. Na výsledek takové soutěže by v ideálním případě mělo navázat zadávací řízení dle již zmíněných §§ 102-109 ZVZ resp. "jednací řízení bez uveřejnění" § 34 a násl. ZVZ.
 == Příklady ==
-Příklady děl, která vznikla jako přímý následek architektonických soutěží, a která byla spolehlivě ověřena dějinami architektury jako významná.
+Příklady [[Dílo|děl]], která vznikla jako přímý následek architektonických soutěží, a která byla spolehlivě ověřena [[Dějiny architektury|dějinami architektury]] jako významná.
 * [[Opera v Sydney]], [[:Jørn Utzon|Jørn Utzon]] 1957
@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 * [[Městské lázně Brno Zábrdovice]], [[Bohuslav Fuchs]] 1929-32
-Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů jak spravedlivě rozdělovat veřejné statky (veřejné zakázky) a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.
+Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů jak spravedlivě rozdělovat [[Veřejný statek|veřejné statky]] (veřejné zakázky) a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.
 == Literatura ==