Alois Grebeníček: Porovnání verzí
Odstranění odkazu na nevěrohodnou informaci o Pavlu Hubačkovi a jeho kontaktu s A. Grebeníčkem. Podle výpovědi P. Hubačky publikované Erikem Taberym v Respektu č. 28 (7.-11.7.1999) Pavel Hubačka prohlásil, že "Já osobně jsme byl vyšetřován jinými vyšetřovateli". značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m přidána Kategorie:Úmrtí v Praze za použití HotCat |
||
Řádek 88: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Vězni koncentračního tábora Buchenwald]] |
[[Kategorie:Vězni koncentračního tábora Buchenwald]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]] |
Verze z 19. 3. 2020, 14:52
Alois Grebeníček | |
---|---|
Narození | 5. ledna 1922 Jalubí |
Úmrtí | 27. července 2003 (ve věku 81 let) nebo 19. července 2003 (ve věku 81 let) Praha |
Povolání | politik |
Ocenění | Československý válečný kříž 1939 |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Choť | Božena Skrášková |
Děti | Miroslav Grebeníček, Milan Grebeníček |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alois Grebeníček (5. ledna 1922 – 27. července 2003) byl československý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a dlouholetý předseda Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště, otec bývalého předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Byl obviněn z mučení vězňů na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století, kvůli průtahům a špatnému zdravotnímu stavu obžalovaného ale soud nerozhodl.[1]
Život
Narodil se v Jalubí (okres Uherské Hradiště), kde absolvoval osm let školní docházky. Vyučil se řezníkem a tuto profesi také před válkou a po jejím počátku vykonával. V roce 1942 byl zatčen gestapem pro ilegální činnost, poté byl nacisty vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 za osvobození Československé republiky.[2]
V letech 1945 až 1951 pracoval Alois Grebeníček jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti. Postupně se vypracoval z řadového vyšetřujícího příslušníka až do hodnosti podporučíka, na pozici zástupce velitele vyšetřovacího oddělení. Po určitých neshodách s nadřízenými však Alois Grebeníček 31. ledna 1952 z řad Státní bezpečnosti na vlastní žádost odešel. V roce 1954 podal žádost o znovupřijetí do řad StB, ta však byla zamítnuta.[3]
Alois Grebeníček měl jako vyšetřovatel podle svědectví některých politických vězňů během výslechů krutě týrat a mučit vyšetřované.[4] Podle jiných svědků ale naopak patřil k vyšetřovatelům, kteří neužívali násilí.[5]
Po odchodu z řad StB pracoval Grebeníček krátce jako dělník ve slévárně, potom v letech 1952 – 1954 jako kontrolor krajské pobočky ministerstva státní kontroly, mezi léty 1954 a 1956 jako tajemník místního národního výboru. Od roku 1956 pracoval Alois Grebeníček v zemědělství, stal se předsedou Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1979 odešel do důchodu.[6]
Po roce 1989 šetřil činnost Aloise Grebeníčka coby vyšetřovatele uherskohradišťské StB Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV nakonec v roce 1996 navrhl podat na Aloise Grebeníčka žalobu pro trestný čin ublížení na zdraví. Návrh byl podán také na další dva bývalé příslušníky StB v Uherském Hradišti, a to na Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačku.
Státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo na všechny tři zmíněné osoby žalobu v únoru 1997. Soudní líčení s Aloisem Grebeníčkem se mělo konat v dubnu 2002. Bylo však několikrát odročeno, jednou pro nemoc obhájce obžalovaného, jinak pro špatný zdravotní stav Aloise Grebeníčka. Soudní stíhání bylo nakonec zastaveno v červenci 2003 z důvodu úmrtí obžalovaného, aniž by tak bylo údajné mučení soudně potvrzeno či vyvráceno.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Miloš Slabák: [Třetí odboj], 1995, ISBN 80-85867-54-0
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 75..
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice: Nakladatelství Lípa, 2003. ISBN 80-86093-68-9. S. 442 - 443.
- ↑ Sviňáci, teď vám předvedeme, co nás Němci naučili, řval Grebeníček. Echo24 [online]. Echo media, a.s., 19.3.2016. Dostupné online.
- ↑ ZEMANOVÁ - MAZALOVÁ, Josefa Anna. Budou-li mlčet oni, rozkvílí se kamení: Třetí odboj na Moravě. Brno: vlastním nákladem, 1994. S. 185.
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 72 a n..
- ↑ Přehled případů vyšetřovaných Policií České republiky Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve kterých bylo nebo je vedeno trestní stíhání a k jejichž zveřejnění daly policejní orgány souhlas [online]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, 2008. Dostupné online.
Externí odkazy
- Kauza Uherské Hradiště, Česká televize 2007, 57 min