Josef Rejcha: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Osoby trpící dnou za použití HotCat |
doplnění, zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| místo úmrtí = [[Bonn]] |
| místo úmrtí = [[Bonn]] |
||
}} |
}} |
||
'''Josef Rejcha''', ''křtěný'' '''Matěj Josef''', ''také uváděn'' '''Joseph Reicha''' ([[13. březen|13. března]] [[1752]] [[Chudenice]]<ref name=“matrika“>[http://www.portafontium.eu/iipimage/30063092/chudenice-01_2070-n?x=91&y=512&w=405&h=148 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Chudenice </ref> – [[5. březen|5. března]] [[1795]] [[Bonn]]) byl český hudební skladatel a |
'''Josef Rejcha''', ''křtěný'' '''Matěj Josef''', ''také uváděn'' '''Joseph Reicha''' ([[13. březen|13. března]] [[1752]] [[Chudenice]]<ref name=“matrika“>[http://www.portafontium.eu/iipimage/30063092/chudenice-01_2070-n?x=91&y=512&w=405&h=148 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Chudenice </ref> – [[5. březen|5. března]] [[1795]] [[Bonn]]) byl český hudební skladatel, dirigent a violoncellista. Působil v Německu a ve své době byl známou a uznávanou osobností. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Jako chlapec zpíval v křižovnickém klášteře, v kostele [[František z Assisi|svatého Františka Serafinského]] u [[Karlův most|Karlova mostu]] v [[Praha|Praze]]. Zde se také naučil hře na [[violoncello]], [[klavír]] a [[varhany]]. Získal angažmá jako první violoncelista knížecí kapely Öttingen-Wallersteinů ve [[Švábsko|Švábsku]] v níž hrála řada dalších českých hudebníků. |
Jako chlapec zpíval v křižovnickém klášteře, v kostele [[František z Assisi|svatého Františka Serafinského]] u [[Karlův most|Karlova mostu]] v [[Praha|Praze]]. Zde se také naučil hře na [[violoncello]], [[klavír]] a [[varhany]]. Získal angažmá jako první violoncelista knížecí kapely Öttingen-Wallersteinů ve [[Švábsko|Švábsku]] v níž hrála řada dalších českých hudebníků. Působil v ní 11 let. <ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Hanuš |
|||
| jméno = Miroslav |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Český muzikant Jan Václav Stamic (1717-1757) |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Východočeské mizeum a Historický klub |
|||
| místo = Pardubice |
|||
| rok vydání = 1997 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 59 |
|||
| isbn = 80-86046-19-2 |
|||
}}</ref> Přivedl tam i svého synovce, později mnohem slavnějšího skladatele [[Antonín Rejcha|Antonína Rejchu]], v této době ovšem jako [[flétna|flétnistu]]. <ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Teichman |
|||
| jméno = Josef |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Z českých luhů do světa-Průkopníci české hudby |
|||
| vydání = 2 |
|||
| vydavatel = SNKLHU |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1959 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 32 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> |
|||
V roce [[1779]] se v [[Méty|Métách]] oženil s Lucií |
V roce [[1779]] se v [[Méty|Métách]] oženil s Lucií Certeletovou. V letech [[1776]] až [[1779]] podnikal velni úspěšná koncertní turné po [[Německo|Německu]] s [[housle|houslistou]] Antonínem Janičem. V lednu roku [[1778]] navštívili [[Salzburg|Salcburk]]. Společně s Nannerl Mozartovou přednesli ''Divertimento'' z klavírního tria B-dur, KS 254, zkomponované jejím bratrem [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfgangem Amadeem]] a kromě uznání otce sourozenců, [[Leopold Mozart|Leopolda Mozarta]], si za to vysloužili dokonce i pozvání na rodinnou oslavu Wolfgangových 22. narozenin. |
||
V roce [[1785]] se stal koncertním mistrem a ředitelem [[kurfiřt]]ské kapely v [[Bonn]]u a od roku [[1789]] řídil i orchestr bonnské dvorní [[Opera|Opery]]. V těchto funkcích byl vlastně nadřízeným mladého [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]], který v obou orchestrech účinkoval tehdy jako řadový hudebník. |
V roce [[1785]] se stal koncertním mistrem a ředitelem [[kurfiřt]]ské kapely v [[Bonn]]u a od roku [[1789]] řídil i orchestr bonnské dvorní [[Opera|Opery]]. V těchto funkcích byl vlastně nadřízeným mladého [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]], který v obou orchestrech účinkoval do roku 1792 tehdy jako řadový hudebník-hráč na violu. <ref name=":0" /> V roce 1794 se Rejcha stal kapelníkem arcibiskupského orchestru v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. |
