Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí
m {{Infobox - osoba}} |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Gerhard ze Zbraslavi]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Gerhard ze Zbraslavi]]}} |
Verze z 8. 9. 2016, 08:23
Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi | |
---|---|
Narození | 13. století |
Úmrtí | prosinec 1255 nebo 1255 |
Místo pohřbení | Žďár nad Sázavou |
Choť | Eufémie z Křižanova |
Děti | Gerhard ze Zbraslavi a Obřan Smil ze Zbraslavi a Obřan Anežka ze Zbraslavi a Obřan |
Rodiče | Gerhard ze Zbraslavi |
Rod | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
Příbuzní | Mikul ze Zbraslavi, Smil ze Zbraslavi a Střílek a Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (sourozenci) Smil z Obřan, Boček z Obřan, Anežka z Obřan a Eufémie z Obřan (vnoučata) |
Funkce | Moravský maršálek (1233–1235) Nejvyšší moravský podkomoří (1234–1240) Znojemský purkrabí (1238–1255) Hrabě z Perneggu (1252–1255) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
otec | Gerhard ze Zbraslavi |
---|---|
manželka | Eufémie z Křižanova |
syn | Smil ze Zbraslavi a Obřan |
syn | Gerhard ze Zbraslavi a Obřan |
dcera | Anežka ze Zbraslavi a Obřan |
Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také Boček z Obřan, byl významný moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.
Boček byl nejstarším synem Gerharda ze Zbraslavi. První písemná zmínka pochází z roku 1232, kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem Přemyslem. Roku 1233 se účastnil bojů mezi Václavem I. a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku 1238 byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku 1249, se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček Jaroslavice vlastnil, roku 1255 se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice.
Roku 1252 získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s Eufémií, dcerou velmože Přibyslava z Křižanova, která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal Křižanov a moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Bočkovi se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves Obřany, kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil cisterciácký klášter ve Žďáru. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska, při níž Přemysl Otakar II. založil město Královec. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku 1255, jeho závěť byla napsána 17. prosince.
Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.
Odkazy
Literatura
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.