Wolffův vývod: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Ledviny -> Ledvina |
m oprava překlepů: nezbyde → nezbude |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Evoluce == |
== Evoluce == |
||
[[Soubor:Gray19 with color.png|thumb|left|Příčný průřez embryem; místo, kde vzniká Wolffův kanál je popsáno]] |
[[Soubor:Gray19 with color.png|thumb|left|Příčný průřez embryem; místo, kde vzniká Wolffův kanál je popsáno]] |
||
Dá se předpokládat, že původně byla vylučovací soustava tvořena sérií [[nefron]]ů ústících na povrch těla, ale s rozvojem postranní svaloviny bylo tento způsob vylučování nutno změnit. Proto vznikl párový Wolffův kanál, do něhož ústily všechny tubuly nefronů a následně jím moč odtékala do [[kloaka|kloaky]] (tento typ se označuje [[holonefros]] a mají ho některá vývojová stadia [[kruhoústí|kruhoústých]] a [[červoři|červorů]]). U ostatních [[anamnia|anamniotních obratlovců]] se Wollfův kanál zachovává, u [[dvojdyšní|dvojdyšných]] ryb a primitivních [[paprskoploutví|paprskoploutvých]] dokonce slouží pro odvod jak [[moč]]i, tak i [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]]. U [[amniota|amniot]] (plazi, ptáci, savci) vzniká vychlípením z Wolffova vývodu nová trubice, [[močovod]] (ureter), která přebírá funkci Wollfova vývodu. Ani ten však např. u člověka nezaniká – u mužů se mění na [[chámovod]], trubici, která spojuje [[nadvarle]] a [[močová trubice|močovou trubici]], u žen zřejmě z Wolffova kanálku |
Dá se předpokládat, že původně byla vylučovací soustava tvořena sérií [[nefron]]ů ústících na povrch těla, ale s rozvojem postranní svaloviny bylo tento způsob vylučování nutno změnit. Proto vznikl párový Wolffův kanál, do něhož ústily všechny tubuly nefronů a následně jím moč odtékala do [[kloaka|kloaky]] (tento typ se označuje [[holonefros]] a mají ho některá vývojová stadia [[kruhoústí|kruhoústých]] a [[červoři|červorů]]). U ostatních [[anamnia|anamniotních obratlovců]] se Wollfův kanál zachovává, u [[dvojdyšní|dvojdyšných]] ryb a primitivních [[paprskoploutví|paprskoploutvých]] dokonce slouží pro odvod jak [[moč]]i, tak i [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]]. U [[amniota|amniot]] (plazi, ptáci, savci) vzniká vychlípením z Wolffova vývodu nová trubice, [[močovod]] (ureter), která přebírá funkci Wollfova vývodu. Ani ten však např. u člověka nezaniká – u mužů se mění na [[chámovod]], trubici, která spojuje [[nadvarle]] a [[močová trubice|močovou trubici]], u žen zřejmě z Wolffova kanálku nezbude nic než [[Gartnerův váček]].<ref>{{citace monografie| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url= http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/wolffuv-vyvod-ductus-mesonephricus-2| titul = Velký lékařský slovník On-Line}}</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 20. 7. 2016, 17:35
Wolffův vývod či také Wolffův kanál (lat. ductus Wolffi) je párový trubicovitý orgán, který hraje významnou roli v embryonálním vývoji vylučovací a pohlavní soustavy obratlovců. Je pojmenován po C. F. Wolffovi, který v roce 1759 ve své dizertaci popsal ledviny typu mezonefros a přilehlé vývody.[1]
Evoluce
Dá se předpokládat, že původně byla vylučovací soustava tvořena sérií nefronů ústících na povrch těla, ale s rozvojem postranní svaloviny bylo tento způsob vylučování nutno změnit. Proto vznikl párový Wolffův kanál, do něhož ústily všechny tubuly nefronů a následně jím moč odtékala do kloaky (tento typ se označuje holonefros a mají ho některá vývojová stadia kruhoústých a červorů). U ostatních anamniotních obratlovců se Wollfův kanál zachovává, u dvojdyšných ryb a primitivních paprskoploutvých dokonce slouží pro odvod jak moči, tak i pohlavních buněk. U amniot (plazi, ptáci, savci) vzniká vychlípením z Wolffova vývodu nová trubice, močovod (ureter), která přebírá funkci Wollfova vývodu. Ani ten však např. u člověka nezaniká – u mužů se mění na chámovod, trubici, která spojuje nadvarle a močovou trubici, u žen zřejmě z Wolffova kanálku nezbude nic než Gartnerův váček.[2][3]
Reference
- ↑ Wolffian duct (Caspar Friedrich Wolff) (www.whonamedit.com) [online]. Dostupné online.
- ↑ ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
- ↑ Velký lékařský slovník On-Line [online]. Dostupné online.