Instrumentál: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 43: Řádek 43:


{{Mluvnické pády}}
{{Mluvnické pády}}
<br>
{{České skloňování}}
{{České skloňování}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 30. 11. 2020, 23:33

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník[1]) je mluvnický pád. Často vyjadřuje příslovečné určení způsobu; jméno v instrumentálu vyjadřuje nástroj nebo způsob, jakým probíhá slovesný děj.

Instrumentál v češtině

češtině je 7. pádem v pořadí (otázky jsou kým, čím?). V instrumentálním významu je bezpředložkový, pojí se s ním také předložky s a mezi.

Substantiva

Přehled instrumentálů substantiv podle jednotlivých vzorů:

Mužský rod
  • pán – pánem, pány
  • hrad – hradem, hrady
  • muž – mužem, muži
  • stroj – strojem, stroji
  • předseda – předsedou, předsedy
  • soudce – soudcem, soudci
Ženský rod
  • žena – ženou, ženami
  • růže – růží, růžemi
  • píseň – písní, písněmi
  • kost – kostí, kostmi
Střední rod
  • město – městem, městy (j. č., mn. č.)
  • moře – mořem, moři
  • kuře – kuřetem, kuřaty
  • stavení – stavením, staveními

Ostatní jména

K některému z uvedených vzorů lze obvykle přiřadit instrumentál přídavných jmen (mladým, mladou, mladými, jarním, jarními), podobně se chovajících řadových číslovek (prvním, první, druhým, druhou), zájmen (mnou, námi, jím/s ním, jí/s ní) i základních číslovek (jedním, jednou, třemi, deseti, stem).

Související články

Externí odkazy