Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí
m doplnění zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
vhodnější šablona, zs |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) |
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) |
||
}} |
}} |
||
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{ |
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2017-12-05}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním [[Nábytek|mobiliářem]].<ref name="CR"> |
||
| titul = Památkový katalog - 1000145834 - kostel sv. Linharta |
|||
| periodikum = pamatkovykatalog.cz |
|||
| url = http://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=537958 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-10-12 |
|||
}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním [[Nábytek|mobiliářem]].<ref name="CR"> |
|||
{{Citace monografie |
{{Citace monografie |
||
| příjmení = Samek |
| příjmení = Samek |
||
Řádek 105: | Řádek 99: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4 |
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4 |
||
== Externí odkazy == |
|||
* http://pamatkovykatalog.cz/ |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 5. 12. 2017, 21:54
Kostel svatého Linharta | |
---|---|
Kostel v roce 2008 | |
Místo | |
Stát | [[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]] |
Obec | Vysoké Žibřidovice |
Souřadnice | 50°7′3,8″ s. š., 16°54′59,9″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Šumperk |
Farnost | Hanušovice |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | svatý Linhart |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | před 1735 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 34141/8-1232 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 18. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1] Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[2]
Historie
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. [3]
Architektura
Exteriér
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.
Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[2]
Interiér
Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, sv. Petra a Pavla a čtyř evangelistů-datováno r. 1757.
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[4]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-05]. Identifikátor záznamu 145834 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520.
- ↑ FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51.
Literatura
- KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4