Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí
m typografické úpravy |
|||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
'''Gemersko-malohontská župa''' vznikla sloučením Gemeru a [[Malohont]]u. Existovala v letech: |
'''Gemersko-malohontská župa''' vznikla sloučením Gemeru a [[Malohont]]u. Existovala v letech: |
||
* [[1786]] |
* [[1786]] – [[1790]] v [[Uhersko|Uhersku]] |
||
* [[1802]] |
* [[1802]] – [[1918]] v [[Uhersko|Uhersku]] |
||
* [[1918]] |
* [[1918]] – [[1923]] v [[Československo|Československu]] |
||
* [[1938]] |
* [[1938]] – [[1945]] v [[Maďarské království|Maďarském království]] |
||
== Centrum == |
== Centrum == |
||
Řádek 84: | Řádek 84: | ||
* [[Němci]] 1,6% |
* [[Němci]] 1,6% |
||
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve [[20. století]] probíhala po hranici [[Rimavská Sobota]] |
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve [[20. století]] probíhala po hranici [[Rimavská Sobota]] – [[Rožňava]]. [[Slováci]] se soustřeďují na sever od ní do měst [[Hnúšťa]], [[Tisovec (okres Rimavská Sobota)|Tisovec]], [[Jelšava]], [[Revúca (město)|Revúca]]. [[Maďaři]] na spíše jih do měst jako [[Fiľakovo]], [[Tornaľa]]. |
||
=== Náboženství === |
=== Náboženství === |
Verze z 30. 7. 2019, 10:56
Gemersko-malohontská župa Gömör és Kis-Hont vármegye | |
---|---|
Kostel sv. Anny v Rožňavě | |
Geografie | |
Hlavní město | Rimavská Sobota |
Souřadnice | 48°23′ s. š., 20°1′ v. d. |
Rozloha | 4 279 km² |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 188 100 (1910) |
Hustota zalidnění | 44 obyv./km² |
Jazyk | Maďarština, Slovenština |
Národnostní složení | Maďaři, Slováci, Němci |
Správa regionu | |
Stát | Uhersko |
Nadřazený celek | Uhersko |
Druh celku | župa |
Vznik | 1786 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.
Gemer-Malohont
Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:
- 1786 – 1790 v Uhersku
- 1802 – 1918 v Uhersku
- 1918 – 1923 v Československu
- 1938 – 1945 v Maďarském království
Centrum
Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovném spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.
Historie
Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.
V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.
Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.
Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.
Vnitřní dělení župy
Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:
- Rimavská Sobota
- Pohroní s centrem ve Vaľkovně
- Revúca s centrem v Jelšavě
- Rožňava
- Tornaľa
- Rimavská Seč
Města s magistrátem
Obyvatelstvo
Národnostní složení Gemeru v roce 1910:
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota – Rožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.
Náboženství
Náboženské složení z roku 1910:
- Římskokatolické 45,4%
- Evangelické a.v. 30,7%
- Reformovaná k.c. 18,5%
- Řeckokatolické 2,3%
- Židovské 3,0%
Současný region
Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemersko-malohontská župa na Wikimedia Commons
- (maďarsky) Gömöroszág
- (slovensky) GEMER.sk
- (česky) Turistická stránka o Gemeru
- (slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT