Alois Mrštík: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 21 bajtů ,  před 5 lety
bez shrnutí editace
 
== Život a tvorba ==
Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834 - 1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909), magistr farmacie, a Norbert (1867 - 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí u Olomouce, s níž se r. 1901 v Divákách oženil, syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
 
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše''. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama ''Maryša'', vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky''. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi'', kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'', ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>

Navigační menu