Kolektivní správce

Kolektivní správce je instituce, která z pověření velkého množství autorů hromadně zajišťuje zhodnocování autorských práv nebo souvisejících ochranných práv k jejich dílům. Kolektivní správa práv se v České republice opírá o hlavu IV autorského zákona.

Kolektivními správci jsou obvykle soukromé spolky, jimž bylo v mnoha zemích k vykonávání kolektivní správy státními orgány ze zákona přiřknuto monopolní postavení. Svou povahou se pohybují na hranici odborového solidárního uskupení autorů hájících své zájmy vůči hospodářsky silnějším uživatelům děl a státního úřadu kontrolujícího dodržování ohlašovací povinnosti k rozmnoženinám, veřejným produkcím a rozhlasovému šíření autorských děl.

Kolektivní správci v Česku

Povědomí o činnosti kolektivních správců mezi veřejností se v Česku zvyšuje především na základě negativních zkušeností umělců či uživatelů děl, např. v souvislosti s vybíráním náhradních odměn z nenahraných nosičů či žalobami na vydání bezdůvodného obohacení.

V Česku působí následující kolektivní správci:

• DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura
• OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním
• INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů
• Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S)
• GESTOR – ochranný svaz autorský (právo na odměnu při opětovném prodeji originálu výtvarného díla uměleckého)
• Ochranná asociace zvukařů – autorů (OAZA)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verwertungsgesellschaft na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kolektivní správce na Wikimedia Commons
• Kolektivní správce v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)

Autoritní data	NKC: ph516418 TDKIV: 000002737 GND: 4063381-0 NLI: 987007532140005171