Šumavské podhůří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka
 
BumlaBot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Rula s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rula (hornina)
Řádek 13: Řádek 13:
| světadíl = [[Evropa]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
| hornina = [[rula]], [[svor]], [[granulit]]
| hornina = [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]], [[granulit]]
| poznámka =
| poznámka =
| povodí = [[Vltava]]
| povodí = [[Vltava]]

Verze z 28. 3. 2008, 12:42

Šablona:Infobox reliéf

Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m[1]. Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.

Geologická stavba

Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.

Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek (tisícimetrových vrcholů)[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:

Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.]: Academia, 1987. 
  2. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.