Latrun: Porovnání verzí
m link |
m linx |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| datum přístupu = 2011-07-06}}</ref> |
| datum přístupu = 2011-07-06}}</ref> |
||
Jde o lokalitu s historickou kontinuitou osídlení. V [[Bible|biblických]] dobách stávaly nedaleko odtud [[Emauzy (biblické místo)|Emauzy]], místo častých biblických událostí i bitev. Na vlastním Latrunu pobývali ve středověku [[křižácké státy|křižáci]], koncem 19. století tu vyrostl [[klášter Latrun]] patřící řádu [[Řád cisterciáků přísné observance|trapistů]] situovaný na vyvýšené poloze poblíž hlavních cest, které se okolo Latrunu sbíhají a pak stoupají do [[Judské hory|Judských hor]] k |
Jde o lokalitu s historickou kontinuitou osídlení. V [[Bible|biblických]] dobách stávaly nedaleko odtud [[Emauzy (biblické místo)|Emauzy]], místo častých biblických událostí i bitev. Na vlastním Latrunu pobývali ve středověku [[křižácké státy|křižáci]], koncem 19. století tu vyrostl [[klášter Latrun]] patřící řádu [[Řád cisterciáků přísné observance|trapistů]] situovaný na vyvýšené poloze poblíž hlavních cest, které se okolo Latrunu sbíhají a pak stoupají do [[Judské hory|Judských hor]] k [[Jeruzalém]]u do soutěsky [[Ša'ar ha-Gaj]] (arabsky ''Báb al-Vád''). Jméno lokality je odvozeno od francouzského ''Le Toron des Chevaliers'' ({{Vjazyce|fr}}: ''Rytířský hrad''), podle jiného výkladu byla ve středověku nazývána ''domus boni latronis'' ({{Vjazyce|la}}: ''Dům dobrého zloděje''), podle postavy kajícího se zloděje ukřižovaného spolu s Ježíšem.<ref name="JVL Latrun">{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[Jewish Virtual Library]] |
| vydavatel = [[Jewish Virtual Library]] |
||
| titul = LATRUN |
| titul = LATRUN |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Významným strategickým bodem se Latrun stal za [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]]. Vyrostla tu policejní základna, jedna z takzvaných [[Tegartovy pevnosti|Tegartových pevností]] |
Významným strategickým bodem se Latrun stal za [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]]. Vyrostla tu policejní základna, jedna z takzvaných [[Tegartovy pevnosti|Tegartových pevností]]. Poblíž se zároveň nacházela přečerpávací stanice pro vodovod, který vedl z dnešního [[Roš ha-Ajin]] do Jeruzaléma.<ref name="JVL Latrun"/> Britové na Latrunu provozovali věznici. V roce [[1943]] z ní tunelem prokopaným v zemi uprchlo 20 vězňů patřících k židovské militantní organizaci [[Lechi]]. V roce [[1946]] zde Britové uvěznili velké množství židovských politiků v rámci razie nazvané [[Černá sobota]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Naor |
| příjmení = Naor |
||
| jméno = Mordecai |
| jméno = Mordecai |
||
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
{{Hlavní článek|bitvy o Latrun}} |
|||
Během [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské války]] v roce [[1948]] byl Latrun místem opakovaných střetů izraelských a arabských sil (takzvané bitvy o Latrun). Izraelci neuspěli a na základě [[Dohody o příměří (1949)|dohod o příměří z roku 1949]] zůstal Latrun pod arabskou kontrolou. Byl tedy zahrnut do [[Jordánsko|Jordánskem]] ovládnutého Západního břehu Jordánu a tvořil výrazný výběžek do izraelského území, přičemž jej lemovalo široké nárazníkové pásmo oddělující obě strany. Neúspěch u Latrunu a jeho anexe Jordánskem znamenala pro Izrael v následujících letech mimo jiné nutnost trvale řešit jinou, jižnější, trasou dopravní spojení z Jeruzaléma do Tel |
