Pensylvánská němčina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
m interpunkce |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
'''Pensylvánská němčina''' (nesprávně také ''pensylvánská holandština'')<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Geisler | jméno = Jan | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Amišové v moderní společnosti | url = http://is.muni.cz/th/212559/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = David Václavík | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|19286}} | místo = Brno, | rok = 2010 | počet stran = 47 | strany = 15 | citace = 2015-08-14}}</ref> je varianta [[němčina|němčiny]] používaná v Severní Americe asi 200 000 lidmi. Je to jazyk potomků německy mluvících [[Imigrace|imigrantů]], kteří přišli do [[Pensylvánie]] počátkem 18. století. |
'''Pensylvánská němčina''' (nesprávně také ''pensylvánská holandština'')<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Geisler | jméno = Jan | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Amišové v moderní společnosti | url = http://is.muni.cz/th/212559/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = David Václavík | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|19286}} | místo = Brno, | rok = 2010 | počet stran = 47 | strany = 15 | citace = 2015-08-14}}</ref> je varianta [[němčina|němčiny]] používaná v Severní Americe asi 200 000 lidmi. Je to jazyk potomků německy mluvících [[Imigrace|imigrantů]], kteří přišli do [[Pensylvánie]] počátkem 18. století. |
||
Mluví jím 150 000 – 250 000 lidí převážně v Pensylvánii [[Ohio|Ohiu]], [[Indiana|Indianě]] a v [[Ontario (provincie)|Ontariu]]. V současné době tvoří většinu mluvčích [[amišové]] nebo [[mennonité]]. |
Mluví jím 150 000 – 250 000 lidí převážně v Pensylvánii, [[Ohio|Ohiu]], [[Indiana|Indianě]] a v [[Ontario (provincie)|Ontariu]]. V současné době tvoří většinu mluvčích [[amišové]] nebo [[mennonité]]. |
||
Nesprávné označení ''pensylvánská holandština'' vychází z anglického ''Pennsylvania Dutch'', kde slovo ''Dutch'' původně do [[16. století]] označovalo všechny [[západogermánské jazyky]], v [[Evropa|Evropě]] (dnes označuje [[Nizozemština|nizozemštinu]]). Anglické „Dutch“ je příbuzné s německým „Deutsch“, nizozemským „Duits“ a pensylvánskoněmeckým „Deitsch“, což všechno znamená „německý“. |
Nesprávné označení ''pensylvánská holandština'' vychází z anglického ''Pennsylvania Dutch'', kde slovo ''Dutch'' původně do [[16. století]] označovalo všechny [[západogermánské jazyky]], v [[Evropa|Evropě]] (dnes označuje [[Nizozemština|nizozemštinu]]). Anglické „Dutch“ je příbuzné s německým „Deutsch“, nizozemským „Duits“ a pensylvánskoněmeckým „Deitsch“, což všechno znamená „německý“. |
||
Verze z 26. 7. 2016, 23:44
| Pensylvánská němčina (Pennsilfaanisch-Deitsch, Pennsilfaani-Deitsch) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Kanada, USA |
| Počet mluvčích | 150 000 – 200 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | gem (B) pdc (T) |
| ISO 639-3 | pdc |
| Ethnologue | PDC |
| Wikipedie | |
| pdc.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pensylvánská němčina (nesprávně také pensylvánská holandština)[1] je varianta němčiny používaná v Severní Americe asi 200 000 lidmi. Je to jazyk potomků německy mluvících imigrantů, kteří přišli do Pensylvánie počátkem 18. století.
Mluví jím 150 000 – 250 000 lidí převážně v Pensylvánii, Ohiu, Indianě a v Ontariu. V současné době tvoří většinu mluvčích amišové nebo mennonité.
Nesprávné označení pensylvánská holandština vychází z anglického Pennsylvania Dutch, kde slovo Dutch původně do 16. století označovalo všechny západogermánské jazyky, v Evropě (dnes označuje nizozemštinu). Anglické „Dutch“ je příbuzné s německým „Deutsch“, nizozemským „Duits“ a pensylvánskoněmeckým „Deitsch“, což všechno znamená „německý“.
Reference
- ↑ GEISLER, Jan. Amišové v moderní společnosti. Brno,, 2010 [cit. 2015-08-14]. 47 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce David Václavík. s. 15. Dostupné online.
