František Kutnar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
odrážky změněny na wikiformátování, šablona upravit
aspoň nejzákladnější úpravy - heslovitost změněna na celé věty, wikifikace, doplnění data narození a úmrtí
Řádek 2: Řádek 2:
{{Upravit}}
{{Upravit}}


'''František Kutnar''' ([[7. března]] [[1903]] - [[1983]]) byl [[Česko|český]] [[historiografie|historik]], zabýval se převážně [[české národní obrození|národním obrozením]]. Povoláním byl středoškolský profesor. Měl [[strukturalismus|strukturalistický]] přístup k [[historiografie|historiografickému]] bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v [[odborná literatura|odborných časopisech]] i v [[noviny|běžném tisku]]. Byl ovlivněn [[Josef Pekař|Josefem Pekařem]] (ovlivnil ho zejména nasměrováním na [[hospodářské dějiny]]) a [[Josef Šusta|Josefem Šustou]], a to způsobem práce i [[téma]]ticky. Věnoval velkou pozornost [[kolektiv]]ním faktům, [[společnost|sociálnímu]] a [[filozofie|myšlenkovému]] [[rozvoj]]i. Byl ovlivněn [[sociologie|sociologií]] a [[psychologie|psychologií]], používal nejmodernější historiografické metody.
František Kutnar


Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody [[funkčně strukturální analýza|funkčně strukturální analýzy]] – na každý fakt se dívá, jako na složitý [[struktura|strukturovaný]] celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt (například [[František Palacký]] uvažoval před rokem [[1848]] jiným zoůsobem, než po roce 1848). Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období [[osvícenství|osvíceneckého]] [[reformismus|reformismu]] a období konce [[feudalismus|feudalismu]] (tedy první polovinu [[19. století]]).
*strukturální přístup
*stal se středoškolským profesorem
*zabýval se drobnějšími tématy z historie – publikace i v novinách i odbor. tisku
*vliv na něho Pekař i Šusta – ovlivnili ho tematicky
*Pekař – nasměrování do hosp. dějin, pokračuje v jeho linii
*pozornost ke kolektivním faktům: oblast sociálního a myšlenkového vývoje
*ovlivněn sociologií a psych., souzněl s nejmodernějšími tendencemi svět. dějepisectví
*hlavní přínos: rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou fci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i – Palacký před 48 byl jiný než palacký po 48 = navrhuje ji pro složité celky
*kulturní a sociální průběh NO, období osvíceneckého reformismu, konec feudalismu (1. pol. 19. st)


Jeho hlavním dílem jsou dvě [[monografie]], myšlenkově velmi úzce spojené: ''Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus'' a ''Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu''. V těchto dílech se zabývá [[národ]]em jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k [[politika|politice]], [[náboženství]] a [[kultura|kultuře]], hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření [[demografie|sociální skladby]] národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.
Obrozenecký nacionalismus


[[Kategorie:Narození 1903|Kutnar, František]]
Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu
[[Kategorie:Úmrtí 1983|Kutnar, František]]

[[Kategorie:Čeští historici|Kutnar, František]]
*v obou se zabývá národem jako takovým, vychází z JAK, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náb., kultuře, sektářství a hodnotí ho z mnoha různých hledisek
*pokusil se deffi sociálně politický a sociálně myšlenkový pochod, který je časově a místě diferencován a dynamizován a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politic. uspořádání státu a hospodářskému myšlení
*publikoval i několik statí zabývajících se strukturálním přístupem = vyloučen z univerzity, že se přiklonil k západu

Verze z 14. 5. 2007, 12:19

Šablona:VfD

František Kutnar (7. března 1903 - 1983) byl český historik, zabýval se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem (ovlivnil ho zejména nasměrováním na hospodářské dějiny) a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tématicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody.

Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt (například František Palacký uvažoval před rokem 1848 jiným zoůsobem, než po roce 1848). Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu (tedy první polovinu 19. století).

Jeho hlavním dílem jsou dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.