Během [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské války]] v roce [[1948]] byl Latrun místem opakovaných střetů izraelských a arabských sil (takzvané [[bitvy o Latrun]]). Izraelci neuspěli a na základě [[Dohody o příměří (1949)|dohod o příměří z roku 1949]] zůstal Latrun pod arabskou kontrolou. Byl tedy zahrnut do [[Jordánsko|Jordánskem]] ovládnutého Západního břehu Jordánu a tvořil výrazný výběžek do izraelského území, přičemž jej lemovalo široké nárazníkové pásmo oddělující obě strany. Neúspěch u Latrunu a jeho anexe Jordánskem znamenala pro Izrael v následujících letech mimo jiné nutnost trvale řešit jinou, jižnější, trasou dopravní spojení z Jeruzaléma do [[Tel Aviv]]u.<ref name="JVL Latrun"/><ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = Palestine Remembered |
| vydavatel = Palestine Remembered |
||
| titul = Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba |
| titul = Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba |
||
Verze z 7. 7. 2011, 11:07
Latrun (hebrejsky: לטרון, arabsky: اللطرون, al-Latrun) je vyvýšená lokalita ležící ve výběžku (latrunský výběžek) Západního břehu Jordánu. Je situována na pahorky nad Ajalonským údolím a pohledově kontroluje i přilehlou část pobřežní planiny v Izraeli.[1][2]
Jde o lokalitu s historickou kontinuitou osídlení. V biblických dobách stávaly nedaleko odtud Emauzy, místo častých biblických událostí i bitev. Na vlastním Latrunu pobývali ve středověku křižáci, koncem 19. století tu vyrostl klášter Latrun patřící řádu trapistů situovaný na vyvýšené poloze poblíž hlavních cest, které se okolo Latrunu sbíhají a pak stoupají do Judských hor k Jeruzalému do soutěsky Ša'ar ha-Gaj (arabsky Báb al-Vád). Jméno lokality je odvozeno od francouzského Le Toron des Chevaliers (francouzsky: Rytířský hrad), podle jiného výkladu byla ve středověku nazývána domus boni latronis (latinsky: Dům dobrého zloděje), podle postavy kajícího se zloděje ukřižovaného spolu s Ježíšem.[3]
Významným strategickým bodem se Latrun stal za mandátní Palestiny. Vyrostla tu policejní základna, jedna z takzvaných Tegartových pevností. Poblíž se zároveň nacházela přečerpávací stanice pro vodovod, který vedl z dnešního Roš ha-Ajin do Jeruzaléma.[3] Britové na Latrunu provozovali věznici. V roce 1943 z ní tunelem prokopaným v zemi uprchlo 20 vězňů patřících k židovské militantní organizaci Lechi. V roce 1946 zde Britové uvěznili velké množství židovských politiků v rámci razie nazvané Černá sobota.[4]
- Hlavní článek: bitvy o Latrun
Během první arabsko-izraelské války v roce 1948 byl Latrun místem opakovaných střetů izraelských a arabských sil (takzvané bitvy o Latrun). Izraelci neuspěli a na základě dohod o příměří z roku 1949 zůstal Latrun pod arabskou kontrolou. Byl tedy zahrnut do Jordánskem ovládnutého Západního břehu Jordánu a tvořil výrazný výběžek do izraelského území, přičemž jej lemovalo široké nárazníkové pásmo oddělující obě strany. Neúspěch u Latrunu a jeho anexe Jordánskem znamenala pro Izrael v následujících letech mimo jiné nutnost trvale řešit jinou, jižnější, trasou dopravní spojení z Jeruzaléma do Tel Avivu.[3][5]
Během šestidenní války v roce 1967 ovšem Izraelci Latrun bez větších komplikací dobyli. Následně byly z latrunského výběžku vysídleny tři arabské vesnice (Bajt Nuba, Imvas a Yalu) a napříč jeho územím byla později vedena dálnice číslo 1. Území tak bylo fakticky anektováno k Izraeli. Tento trend posílila i Izraelská bezpečnostní bariéra postavená počátkem 21. století, která Latrun a okolí situovala na izraelskou stranu této bariéry.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Israel [online]. Google Maps [cit. 2011-07-06]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il [cit. 2011-07-06]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c d LATRUN [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 232, 246. (anglicky)
- ↑ Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba [online]. Palestine Remembered [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky)