Pád lokomotivy do Smědé: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Oprava překlepu a doplnění portálů.
Kompletní přepsání článku.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - železniční nehoda
'''Pád lokomotivy do Smědé''' je železniční nehoda, k níž došlo [[4. červenec|4. července]] [[1958]] na [[Železniční trať Liberec–Zawidów|trati Liberec–Zawidów]] pod [[Frýdlant (zámek)|frýdlantským zámkem]]. Lokomotiva osobního vlaku jedoucího z [[Liberec|Liberce]] do [[Frýdlant]]u vjela v předposledním oblouku na své trase na poškozený a podemletý násep, pročež se utrhla od vlaku a zřítila do rozvodněné [[Smědá|Smědé]], kde udělala salto. Při styku se studenou vodou praskl kotel a opařil všechny na lokomotivě.
| název = Pád lokomotivy do Smědé
| mapa =
| popisek mapy =
| obrázek = Smědá pod frýdlantským zámkem 02.jpg
| popisek = Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
| datum = [[4. červenec|4. července]] [[1958]]
| čas =
| místo = [[Frýdlant]]<br />{{Vlajka a název|Česká republika}}
| zeměpisná šířka = 50.9140092
| zeměpisná délka = 15.0807525
| stát = [[Československo]]
| linka = [[Železniční trať Liberec–Zawidów|037]]
| provozovatel = [[Československé státní dráhy|ČSD]]
| typ nehody =
| příčina = pád lokomotivy z&nbsp;podemletého náspu
| trains = 1
| počet cestujících =
| mrtvých = 3
| zranění =
| škoda =
| osmrelace =
| commonscat =
| map =
{{BS1|HST||[[Minkovice (železniční zastávka)|Minkovice]]|||}}
{{BS1|ABZrg||trať do [[Železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem|Jindřichovic pod Smrkem]]|||}}
{{BS1|BHF||[[Frýdlant (železniční stanice)|Frýdlant]]|||}}
{{BS1|INCIDO|||||}}
{{BS1|BHF||[[Raspenava (železniční stanice)|Raspenava]]|||}}
{{BS1|ABZlf||trať do [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|Bílého Potoka]]|||}}
{{BS1|TUNNEL1||[[Mníšecký tunel]]|||}}
{{BS1|HST||[[Oldřichov v&nbsp;Hájích (železniční zastávka)|Oldřichov v&nbsp;Hájích]]|||}}
}}
'''Pád lokomotivy do Smědé''' je [[Mimořádná událost v drážní dopravě|železniční neštěstí]], ke kterému došlo 4.&nbsp;července 1958 jihovýchodně od [[Frýdlant]]u na severu [[Česko|České republiky]]. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky [[Smědá|Smědé]] do výše 360&nbsp;milimetrů. Voda tak poškodila násep [[Železniční trať Liberec–Zawidów|železniční tratě]] z&nbsp;[[Liberec|Liberce]] do Frýdlantu a [[Zawidów|Závidova]], který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený [[Lokomotiva 354.1|parní lokomotivou číslo 354.109]] zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v&nbsp;níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k&nbsp;rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]] a odložili ji beze stíhání viníků.


V&nbsp;roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro [[Česká televize|Českou televizi]] dokument z&nbsp;cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]], jedno z&nbsp;jejích osmi zastavení se věnuje této události.
Vozy s cestujícími dílem zůstaly na náspu a dílem se sice sesuly, ne však až do řeky.<ref>https://matsam.livejournal.com/2444933.html</ref> Na lokomotivě zemřeli tři lidé (strojvůdce, topič a topičův syn), čtvrtá osoba zahynula během vyprošťování lokomotivy.<ref>https://www.novinky.cz/vase-zpravy/liberecky-kraj/liberec/5142-48795-drive-utajene-tragicke-frydlantske-zeleznicni-nestesti-ozilo-temer-po-sedesati-letech-.html</ref> Lokomotiva 354.109 „Všudybylka“ byla rozebrána a sešrotována.<ref>http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=galerie&id=4898</ref>