||
V posledních letech života byl značně nemocný, trpěl dnou a zemřel poměrně mladý v Bonnu [[5. březen|5. března]] [[1795]]. |
V posledních letech života byl značně nemocný, trpěl dnou a zemřel poměrně mladý v Bonnu [[5. březen|5. března]] [[1795]]. |
||
==Dílo== |
==Dílo== |
||
Josef Rejcha byl velmi plodný skladatel. Patřil k představitelům [[Mannheimská škola|mannheimské školy]], kterou z českých hudebních skladatelů ztělesňoval zejména [[Jan Václav Stamic]]. Zcela v tomto duchu jsou psány jeho symfonie. |
Josef Rejcha byl velmi plodný skladatel. Patřil k představitelům [[Mannheimská škola|mannheimské školy]], kterou z českých hudebních skladatelů ztělesňoval zejména [[Jan Václav Stamic]]. Zcela v tomto duchu jsou psány jeho symfonie. Jeho skladby se vyznačují znalostí orchestrální praxe, využitím zvukových možností celého orchestru a uplatněním pasáží s virtuózní hrou na sólové nástroje, především [[violoncello]]. |
||
Dnes jsou z jeho díla uváděny zejména koncerty pro violoncello, [[viola|violu]] a pro dechové nástroje, případně drobné komorní skladby. |
Dnes jsou z jeho díla uváděny zejména koncerty pro violoncello, [[viola|violu]] a pro dechové nástroje, případně drobné komorní skladby. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 4. 10. 2019, 16:31
Josef Rejcha | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 12. února 1752 Chudenice Habsburská monarchie |
Úmrtí | 5. března 1795 (ve věku 43 let) Bonn |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | dirigent, hudební skladatel a violoncellista |
Nástroje | violoncello |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Rejcha, křtěný Matěj Josef, také uváděn Joseph Reicha (13. března 1752 Chudenice[1] – 5. března 1795 Bonn) byl český hudební skladatel, dirigent a violoncellista. Působil v Německu a ve své době byl známou a uznávanou osobností.
Život
Jako chlapec zpíval v křižovnickém klášteře, v kostele svatého Františka Serafinského u Karlova mostu v Praze. Zde se také naučil hře na violoncello, klavír a varhany. Získal angažmá jako první violoncelista knížecí kapely Öttingen-Wallersteinů ve Švábsku v níž hrála řada dalších českých hudebníků. Působil v ní 11 let. [2] Přivedl tam i svého synovce, později mnohem slavnějšího skladatele Antonína Rejchu, v této době ovšem jako flétnistu. [3]
V roce 1779 se v Métách oženil s Lucií Certeletovou. V letech 1776 až 1779 podnikal velni úspěšná koncertní turné po Německu s houslistou Antonínem Janičem. V lednu roku 1778 navštívili Salcburk. Společně s Nannerl Mozartovou přednesli Divertimento z klavírního tria B-dur, KS 254, zkomponované jejím bratrem Wolfgangem Amadeem a kromě uznání otce sourozenců, Leopolda Mozarta, si za to vysloužili dokonce i pozvání na rodinnou oslavu Wolfgangových 22. narozenin.
V roce 1785 se stal koncertním mistrem a ředitelem kurfiřtské kapely v Bonnu a od roku 1789 řídil i orchestr bonnské dvorní Opery. V těchto funkcích byl vlastně nadřízeným mladého Ludwiga van Beethovena, který v obou orchestrech účinkoval do roku 1792 tehdy jako řadový hudebník-hráč na violu. [2] V roce 1794 se Rejcha stal kapelníkem arcibiskupského orchestru v Kolíně nad Rýnem.
V posledních letech života byl značně nemocný, trpěl dnou a zemřel poměrně mladý v Bonnu 5. března 1795.
Dílo
Josef Rejcha byl velmi plodný skladatel. Patřil k představitelům mannheimské školy, kterou z českých hudebních skladatelů ztělesňoval zejména Jan Václav Stamic. Zcela v tomto duchu jsou psány jeho symfonie. Jeho skladby se vyznačují znalostí orchestrální praxe, využitím zvukových možností celého orchestru a uplatněním pasáží s virtuózní hrou na sólové nástroje, především violoncello.
Dnes jsou z jeho díla uváděny zejména koncerty pro violoncello, violu a pro dechové nástroje, případně drobné komorní skladby.
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chudenice
- ↑ a b HANUŠ, Miroslav. Český muzikant Jan Václav Stamic (1717-1757). Pardubice: Východočeské mizeum a Historický klub, 1997. ISBN 80-86046-19-2. S. 59.
- ↑ TEICHMAN, Josef. Z českých luhů do světa-Průkopníci české hudby. 2. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. S. 32.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Rejcha
- Volně přístupné partitury děl od Josefa Rejchy v projektu IMSLP
- Rejcha na zámku Chudenice
- Diskografie