Alois Mrštík: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nový materiál je přizpůsoben textu uváděnému u hesla "bratři Mrštíkové", je zbaven mnoha věcných chyb a doplněn o nová data.
Ještě drobné úpravy
Řádek 9: Řádek 9:


== Život a tvorba ==
== Život a tvorba ==
Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909) a Norbert (1867 - 1905). Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909), lékárník, a Norbert (1867 - 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.


Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše'' (vyd. 1893). K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří druhé dílo, drama ''Maryša'' (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' (vyd. 1897). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi – Kronika moravské dědiny'' (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi podílel i Vilém. Vzhledem k rozsahu látky autor opustil tradiční románovou kompozici a pomocí vypravěče učitele dal dílu volný tok v kronikářské posloupnosti. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'' (vyd. 1911), ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater, vyd. 1920) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše'' (vyd. 1893). K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří druhé dílo, drama ''Maryša'' (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' (vyd. 1897). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi – Kronika moravské dědiny'' (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'' (vyd. 1911), ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater, vyd. 1920) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>


== Beletristická díla ==
== Beletristická díla ==
* ''Dobré duše'' – povídky (1. vyd. 1893)
* ''Dobré duše'' – povídky (1. vyd. 1893)
* ''Bavlnkovy ženy'' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)
* ''Bavlnkovy ženy'' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)
* ''Rok na vsi'' - románový cyklus s podtitulem Kronika moravské dědiny, za spoluúčasti Viléma Mrštíka (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise ''Květy'')
* ''Rok na vsi'' - románová kronika (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise ''Květy'').
* ''Povídky a obrázky'' (1. vyd. 1911)
* ''Povídky a obrázky'' (1. vyd. 1911)
* ''Hore Váhom'' - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
* ''Hore Váhom'' - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
* ''Nit stříbrná'' - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
* ''Nit stříbrná'' - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)


=== Divadelní hry ===
==== Rok na vsi ====
Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je kronika moravské dědiny Rok na vsi. Je to široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Hané a Slovácka. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav a spádným, dobře odposlouchaným dialogem. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem lyrických popisů v románě).
⚫
* ''[[Maryša]]'' (1. vyd. 1894)
: Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Dívka – Maryša je donucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky - Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.
: Toto drama je obžalobou nevyrovnaných majetkových poměrů na vesnici a kritikou nerovných vztahů mužů a žen.
: Námět a scénář je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval [[Vilém Mrštík]].


== Divadelní hry ==

⚫
==== Maryša ==== (1. vyd. 1894)
Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce. Její neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu - zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu. V roce prvního vydání byla Maryša uvedena v Národním divadle. Dodnes je součástí klasického repertoáru českého divadla. Byla uváděna i v cizině.
== Online dostupná díla ==
== Online dostupná díla ==
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie

Verze z 29. 1. 2015, 17:59

Alois Mrštík (archiv ÚČL AV ČR)
rodný dům

Příbuzenstvo
bratr Vilém Mrštík
bratr Norbert Mrštík
bratr František Mrštík

Alois Mrštík (14. října 1861, Jimramov – 24. února 1925, Brno) byl český spisovatel a dramatik.

Život a tvorba

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909), lékárník, a Norbert (1867 - 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše (vyd. 1893). K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří druhé dílo, drama Maryša (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky (vyd. 1897). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi – Kronika moravské dědiny (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly Povídky a obrázky (vyd. 1911), Hore Váhom (obrazy z Tater, vyd. 1920) a Nit stříbrná (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejímž řádným členem byl zvolen 17. června 1924.[1]

Beletristická díla

  • Dobré duše – povídky (1. vyd. 1893)
  • Bavlnkovy ženy – povídky, spolu s Vilémem Mrštíkem (1. vyd. 1897)
  • Rok na vsi - románová kronika (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise Květy).
  • Povídky a obrázky (1. vyd. 1911)
  • Hore Váhom - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
  • Nit stříbrná - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)

Rok na vsi

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je kronika moravské dědiny Rok na vsi. Je to široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Hané a Slovácka. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav a spádným, dobře odposlouchaným dialogem. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem lyrických popisů v románě).

Divadelní hry

==== Maryša ==== (1. vyd. 1894) Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce. Její neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu - zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu. V roce prvního vydání byla Maryša uvedena v Národním divadle. Dodnes je součástí klasického repertoáru českého divadla. Byla uváděna i v cizině.

Online dostupná díla

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otto, 1925. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Praha: J. Otto, 1923. Dostupné online. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Alena Šlechtová, Josef Levora. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 206.

Literatura

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 180–181. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585. 
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha : Panorama, 1984. 521 s. S. 373–374.
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha : Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín : B. Mrštíková, 1933–1938.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 344–347. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 206. 
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století : Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha : SPN, 1974. 296 s. S. 149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 
  • VESELÝ, Adolf. Alois Mrštík, člověk a dílo. Vyškov : František Obzina, 1925. 42 s.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alois_Mrštík&oldid=12194538“