== Reference ==
== Lokalita ==
=== Historie a místopis ===
Jednokolejná železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke [[Česko-polská státní hranice|státním hranicím]] a následně do polského [[Zawidów|Závidova]], začala soukromá [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha]] (SNDVB) stavět 6.&nbsp;července 1873.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Vursta
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Vursta
| titul = Vývoj železniční dopravy
| příjmení sestavitele = Anděl
| jméno sestavitele = Rudolf
| odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl
| příjmení sestavitele2 = Karpaš
| jméno sestavitele2 = Roman
| odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš
| spolusestavitelé = a kol.
| sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor
| vydavatel = Nakladatelství 555
| místo = Liberec
| rok vydání = 2002
| isbn = 80-86424-18-9
| strany = 93
| poznámka = [Dále jen Vursta]
}}</ref> Dokončila ji o dva roky později, a to 1.&nbsp;července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.<ref>Vursta, s.&nbsp;94.</ref> Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z&nbsp;jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí [[Křížový vrch (Frýdlantská pahorkatina)|Křížový vrch]]. Na pravém břehu řeky se v&nbsp;tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek [[Frýdlant (zámek)|Frýdlant]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapy.cz
| url = https://mapy.cz/turisticka?x=15.0792450&y=50.9134478&z=15&l=0
| datum přístupu = 2018-06-30
| vydavatel = Seznam.cz
| místo = Praha
}}</ref>

=== Přírodní podmínky ===
Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v&nbsp;jejím okolí již od dob [[středověk]]u.<ref name="priroda-frydlantska-71">{{Citace monografie
| příjmení = Vonička
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Vonička
| příjmení2 = Burda
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 = Jan Burda
| příjmení3 = Honsa
| jméno3 = Ivo
| odkaz na autora3 = Ivo Honsa
| příjmení4 = Mazánková
| jméno4 = Šárka
| odkaz na autora4 = Šárka Mazánková
| titul = Příroda Frýdlantska
| vydavatel = Jizersko-ještědský horský spolek
| místo = Liberec
| rok = 2010
| vydání = 1
| počet stran = 246
| kapitola = Atmosférické srážky
| strany = 71
| isbn = 978-80-87095-04-1
| poznámka = [Dále jen Vonička, Burda, Honsa, Mazánková]
}}</ref> Záplavy zde jsou navíc časté.<ref name="povoden-na-kopci">{{Citace monografie
| příjmení = Čížek
| jméno = Jan
| příjmení2 = Cílek
| jméno2 = Václav
| odkaz na autora2 = Václav Cílek
| spoluautoři = a kol.
| titul = Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě
| vydavatel = Čížek
| místo = Krásný Les
| rok = 2011
| vydání = 1
| počet stran = 203
| kapitola = Frýdlantsko: povodeň na kopci
| strany = 56
| isbn = 978-80-260-0187-4
}}</ref> Vyskytly se například v&nbsp;letech 1651, 1688, 1702,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čížek
| jméno = Jan
| příjmení2 = Cílek
| jméno2 = Václav
| odkaz na autora2 = Václav Cílek
| spoluautoři = a kol.
| titul = Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě
| vydavatel = Čížek
| místo = Krásný Les
| rok = 2011
| vydání = 1
| počet stran = 203
| kapitola = Historie povodní na Frýdlantsku
| strany = 170
| isbn = 978-80-260-0187-4
| poznámka = [Dále jen Čížek, Cílek: Historie]
}}</ref> dále 1804, 1858.<ref name="cizek-cilek-historie-174">Čížek, Cílek: Historie, s.&nbsp;174.</ref> Další povodně oblast zasáhly roku 1897, stejně jako během 20.&nbsp;století,<ref>Čížek, Cílek: Historie, s.&nbsp;175.</ref> anebo na počátku 21.&nbsp;století v&nbsp;letech 2002 a 2010.<ref name="povoden-na-kopci" />

Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z&nbsp;poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v&nbsp;roce 1958.<ref name="priroda-frydlantska-72">Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s.&nbsp;72.</ref> Na počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.<ref name="klimatografie">{{Citace sborníku
| příjmení = Karpaš
| jméno = Roman
| odkaz na autora = Roman Karpaš
| titul = Klimatografie
| příjmení sestavitele = Anděl
| jméno sestavitele = Rudolf
| odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl
| příjmení sestavitele2 = Karpaš
| jméno sestavitele2 = Roman
| odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš
| spolusestavitelé = a kol.
| sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor
| vydavatel = Nakladatelství 555
| místo = Liberec
| rok vydání = 2002
| isbn = 80-86424-18-9
| strany = 11
}}</ref> Během nich vystoupala voda ve Frýdlantě do výše 360&nbsp;milimetrů.<ref name="priroda-frydlantska-71" /> Množství vody zapříčinil zničení starého dřevěného splavu pod zámkem, který voda odnesla,<ref name="rehacek">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| odkaz na autora = Marek Řeháček
| titul = Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách
| vydavatel = Kalendář Liberecka
| místo = Liberec
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 280
| kapitola = Vody Frýdlantska
| strany = 37
| isbn = 978-80-87213-03-2
}}</ref> a podemletí narušilo i násep železniční trati z&nbsp;Liberce do Frýdlantu.<ref name="priroda-frydlantska-72" />

== Průběh nehody ==
Dne 4.&nbsp;července 1958,<ref name="stalo-se-109">{{Citace monografie
| příjmení = Karpaš
| jméno = Roman
| odkaz na autora = Roman Karpaš
| titul = Stalo se na severu Čech 1900/2000
| vydavatel = Nakladatelství 555
| místo = Liberec
| rok = 2001
| vydání = 1
| počet stran = 207
| strany = 109
| isbn = 80-86424-17-0
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za jeden den 1200&nbsp;milimetrů srážek na jeden [[metr čtvereční]], což jinak odpovídá celoročnímu [[Srážky|srážkovému]] úhrnu.<ref name="osudove-okamziky">{{Citace elektronické monografie
| titul = Osudové okamžiky
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/
| datum vydání = 2003
| datum přístupu = 2018-06-30
| vydavatel = Česká televize
| místo = Ostrava
| kapitola = Frýdlant v&nbsp;Čechách 1958
| poznámka =
}}</ref> Tehdy asi ve 14.30&nbsp;hodin vyjížděl z&nbsp;Liberce železniční vlak tažený [[Parní lokomotiva|parní lokomotivou]] číslo 354.109 zvaná „[[Lokomotiva 354.1|Všudybylka]]“.<ref name="osudove-okamziky" /><ref name="plzensti-strojvudci">{{Citace elektronické monografie
| titul = Frýdlant v&nbsp;Čechách
| url = http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=10472
| datum přístupu = 2018-06-30
| vydavatel = Plzeňští strojvůdci
| místo = Plzeň
}}</ref> Službu na ní tehdy měla liberecká četa ve složení [[strojvedoucí]] Zahradníček a topič Hušek.<ref name="stalo-se-109" /> Oproti předpisům byl na lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,<ref name="osudove-okamziky" /> topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za dobré školní [[vysvědčení]].<ref name="stalo-se-109" /> Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.<ref name="priroda-frydlantska-72" /><ref name="rehacek" /> Pro něj to navíc měla údajně být poslední jízda.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Cíl měl vlak naplánovaný ve Frýdlantě.<ref name="plzensti-strojvudci" /> V&nbsp;[[Raspenava (železniční stanice)|Raspenavě]], tedy v&nbsp;poslední stanici před konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na hrozící nebezpečí v&nbsp;posledním úseku.<ref name="osudove-okamziky" />

Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod projíždějícím vlakem.<ref name="rehacek" /> Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z&nbsp;náspu udělala [[salto]]. Zastavila se v&nbsp;korytu řeky, kde zůstala stát na svých kolech. Vzhledem k&nbsp;tomu, že se zbylé železniční vozy od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo ke zřícení dalších vozů do Smědé.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na lokomotivě.<ref name="klimatografie" /> Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.<ref name="plzensti-strojvudci" />

