Holonefros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Holonefros (holonephros) je primitivní druh uspořádání ledvin obratlovců. Tento typ vzniká za využití celé délky ledvinové embryonální tkáně (tzv. „nefrotomu“), jež se odštěpuje z coelomu již v raném období zárodečného vývoje. Nefrony se tak vyskytují v podstatě podél celé délky těla. Původně zřejmě každý nefron měl oddělený vývod, ale kvůli značnému rozvoji svaloviny bylo nutné vytvořit společný vývod - tzv. Wolffův vývod.[1]

Holonefros je ze současných obratlovců znám pouze v raných embryonálních stadiích kruhoústých a červorů.[1] U ostatních obratlovců (a to i v jejich zárodečným vývoji) se zachovává vždy jen část holonefros: pokud se zachová předek, jedná se o pronefros, když prostřední část, tak je to mezonefros, pokud se mezonefros v dospělosti posune poněkud více dozadu, pak se hovoří o opistonefros. Tzv. metanefros vzniká rovněž v zadní části nefrotomu, ale nezávisle na opistonefros. Právě metanefros je typická pro dospělé tělo savců, ptáků i plazů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů; kapitola Močopohlavní soustava obratlovců [online]. Dostupné online. 
  2. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009.