Adam a Eva: Porovnání verzí
přidána kategorie |
Had lstí vybídl Evu, aby okusila jablko ze stromu poznání. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[Sv. Augustin]] pak ve stopách [[apoštol]]a [[Pavel|Pavla]] pojí každého člověka s Adamem mnohem bytostněji, když píše: ''„Každý člověk je Adam, každý člověk je Kristus.“'' Podle tohoto duchovního pojetí má každý člověk v sobě porušitelnost (Adama v širším smyslu, tj. člověka), ten, který uvěří v Ježíše Krista, se stává jeho tělem, takže v jeho (duchovních) žilách proudí krev Kristova. |
[[Sv. Augustin]] pak ve stopách [[apoštol]]a [[Pavel|Pavla]] pojí každého člověka s Adamem mnohem bytostněji, když píše: ''„Každý člověk je Adam, každý člověk je Kristus.“'' Podle tohoto duchovního pojetí má každý člověk v sobě porušitelnost (Adama v širším smyslu, tj. člověka), ten, který uvěří v Ježíše Krista, se stává jeho tělem, takže v jeho (duchovních) žilách proudí krev Kristova. |
||
== Had dal poznat jablko ze stromu poznání == |
|||
Lstivou otázkou vybídl had Evu, aby pochybovala o zákazu jezení plodů ze stromu poznání, a ta okusila jablko a dala jíst i Adamovi.[https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1/Genesis#3:1] Jíst ze stromu poznání bylo zakázáno pod trestem smrti a přesto, jak řekl had, Adam ani Eva nezemřeli. Snězením jablka se dopustili prvotního hříchu, pro který byli Bohem vyhnáni ze [[Zahrada Eden|Zahrady Eden]]. |
|||
Had bývá ztotožňován se zlem nebo někdy i s ďáblem, přesto znamenal v tomto příběhu poznání. Poznání zla, v prvotním hříchu poznání smrti, může vést k poznání Boha,<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Journet |
|||
| jméno = Charles |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Zlo |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Krystal OP |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1998 |
|||
| počet stran = 259 |
|||
| strany = 13 |
|||
| isbn = 85929-24-4 |
|||
}}</ref> který vše stvořil. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 22. 10. 2017, 12:42
_2.jpg)
Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí. Adam (hebrejsky אדם) znamená „člověk“, Eva (hebr. חוה Chava) je vlastní jméno překládané jako Živa. O Adamovi a Evě se hovoří v 1. knize Mojžíšově, v části věnované stvoření světa a prvotnímu hříchu.[1]
Z potomků Adama a Evy jsou známi tři synové: Kain, Ábel a Šét.
Biblický příběh
Adam v tomto vyprávění obecným označením, teprve později se začalo používat i jako vlastní jméno. Dle hypotetické chronologie spadá období stvoření Adama a Evy, tj. počátek lidstva, do období před cca 6000 roky.
Když Bůh stvořil člověka (Adama), chtěl pro něj najít vhodného pomocníka, a tak před něj přivedl všechna zvířata, ale zjistil, že pomoc jemu rovná se zde nenajde. Proto Adama uspal, vyňal mu jedno žebro a z něj utvořil ženu. Člověk tak dostal pomoc sobě rovnou.
Podle biblického vyprávění usadil Bůh Adama a Evu (tj. člověka a jeho ženu) do zahrady v Edenu, kde žili spolu s Bohem. Avšak Adam s Evou se dopustili hříchu, porušili Boží příkaz a byli ze zahrady vyhnáni. Jejich provinění spočívalo v tom, že jedli z plodů stromu poznání dobra a zla, ze kterého jako jediného jim bylo zakázáno jíst. Byl to však had (Lilith, která se chtěla pomstít), který přesvědčil Evu, aby jedla, a Eva přesvědčila Adama.
Gnostické učení
V gnostickém učení se příběh o prvotním hříchu interpretuje obvykle odlišně. Jelikož je stvořitel tohoto světa chápán jako zlý, jeho příkazy mají za úkol člověka uvěznit a zahalit mu pravdu o něm samém tak, aby se jí nemohl dopátrat. Had tedy, pokud Adamovi a Evě říká, že „budou jako Bůh“, pak je nenabádá ke zlému, ale pouze jim vyjevuje, kým skutečně jsou. Proto je v těchto systémech had často symbolem tajného, spásného poznání.
Adam a Eva v křesťanské teologii
Adam i Eva jsou prvními lidmi prvního, původního stvoření, kteří stojí na začátku jak vůbec stvoření obecně, tak i na začátku jeho pádu a bídy. Proto křesťanská teologie ráda přirovnává „prvního Adama“ k „druhému, novému Adamovi“, tj. ke Kristu. Kristus totiž, obdobně jako Adam, stojí na počátku nového stvoření a obnovení vztahu s Bohem, který Adam svým hříchem ztratil. Už sv. Pavel chápe Kristovu smrt a vzkříšení jako nové stvoření.Paralel je víc: Kristus je nový Adam, Maria někdy bývá označována za novou Evu. Had svůdce byl Kristem definitivně poražen, jak je předpovězeno v samotném vyprávění o prvotním hříchu.[2] Strom/dřevo (hebr. nerozlišeně ec) poznání dobra a zla je paralelní ke dřevu kříže, na kterém zemřel Kristus.
Sv. Augustin pak ve stopách apoštola Pavla pojí každého člověka s Adamem mnohem bytostněji, když píše: „Každý člověk je Adam, každý člověk je Kristus.“ Podle tohoto duchovního pojetí má každý člověk v sobě porušitelnost (Adama v širším smyslu, tj. člověka), ten, který uvěří v Ježíše Krista, se stává jeho tělem, takže v jeho (duchovních) žilách proudí krev Kristova.
Had dal poznat jablko ze stromu poznání
Lstivou otázkou vybídl had Evu, aby pochybovala o zákazu jezení plodů ze stromu poznání, a ta okusila jablko a dala jíst i Adamovi.[1] Jíst ze stromu poznání bylo zakázáno pod trestem smrti a přesto, jak řekl had, Adam ani Eva nezemřeli. Snězením jablka se dopustili prvotního hříchu, pro který byli Bohem vyhnáni ze Zahrady Eden.
Had bývá ztotožňován se zlem nebo někdy i s ďáblem, přesto znamenal v tomto příběhu poznání. Poznání zla, v prvotním hříchu poznání smrti, může vést k poznání Boha,[3] který vše stvořil.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam a Eva na Wikimedia Commons - Augustinus, Enarratio 2 in psalmum 70