== Po nehodě ==
Lokomotiva pak ještě v&nbsp;řece několik týdnů zůstala stát a po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v&nbsp;řece kolem ní koupaly.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Vlastníku železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve svých příspěvcích v&nbsp;periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na činnost dělníků v&nbsp;továrnách a závodech.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Během vyprošťování ještě došlo ke smrtelnému zranění jednoho z&nbsp;vojínů, který operoval s&nbsp;ocelovým lanem.<ref name="osudove-okamziky" /> Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]], na které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.<ref name="osudove-okamziky" /> K&nbsp;rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.<ref name="plzensti-strojvudci" />

Roku 2003 natočil režisér [[Ludvík Klega]] pro [[Česká televize|Českou televizi]] o nehodě dokument z&nbsp;cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' nazvaný „Frýdlant v&nbsp;Čechách 1958“.<ref name="osudove-okamziky" />

V&nbsp;roce 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v&nbsp;krajině Trojzemí“ opravit [[Křížová cesta (Frýdlant, Křížový vrch)|křížovou cestu]] z&nbsp;roku 1737, která vede na Křížový vrch.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mikulička
| jméno = Jan
| titul = Do Frýdlantu se vrátí křížová cesta, železniční neštěstí připomene deska
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2017-02-28
| datum přístupu = 2018-06-30
| url = https://liberec.idnes.cz/do-frydlantu-se-vrati-krizova-cesta-dbg-/liberec-zpravy.aspx?c=A170228_142542_liberec-zpravy_jape
}}</ref> Spolu s&nbsp;tím nechalo v&nbsp;rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a [[Lubáň|Lubaně]]“ zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]] o osmi zastaveních, z&nbsp;nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z&nbsp;roku 1958.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pavlíčková
| jméno = Jana
| titul = Nová naučná stezka připomene i železniční neštěstí
| periodikum = Deník
| odkaz na periodikum = Deník (Vltava Labe Media)
| datum vydání = 2017-01-08
| datum přístupu = 2018-06-30
| url = https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/nova-naucna-stezka-pripomene-i-zeleznicni-nestesti-20170105.html
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{ru}} [https://matsam.livejournal.com/2444933.html Fotografie z&nbsp;místa nehody]
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Osudové okamžiky
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/
| datum vydání = 2003
| datum přístupu = 2018-06-30
| vydavatel = Česká televize
| místo = Ostrava
| kapitola = Frýdlant v&nbsp;Čechách 1958
}}


{{Portály|Frýdlantsko|Železnice}}
{{Portály|Frýdlantsko|Železnice}}

Verze z 30. 6. 2018, 15:23

Pád lokomotivy do Smědé
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Čas
Datum 4. července 1958
Místo Frýdlant
ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°54′50″ s. š., 15°4′51″ v. d.
Stát Československo
Železniční trať 037
Provozovatel ČSD
Příčina pád lokomotivy z podemletého náspu
Úmrtí 3
Částečný průběh trati
Legenda
Chybí seznam

Pád lokomotivy do Smědé je železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od Frýdlantu na severu České republiky. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 milimetrů. Voda tak poškodila násep železniční tratě z Liberce do Frýdlantu a Závidova, který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost a odložili ji beze stíhání viníků.

V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat naučnou stezku, jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této události.

Lokalita

Historie a místopis

Jednokolejná železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Závidova, začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873.[1] Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.[2] Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant.[3]

Přírodní podmínky

Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v jejím okolí již od dob středověku.[4] Záplavy zde jsou navíc časté.[5] Vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702,[6] dále 1804, 1858.[7] Další povodně oblast zasáhly roku 1897, stejně jako během 20. století,[8] anebo na počátku 21. století v letech 2002 a 2010.[5]

Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958.[9] Na počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.[10] Během nich vystoupala voda ve Frýdlantě do výše 360 milimetrů.[4] Množství vody zapříčinil zničení starého dřevěného splavu pod zámkem, který voda odnesla,[11] a podemletí narušilo i násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu.[9]

