Přeskočit na obsah

Ochranná asociace zvukařů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ochranná asociace zvukařů – autorů, z.s.
Vznik5. května 2003
Právní formaspolek
SídloNárodní 973/41, Praha, 110 00, Česko
Souřadnice
Oficiální webwww.oaza.eu
Datová schránkayfrjv7t
IČO26630192 (VR)
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ochranná asociace zvukařů – autorů, z.s. (zkráceně OAZA) je spolek, který získal od ministerstva kultury České republiky licenci ke kolektivnímu zastupování držitelů majetkových práv k dílům mistrů zvuku.

Historie a poslání

[editovat | editovat zdroj]

OAZA vznikla v roce 2003 jako profesní sdružení mistrů zvuku. Následně požádala ministerstva kultury České republiky o licenci ke kolektivní správě[1] děl mistrů zvuku. Ministerstvo licenci udělilo až po správní žalobě 15. listopadu 2006. V roce 2014 se OAZA transformovala z občanského sdružení na zapsaný spolek. Každý nositel práv k dílům mistrů zvuku má právo být zastupován na základě podepsané “Smlouvy o zastupovánı́ majetkových práv autorských”. Zastupování je bezplatné. Dne 1. června 2018 byla OAZA přijata za člena Mezinárodnı́ konfederace společnostı́ autorů a hudebnı́ch skladatelů CISAC.[2] K 17. dnubnu 2020 má OAZA podepsané reciproční smlouvy s 15 partnerskými kolektivními správci po celém světě.

Struktura spolku

[editovat | editovat zdroj]

K 17. dubnu 2020 zastupuje OAZA na 700 nositelů autorských práv k dílům mistrů zvuku. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která je k 17. dubnu 2020 tvořena 74 významnými autory z řad mistrů zvuku. Předsedou představenstva je prof. Ing. Karel Jaroš, předsedou dozorčí rady MgA. Ladislav Greiner a předsedou komise pro autorské právo Ing. Ivo Špalj.[3]

  1. Rozhodnutí o udělení oprávnění [online]. [Praha]: Ministerstvo kultury České republiky [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  2. Výroční zpráva OAZA 2018 [online]. [Praha]: Ochranná asociace zvukařů – autorů, z.s. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  3. Kontakty OAZA [online]. [Praha]: Ochranná asociace zvukařů – autorů, z.s. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]