Prčice

Prčice je bývalý městys ve Středočeském kraji. Dne 6. září 1957 byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem Sedlcem do jednoho města Sedlec-Prčice, kde dnes tvoří severozápadní část souvislé městské zástavby.

První písemná zmínka o Prčici pochází z roku 1169. Náležela pánu Vítku z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberkové, páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni ze Sezimova Ústí.

Původní panské sídlo se nacházelo vedle původně románského kostela svatého Vavřince, jenž prodělal nejprve gotickou a po požáru roku 1701 i barokní přestavbu. Postupem času vznikly v Prčici tři tvrze a roku 1591 zahájil Adam Voračický z Paběnic stavbu zámku. Državou vladyků Voračických z Paběnic

Roku 1357 je zde zmiňován Beneš z Choustníka.

Židé v Prčici

Někdy před rokem 1724 vzniklo v Prčici židovské osídlení, nicméně exaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů z r. 1724 je k roku 1618 uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k r. 1689 je v městečku písemně doložena rodina Salomona Cantora, který se narodil roku 1657 v nedalekých Nalžovicích. Tu sem přivedl Jan Maxmilián z Talmberka, majitel prčického statku. Roku 1702 je tu evidováno 7 Židů starších deseti let.

Ve familiantských seznamech se dále objevuje

V roce 1910 žilo v obci 43 Židů, v r. 1924 uvádí Hugo Gold a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší". V roce 1942 zdejší židovská obec zanikla, obyvatelé byli v rámci holocaustu nejdříve odkradeni, pak odstransportováni do ghetta v Terezíne (Transport "Bd" 4.9.1942), a posléze vyvražděni v koncentračních táborech. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do Palestiny na začátku války.

Židovské osídlení Prčice připomíná dnes židovský hřbitov z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem, kde se dochovalo cca 50 náhorbků zejména klasicistních a novodobých. Po druhé světové válce hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven a byla zrekonstruována márnice a ohradní zeď.

Přímo na Vítkově náměstí v centru městyse se dodnes dochovala původní budova židovské náboženské obce, objekt čp. 68 (dům pod radnicí). V zadním traktu budovy fungovala od r. 1854 až do nacistické okupace v r. 1939 synagoga, do r. 1910 i německá židovská škola, a do počátku 20. století zřejmě i židovská rituální lázeň mikve, jejíž zbytky se pravdepodobně dodnes nachází ve sklepě objektu. V synagoze bylo 58 mužských sedadel a na galerii 22 sedadel ženských. Židovská náboženská obec v Prčici nebyla po 2. sv. válce obnovena a objekt bývalé synagogy přešel pod správu pražské židovské obce, která jej r. 1969 odprodala

Na počátku nacistické okupace byly ritální předměty ze synagogy odvezeny do Prahy, kde jsou dodnes uchovány ve sbírkách Židovského muzea. Celkem se jedná o 129 předmětů a 80 archiválií. Nejstarší předmět pochází z roku 1722.

Pochod Praha-Prčice

Od roku 1966 je Prčice cílovým místem pochodu Praha-Prčice, nejznámější a nejmasovější české turistické akce. V jedné ze svých písní se o něm zmiňuje i Ivan Mládek.

• 
  Vstup židovského hřbitova
• 
  Dva ze starších náhrobků na židovském hřbitově

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prčice na Wikimedia Commons
• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů
• Zpráva Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců ve Wikizprávách