Severní mořská cesta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m a ešče čárečka utekla
ChuispastonBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: es:Ruta marítima del Norte
Řádek 29: Řádek 29:
[[en:Northern Sea Route]]
[[en:Northern Sea Route]]
[[eo:Norda mara vojo]]
[[eo:Norda mara vojo]]
[[es:Ruta del Mar del Norte]]
[[es:Ruta marítima del Norte]]
[[et:Kirdeväil]]
[[et:Kirdeväil]]
[[fi:Koillisväylä]]
[[fi:Koillisväylä]]

Verze z 22. 9. 2011, 22:30

Mapa s vyznačenou severní námořní cestou

Severní mořská cesta (rusky Северный морской путь), dříve také Severovýchodní průjezd (rusky Северо-Восточный проход), je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se začíná podél severního pobřeží Norska přes město Murmansk a dále podél celého severního pobřeží Ruska k Beringovu průlivu a po té do Vladivostoku.

Historie

Ve středověku se v Evropě rozrůstaly obchodní styky s dálným východem, hlavně s Čínou. Námořní cesty byly nejvýhodnější, protože lodě dokázaly dopravit mnohonásobně více zboží než obchodní karavany cestující po souši. Nejvýhodnější cesta kolem Afriky byla obsazena Portugalci a tak ostatní mocnosti se snažili najít jiné cesty do Číny. Někteří pluli kolem světa, kolem Ameriky a Tichý oceán, jiní se pokoušeli najít cestu severními moři. Prvním kdo se pokusil proplout severovýchodní cestou byl anglický mořeplavec Hugh Willoughby v roce 1533. Doplul k pobřeží Kolského poloostrova, ale tam jeho lodi ztroskotaly a on sám zahynul. O proplutí na východ se pokoušeli od 16. století další mořeplavci. Mezi nejvýznamnějšími byl Sebastiano Caboto, Willem Barents, Henry Hudson, Pjotr Alexandrovič Čirikov a Julius von Payer. To se nakonec podařilo až v 19. století švédskému polárnímu badateli Adolfu Nordenskjöldovi, který 18. července 1879 proplul Beringovým průlivem a doplul do Tichého oceánu.

V dobách studené války a komunismu v Sovětském svazu byl v letní sezóně na této námořní cestě hustý provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. Dnes je zhruba polovinu roku její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické.

Reference

Externí odkazy


Šablona:Link GA