Průběh nehody

Dne 4. července 1958,[12] byť některé zdroje uvádějí den předchozí,[7] během dešťů napršelo za jeden den 1200 milimetrů srážek na jeden metr čtvereční, což jinak odpovídá celoročnímu srážkovému úhrnu.[13] Tehdy asi ve 14.30 hodin vyjížděl z Liberce železniční vlak tažený parní lokomotivou číslo 354.109 zvaná „Všudybylka“.[13][14] Službu na ní tehdy měla liberecká četa ve složení strojvedoucí Zahradníček a topič Hušek.[12] Oproti předpisům byl na lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,[13] topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za dobré školní vysvědčení.[12] Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.[9][11] Pro něj to navíc měla údajně být poslední jízda.[14] Cíl měl vlak naplánovaný ve Frýdlantě.[14] V Raspenavě, tedy v poslední stanici před konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na hrozící nebezpečí v posledním úseku.[13]

Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod projíždějícím vlakem.[11] Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z náspu udělala salto. Zastavila se v korytu řeky, kde zůstala stát na svých kolech. Vzhledem k tomu, že se zbylé železniční vozy od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo ke zřícení dalších vozů do Smědé.[14] Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na lokomotivě.[10] Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.[14]

Po nehodě

Lokomotiva pak ještě v řece několik týdnů zůstala stát a po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v řece kolem ní koupaly.[14] Vlastníku železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve svých příspěvcích v periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na činnost dělníků v továrnách a závodech.[14] Během vyprošťování ještě došlo ke smrtelnému zranění jednoho z vojínů, který operoval s ocelovým lanem.[13] Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za mimořádnou událost, na které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.[13] K rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.[14]

Roku 2003 natočil režisér Ludvík Klega pro Českou televizi o nehodě dokument z cyklu Osudové okamžiky nazvaný „Frýdlant v Čechách 1958“.[13]

V roce 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v krajině Trojzemí“ opravit křížovou cestu z roku 1737, která vede na Křížový vrch.[15] Spolu s tím nechalo v rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zbudovat naučnou stezku o osmi zastaveních, z nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z roku 1958.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VURSTA, Pavel. Vývoj železniční dopravy. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. [Dále jen Vursta]. ISBN 80-86424-18-9. S. 93.
  2. ↑ Vursta, s. 94.
  3. ↑ Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b VONIČKA, Pavel; BURDA, Jan; HONSA, Ivo; MAZÁNKOVÁ, Šárka. Příroda Frýdlantska. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2010. 246 s. ISBN 978-80-87095-04-1. Kapitola Atmosférické srážky, s. 71. [Dále jen Vonička, Burda, Honsa, Mazánková]. 
  5. ↑ a b ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Frýdlantsko: povodeň na kopci, s. 56. 
  6. ↑ ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Historie povodní na Frýdlantsku, s. 170. [Dále jen Čížek, Cílek: Historie]. 
  7. ↑ a b Čížek, Cílek: Historie, s. 174.
  8. ↑ Čížek, Cílek: Historie, s. 175.
  9. ↑ a b c Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s. 72.
  10. ↑ a b KARPAŠ, Roman. Klimatografie. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 11.
  11. ↑ a b c ŘEHÁČEK, Marek. Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách. 1. vyd. Liberec: Kalendář Liberecka, 2009. 280 s. ISBN 978-80-87213-03-2. Kapitola Vody Frýdlantska, s. 37. 
  12. ↑ a b c KARPAŠ, Roman. Stalo se na severu Čech 1900/2000. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 207 s. ISBN 80-86424-17-0. S. 109. 
  13. ↑ a b c d e f g Osudové okamžiky [online]. Ostrava: Česká televize, 2003 [cit. 2018-06-30]. Kapitola Frýdlant v Čechách 1958. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h Frýdlant v Čechách [online]. Plzeň: Plzeňští strojvůdci [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ MIKULIČKA, Jan. Do Frýdlantu se vrátí křížová cesta, železniční neštěstí připomene deska. iDNES.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ PAVLÍČKOVÁ, Jana. Nová naučná stezka připomene i železniční neštěstí. Deník [online]. 2017-01-08 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pád_lokomotivy_do_Smědé&oldid=16208784“