Pád lokomotivy do Smědé: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Průběh nehody: Doplnění plochy.
přesnější lokalizace Frýdlantu
Řádek 32: Řádek 32:
{{BS1|HST||[[Oldřichov v Hájích (železniční zastávka)|Oldřichov v Hájích]]|||}}
{{BS1|HST||[[Oldřichov v Hájích (železniční zastávka)|Oldřichov v Hájích]]|||}}
}}
}}
'''Pád lokomotivy do Smědé''' bylo [[Mimořádná událost v drážní dopravě|železniční neštěstí]], ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od [[Frýdlant]]u na severu [[Česko|České republiky]]. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky [[Smědá|Smědé]] do výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep [[Železniční trať Liberec–Zawidów|železniční tratě]] z [[Liberec|Liberce]] do Frýdlantu a [[Zawidów|Závidova]], který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený [[Lokomotiva 354.1|parní lokomotivou číslo 354.109]] zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]] a odložili ji beze stíhání viníků.
'''Pád lokomotivy do Smědé''' bylo [[Mimořádná událost v drážní dopravě|železniční neštěstí]], ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od [[Frýdlant]]u v severních [[Čechy|Čechách]]. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky [[Smědá|Smědé]] do výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep [[Železniční trať Liberec–Zawidów|železniční tratě]] z [[Liberec|Liberce]] do Frýdlantu a [[Zawidów|Závidova]], který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený [[Lokomotiva 354.1|parní lokomotivou číslo 354.109]] zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]] a odložili ji beze stíhání viníků.


V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro [[Česká televize|Českou televizi]] dokument z cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]], jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.
V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro [[Česká televize|Českou televizi]] dokument z cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]], jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.

Verze z 4. 7. 2018, 12:36

Pád lokomotivy do Smědé
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Čas
Datum 4. července 1958
Místo Frýdlant
ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°54′50″ s. š., 15°4′51″ v. d.
Stát Československo
Železniční trať 037
Provozovatel ČSD
Příčina pád lokomotivy z podemletého náspu
Úmrtí 3
Částečný průběh trati
Legenda
Chybí seznam

Pád lokomotivy do Smědé bylo železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od Frýdlantu v severních Čechách. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep železniční tratě z Liberce do Frýdlantu a Závidova, který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost a odložili ji beze stíhání viníků.

V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat naučnou stezku, jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.

Lokalita

Historie a místopis

Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Závidova, začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873.[1] Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.[2] Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant.[3]

Přírodní podmínky

Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v jejím okolí již od dob středověku.[4] Záplavy zde jsou navíc časté.[5] Vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702,[6] dále 1804, 1858.[7] Další povodně oblast zasáhly roku 1897, stejně jako během 20. století,[8] anebo na počátku 21. století v letech 2002 a 2010.[5]

Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958.[9] Na počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.[10] Během nich vystoupala voda ve Frýdlantě do výše 360 centimetrů.[4] Voda mimo jiné odnesla starý dřevěný splav pod zámkem[11] a podemlela násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu.[9]

Průběh nehody

Čelní pohled na parní lokomotivu černé barvy
Parní lokomotiva řady 354.1 zvaná „Všudybylka“

Dne 4. července 1958,[12] byť některé zdroje uvádějí den předchozí,[7] během dešťů napršelo za jeden den 1200 mililitrů srážek na jeden metr čtvereční, což jinak odpovídá celoročnímu srážkovému úhrnu.[13] Tehdy asi ve 14.30 hodin vyjížděl z Liberce železniční vlak tažený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“.[13][14] Službu na ní tehdy měla liberecká četa ve složení strojvedoucí Zahradníček a topič Hušek.[12] V rozporu s předpisy byl na lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,[13] topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za dobré školní vysvědčení.[12] Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.[9][11] Pro něj to navíc měla údajně být poslední jízda.[14] Cíl měl vlak naplánovaný ve Frýdlantě.[14] V Raspenavě, tedy v poslední stanici před konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na hrozící nebezpečí v posledním úseku.[13]

Pád lokomotivy do Smědé (Česko)
Poloha místa nehody na mapě České republiky

Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod projíždějícím vlakem.[11] Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z náspu se převrátila o 360°. Zastavila se až v korytu řeky, kde zůstala stát na svých kolech. Vzhledem k tomu, že se zbylé železniční vozy od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo bezprostředně ke zřícení dalších vozů do Smědé[14] (nakonec se zřítily i s náspem, ale až po evakuaci cestujících[13]). Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na lokomotivě.[10] Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.[14]

Po nehodě

Lokomotiva pak ještě v řece několik týdnů zůstala stát a po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v řece kolem ní koupaly.[14] Vlastnímu železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve svých příspěvcích v periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na činnost dělníků v továrnách a závodech.[14] Během vyprošťování byl jeden z vojínů smrtelně zraněn přetrženým ocelovým lanem.[13] Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za mimořádnou událost, na které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.[13] K rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.[14]

Roku 2003 natočil režisér Ludvík Klega pro Českou televizi o nehodě dokument z cyklu Osudové okamžiky nazvaný „Frýdlant v Čechách 1958“.[13]

V roce 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v krajině Trojzemí“ opravit křížovou cestu z roku 1737, která vede na Křížový vrch.[15] Spolu s tím nechalo v rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zbudovat naučnou stezku o osmi zastaveních, z nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z roku 1958.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VURSTA, Pavel. Vývoj železniční dopravy. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. [Dále jen Vursta]. ISBN 80-86424-18-9. S. 93.
  2. ↑ Vursta, s. 94.
  3. ↑ Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b VONIČKA, Pavel; BURDA, Jan; HONSA, Ivo; MAZÁNKOVÁ, Šárka. Příroda Frýdlantska. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2010. 246 s. ISBN 978-80-87095-04-1. Kapitola Atmosférické srážky, s. 71. [Dále jen Vonička, Burda, Honsa, Mazánková]. 
  5. ↑ a b ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Frýdlantsko: povodeň na kopci, s. 56. 
  6. ↑ ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Historie povodní na Frýdlantsku, s. 170. [Dále jen Čížek, Cílek: Historie]. 
  7. ↑ a b Čížek, Cílek: Historie, s. 174.
  8. ↑ Čížek, Cílek: Historie, s. 175.
  9. ↑ a b c Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s. 72.
  10. ↑ a b KARPAŠ, Roman. Klimatografie. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 11.
  11. ↑ a b c ŘEHÁČEK, Marek. Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách. 1. vyd. Liberec: Kalendář Liberecka, 2009. 280 s. ISBN 978-80-87213-03-2. Kapitola Vody Frýdlantska, s. 37. 
  12. ↑ a b c KARPAŠ, Roman. Stalo se na severu Čech 1900/2000. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 207 s. ISBN 80-86424-17-0. S. 109. 
  13. ↑ a b c d e f g h Osudové okamžiky [online]. Ostrava: Česká televize, 2003 [cit. 2018-06-30]. Kapitola Frýdlant v Čechách 1958. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h Frýdlant v Čechách [online]. Plzeň: Plzeňští strojvůdci [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ MIKULIČKA, Jan. Do Frýdlantu se vrátí křížová cesta, železniční neštěstí připomene deska. iDNES.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ PAVLÍČKOVÁ, Jana. Nová naučná stezka připomene i železniční neštěstí. Deník [online]. 2017-01-08 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pád_lokomotivy_do_Smědé&oldid=16216684“