Georges Couthon: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m +kategorie
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 10: Řádek 10:
=== Literatura ===
=== Literatura ===


* TINKOVÁ, Daniela. ''Revoluční Francie 1787-1799.'' Praha: Triton, 2008. 426 s.  ISBN 978-80-7387-211-3.
* TINKOVÁ, Daniela. ''"Revoluční Francie 1787-1799."'' Praha: Triton, 2008. 426 s.  ISBN 978-80-7387-211-3.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 33: Řádek 33:
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Pohřbení na Errancis]]
[[Kategorie:Pohřbení na Errancis]]
[[Kategorie:Montagnardé]]

Verze z 18. 11. 2018, 14:17

Georges Couthon
Narození22. prosince 1755
Orcet
Úmrtí28. července 1794 (ve věku 38 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníHřbitov Errancis
Povolánípolitik, advokát a soudce
Politická stranaJakobíni
Funkcepředseda Národního konventu (1793–1794)
poslanec francouzského Národního shromáždění
PodpisGeorges Couthon – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Couthon (22. prosince 1755 Orcet28. července 1794 Paříž) byl francouzský politik a právník během Velké francouzské revoluce.

Život

Narodil se v Orcetu roku 1755 v rodině notáře. Šel v otcových stopách a sám se stal notářem. Měl zdravotní problémy a trpěl Meningiditou, z tohoto důvodu mu ochrnuly nohy a roku 1792 byl připoután na invalidní vozíček. Roku 1790 po vypuknutí revoluce vstoupil do svobodných zednářů a nadchl se pro revoluci. Roku 1791 byl zvolen poslancem do Zákonodárného shromáždění. Brzy se stal nadšeným stoupencem montagardů a jakobínů, připojil se do jejich řad a získal si zde velmi významné postavení. Hlasoval pro smrt krále bez možnosti odvolání k lidu a roku 1793 byl zvolen do Výboru pro veřejnou bezpečnost. Jeho moc rostla společně s růstem mocí nejradikálnějších jakobínů kolem Robespierra, kterých byl členem. Podílel se v létě roku 1793 na pádu girondistů a byl vyslán do Lyonu potlačit místní povstání. Když se ke konci téhož roku vrátil do Paříže, byl zvolen předsedou Národního konventu. Následně hrál zásadní roli v zadržování a popravách hébertistů, zběsilých i dantonistů a ve velkém jakobínském teroru. Podílel se na zákonu z 22. prairialu a byl součástí vládnoucího triumvirátu s Robespierrem a Saint-Justem. S nimi byl ale v Theremidorském převratu svržen a 28. července v Paříži popraven.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy