Poslanec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Filoman (diskuse | příspěvky)
590 editací
doplnění mechanismu výpočtu platu, zobecnění, úprava referencí, externí odkaz nefunkční
Řádek 2: Řádek 2:


== Poslanci v České republice ==
== Poslanci v České republice ==

=== Zisk mandátu ===
=== Zisk mandátu ===
⚫
V [[Česko|České republice]] jsou poslanci voleni do [[dolní komora|dolní komory]] parlamentu, která se nazývá [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] a je do ní voleno celkem 200&nbsp;poslanců. Do horní komory, [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]], jsou voleni [[senátor|senátoři]]. Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21&nbsp;let.<ref>Čl. 19 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava České republiky“). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1 Dostupné online.]</ref> Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké [[politická strana|politické strany]] nebo [[politické hnutí|politického hnutí]],<ref>§ 31 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247 Dostupné online.]</ref> je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy,<ref>Čl. 26 Ústavy České republiky.</ref> což se odráží i ve [[slib]]u, který skládá na první schůzi sněmovny. Ten zní: ''„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“''<ref>Čl. 23 Ústavy České republiky.</ref>

⚫
V [[Česko|České republice]] jsou poslanci voleni do [[dolní komora|dolní komory]] parlamentu, která se nazývá [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] a je do ní voleno celkem 200&nbsp;poslanců. Do horní komory, [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]], jsou voleni senátoři. Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21&nbsp;let.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/19 Čl. 19] odst. 1 Ústavy České republiky</ref> Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké [[politická strana|politické strany]] nebo [[politické hnutí|politického hnutí]],<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/247/1995/31 § 31] zákona č. 247/1995, o volbách do Parlamentu České republiky</ref> je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy,<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/26 Čl. 26] Ústavy České republiky</ref> což se odráží i ve [[slib]]u, který skládá na první schůzi sněmovny. Ten zní: ''„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“''<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/23 Čl. 23] Ústavy České republiky</ref>


=== Výkon funkce ===
=== Výkon funkce ===
⚫
S funkcí poslance je neslučitelná funkce senátora, [[prezident České republiky|prezidenta republiky]] a [[soudce]]. Poslanec tedy může být např. členem [[vláda České republiky|vlády]], v takovém případě však nemůže být členem vedení Poslanecké sněmovny, ani jejích výborů či komisí.<ref>Čl. 21, 22 a 32 Ústavy České republiky.</ref> Čeští poslanci mají širokou ''[[Indemnita|indemnitu]]'', když je nelze vůbec postihnout za hlasování a za projevy učiněné ve sněmovně pouze disciplinárně. Stejně tak oplývají poměrně značnou ''[[Imunita (právo)|imunitou]]'', protože Poslanecká sněmovna vždy rozhoduje o tom, zda bude určitý poslanec zadržen a [[trestní řízení|trestně stíhán]], nebo také o tom, zda bude řešit jeho [[přestupek|přestupkovou]] odpovědnost sama.<ref>Čl. 27 Ústavy České republiky.</ref> Každý poslanec má ''[[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]]'', návrh na přijetí nového [[zákon]]a nebo návrh na změnu stávajícího tedy může podat sám, a ''právo [[interpelace]]'' vůči členům vlády, kteří mají povinnost mu ve věcech své působnosti odpovědět.<ref>Čl. 41 odst. 2 a čl. 53 Ústavy České republiky.</ref>

⚫
S funkcí poslance je neslučitelná funkce [[senát]]ora, [[prezident České republiky|prezidenta republiky]] a [[soudce]]. Poslanec tedy může být např. členem [[vláda České republiky|vlády]], v takovém případě však nemůže být členem vedení Poslanecké sněmovny, ani jejích výborů či komisí.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/21 Čl. 21], [http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/22 čl. 22] a [http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/32 čl. 32] Ústavy České republiky</ref> Čeští poslanci mají širokou ''[[Indemnita|indemnitu]]'', když je nelze vůbec postihnout za hlasování a za projevy učiněné ve sněmovně pouze disciplinárně. Stejně tak oplývají poměrně značnou ''[[Imunita (právo)|imunitou]]'', protože Poslanecká sněmovna vždy rozhoduje o tom, zda bude určitý poslanec zadržen a [[trestní řízení|trestně stíhán]], nebo také o tom, zda bude řešit jeho [[přestupek|přestupkovou]] odpovědnost sama.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/27 Čl. 27] Ústavy České republiky</ref> Každý poslanec má ''[[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]]'', návrh na přijetí nového [[zákon]]a nebo návrh na změnu stávajícího tedy může podat sám, a ''právo [[interpelace]]'' vůči členům vlády, kteří mají povinnost mu ve věcech své působnosti odpovědět.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/41 Čl. 41] odst. 2 a [http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/53 Čl. 53] Ústavy České republiky</ref>


=== Plat a další nároky ===
=== Plat a další nároky ===
⚫
[[Plat]]ové poměry poslance a jeho další nároky stanoví zákon č.&nbsp;236/1995&nbsp;Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.<ref>Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-236 Dostupné online]</ref> Platí též pro české poslance volené do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. Plat se určuje jako [[součin]] ''platové základny'' a ''platového koeficientu''. Platová základna je určena ve výši 2,75násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, plat se proto automaticky přizpůsobuje vývoji ostatních platů v nepodnikatelské sféře. Pro roky 2011 až 2014 však byla platová základna „zmražena“ na přesně 51&nbsp;731&nbsp;Kč. Platový koeficient pak činí u obyčejného poslance 1,08, proto tento základní plat v daném období činil necelých 56&nbsp;tisíc Kč. Takový však pobírala jen menšina poslanců, protože platový koeficient se významně zvyšuje všem předsedům i místopředsedům sněmovních výborů, podvýborů, poslaneckých klubů, komisí a delegací, stejně jako místopředsedům a předsedovi Poslanecké sněmovny. Například plat předsedy podvýboru činil 67&nbsp;tisíc Kč, předsedy výboru 79&nbsp;tisíc Kč a předsedy Poslanecké sněmovny 150&nbsp;tisíc Kč.


⚫
Navíc do platu nejsou započítány ''náhrady výdajů'' a ''naturální plnění'', které jsou např. ve srovnání se [[soudce|soudci]] poměrně hojné. Každému poslanci byly totiž v období 2011–2014 vypláceny měsíční paušály na reprezentaci ve výši 8&nbsp;tisíc Kč, paušály na dopravu ve výši 20 až 31&nbsp;tisíc Kč (podle vzdálenosti místa bydliště od [[Praha|Prahy]]) a prokázané výdaje na asistenta až do 13&nbsp;tisíc Kč. Kromě toho jsou jim např. hrazeny výdaje na ubytování a stravování při zahraničních i tuzemských cestách. Co se týče naturálních plnění, pak každému poslanci náleží zdarma ubytování v Praze, pokud zde nemá trvalé bydliště, a přiměřeně vybavená kancelář v jeho volebním kraji. Předsedům výborů, poslaneckých klubů a delegací navíc náleží služební auto bez řidiče, předsedkyni i místopředsedům Poslanecké sněmovny služební auto s řidičem a také služební byt. Vzhledem k tomu nejnižší možný příjem poslance v roce 2011 sice činil 84&nbsp;tisíc Kč, ovšem průměrné celkové měsíční výdaje na jednoho poslance i bez pojištění byly ve výši už 220&nbsp;tisíc Kč.{{Doplňte zdroj}}
⚫
[[Plat]]ové poměry poslance a jeho další nároky stanoví zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.<ref>Zákon č. 236/1995 Sb., [http://portal.gov.cz/zakon/236/1995 o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce]</ref> Platí též pro 22 českých poslanců volených do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. Podle tohoto zákona byl v roce 2011 základní plat poslance 56&nbsp;tisíc Kč, takový však pobírala jen menšina poslanců, protože se významně zvyšuje všem předsedům i místopředsedům 17 sněmovních výborů, 40 podvýborů, 7 poslaneckých klubů, 7 komisí a 6 delegací, stejně jako 3 místopředsedům a 1 předsedkyni Poslanecké sněmovny. Například plat předsedy podvýboru činil 67&nbsp;tisíc Kč, předsedy výboru 79&nbsp;tisíc Kč a předsedkyně Poslanecké sněmovny 150&nbsp;tisíc Kč.


Tento stav navrhl v květnu 2011 změnit poslanec [[Pavel Suchánek]] (ODS), který v tom navázal na předchozí snahy bývalého předsedy Poslanecké sněmovny [[Miloslav Vlček|Miloslava Vlčka]] (ČSSD) a senátora [[Jaroslav Kubera|Jaroslava Kubery]] (ODS).<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
Navíc do platu nejsou započítány náhrady výdajů a naturální plnění, které jsou např. ve srovnání se soudci poměrně hojné. Každému poslanci byly totiž v roce 2011 vypláceny měsíční paušály na reprezentaci ve výši 8&nbsp;tisíc Kč, paušály na dopravu ve výši 20 až 31&nbsp;tisíc Kč (podle vzdálenosti místa bydliště od Prahy) a prokázané výdaje na asistenta až do 13&nbsp;tisíc Kč. Kromě toho jsou jim např. hrazeny výdaje na ubytování a stravování při zahraničních i tuzemských cestách. Co se týče naturálních plnění, pak každému poslanci náleží zdarma ubytování v Praze, pokud zde nemá trvalé bydliště, a přiměřeně vybavená kancelář v jeho volebním kraji. Předsedům výborů, poslaneckých klubů a delegací navíc náleží služební auto bez řidiče, předsedkyni i místopředsedům Poslanecké sněmovny služební auto s řidičem a také služební byt. Vzhledem k tomu nejnižší možný příjem poslance v roce 2011 sice činil 84&nbsp;tisíc Kč, ovšem průměrné celkové měsíční výdaje na jednoho poslance i bez pojištění byly ve výši už 220&nbsp;tisíc Kč.
| příjmení = Suchomel

| jméno = Petr
Tento stav navrhl v květnu 2011 změnit poslanec [[Pavel Suchánek]] (ODS), který v tom navázal na předchozí snahy bývalého předsedy Poslanecké sněmovny [[Miloslav Vlček|Miloslava Vlčka]] (ČSSD) a senátora [[Jaroslav Kubera|Jaroslava Kubery]] (ODS).<ref>[http://zpravy.idnes.cz/zakonodarci-chteji-pridat-az-na-270-tisic-d9w-/domaci.asp?c=A080418_100815_domaci_jte Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc], iDNES.cz, 18.&nbsp;dubna&nbsp;2008</ref> Podle jeho návrhu byl mohl být schválen jednodušší zákon a poslanci by tak sice pravděpodobně pobírali plat ve výši až 230&nbsp;tisíc Kč měsíčně, ovšem již by neměli nárok na žádné další náhrady, takže by šlo o definitivní částku jejich měsíčního příjmu.<ref>[http://www.novinky.cz/domaci/234459-poslanci-by-radi-jednoduchy-plat-nejmene-230-tisic-mesicne.html Poslanci by rádi jednoduchý plat, nejméně 230 tisíc měsíčně], Novinky.cz, 26.&nbsp;května&nbsp;2011</ref> Ke změně ale v daném volebním období nedošlo.
| titul = Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2008-04-18
| datum přístupu = 2014-12-03
| url = http://zpravy.idnes.cz/zakonodarci-chteji-pridat-az-na-270-tisic-d9w-/domaci.aspx?c=A080418_100815_domaci_jte
}}</ref> Podle jeho návrhu byl mohl být schválen jednodušší zákon a poslanci by tak sice pravděpodobně pobírali plat ve výši až 230&nbsp;tisíc Kč měsíčně, ovšem již by neměli nárok na žádné další náhrady, takže by šlo o definitivní částku jejich měsíčního příjmu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poslanci by rádi jednoduchý plat, nejméně 230 tisíc měsíčně
| periodikum = Novinky.cz
| datum vydání = 2011-05-26
| datum přístupu = 2014-12-03
| url = http://www.novinky.cz/domaci/234459-poslanci-by-radi-jednoduchy-plat-nejmene-230-tisic-mesicne.html
}}</ref> Ke změně ale v daném volebním období nedošlo.


== Poslanci Evropského parlamentu ==
== Poslanci Evropského parlamentu ==
Řádek 26: Řádek 36:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]
* [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
* [[Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|Seznam členů Poslanecké sněmovny]]
* [[Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=poslanec}}
* {{Wikislovník|heslo=poslanec}}
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2012/03/23/velky-prehled-kolik-nas-stoji-poslanci/ Velký přehled: Kolik nás stojí poslanci, podívejte se] (grafika Aktuálně.cz o náhradách všech poslanců)


[[Kategorie:Veřejné funkce]]
[[Kategorie:Veřejné funkce]]

Verze z 3. 12. 2014, 21:28

Poslanec (v přechýlené podobě pak poslankyně) je člen parlamentu zvolený oprávněnými voliči. Poslanec je vykonavatelem mandátu a obvykle užívá imunity a indemnity. Konkrétní postavení poslance je upraveno ústavou příslušného státu.

Poslanci v České republice

Zisk mandátu

V České republice jsou poslanci voleni do dolní komory parlamentu, která se nazývá Poslanecká sněmovna a je do ní voleno celkem 200 poslanců. Do horní komory, Senátu, jsou voleni senátoři. Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let.[1] Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké politické strany nebo politického hnutí,[2] je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy,[3] což se odráží i ve slibu, který skládá na první schůzi sněmovny. Ten zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“[4]

Výkon funkce

S funkcí poslance je neslučitelná funkce senátora, prezidenta republiky a soudce. Poslanec tedy může být např. členem vlády, v takovém případě však nemůže být členem vedení Poslanecké sněmovny, ani jejích výborů či komisí.[5] Čeští poslanci mají širokou indemnitu, když je nelze vůbec postihnout za hlasování a za projevy učiněné ve sněmovně pouze disciplinárně. Stejně tak oplývají poměrně značnou imunitou, protože Poslanecká sněmovna vždy rozhoduje o tom, zda bude určitý poslanec zadržen a trestně stíhán, nebo také o tom, zda bude řešit jeho přestupkovou odpovědnost sama.[6] Každý poslanec má zákonodárnou iniciativu, návrh na přijetí nového zákona nebo návrh na změnu stávajícího tedy může podat sám, a právo interpelace vůči členům vlády, kteří mají povinnost mu ve věcech své působnosti odpovědět.[7]

Plat a další nároky

Platové poměry poslance a jeho další nároky stanoví zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.[8] Platí též pro české poslance volené do Evropského parlamentu. Plat se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu. Platová základna je určena ve výši 2,75násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, plat se proto automaticky přizpůsobuje vývoji ostatních platů v nepodnikatelské sféře. Pro roky 2011 až 2014 však byla platová základna „zmražena“ na přesně 51 731 Kč. Platový koeficient pak činí u obyčejného poslance 1,08, proto tento základní plat v daném období činil necelých 56 tisíc Kč. Takový však pobírala jen menšina poslanců, protože platový koeficient se významně zvyšuje všem předsedům i místopředsedům sněmovních výborů, podvýborů, poslaneckých klubů, komisí a delegací, stejně jako místopředsedům a předsedovi Poslanecké sněmovny. Například plat předsedy podvýboru činil 67 tisíc Kč, předsedy výboru 79 tisíc Kč a předsedy Poslanecké sněmovny 150 tisíc Kč.

Navíc do platu nejsou započítány náhrady výdajů a naturální plnění, které jsou např. ve srovnání se soudci poměrně hojné. Každému poslanci byly totiž v období 2011–2014 vypláceny měsíční paušály na reprezentaci ve výši 8 tisíc Kč, paušály na dopravu ve výši 20 až 31 tisíc Kč (podle vzdálenosti místa bydliště od Prahy) a prokázané výdaje na asistenta až do 13 tisíc Kč. Kromě toho jsou jim např. hrazeny výdaje na ubytování a stravování při zahraničních i tuzemských cestách. Co se týče naturálních plnění, pak každému poslanci náleží zdarma ubytování v Praze, pokud zde nemá trvalé bydliště, a přiměřeně vybavená kancelář v jeho volebním kraji. Předsedům výborů, poslaneckých klubů a delegací navíc náleží služební auto bez řidiče, předsedkyni i místopředsedům Poslanecké sněmovny služební auto s řidičem a také služební byt. Vzhledem k tomu nejnižší možný příjem poslance v roce 2011 sice činil 84 tisíc Kč, ovšem průměrné celkové měsíční výdaje na jednoho poslance i bez pojištění byly ve výši už 220 tisíc Kč.[zdroj?]

Tento stav navrhl v květnu 2011 změnit poslanec Pavel Suchánek (ODS), který v tom navázal na předchozí snahy bývalého předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) a senátora Jaroslava Kubery (ODS).[9] Podle jeho návrhu byl mohl být schválen jednodušší zákon a poslanci by tak sice pravděpodobně pobírali plat ve výši až 230 tisíc Kč měsíčně, ovšem již by neměli nárok na žádné další náhrady, takže by šlo o definitivní částku jejich měsíčního příjmu.[10] Ke změně ale v daném volebním období nedošlo.

Poslanci Evropského parlamentu

Podrobnější informace naleznete v článku Poslanec Evropského parlamentu.

Tzv. europoslanci zasedají v Evropském parlamentu. Původně byli nepřímo vybíráni jednotlivými členskými státy EU, od roku 1979 jsou ale voleni přímo občany. Volby se konají pravidelně každých pět let a v každé zemi se používá jiný volební systém. Počet poslanců je určen pro každou členskou zemi Evropské unie podle principu degresivní proporcionality, takže menší země mají o něco více poslanců, než by zcela odpovídalo jejich velikosti.

Poslanci Evropského parlamentu se podle svého politického zaměření sdružují v tzv. frakcích. Kromě práce v rámci své frakce mají i individuální právo překládat návrhy nebo právo interpelace. Jeden týden v měsíci zasedají ve Štrasburku, zbylé tři týdny v Bruselu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čl. 19 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava České republiky“). Dostupné online.
  2. ↑ § 31 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online.
  3. ↑ Čl. 26 Ústavy České republiky.
  4. ↑ Čl. 23 Ústavy České republiky.
  5. ↑ Čl. 21, 22 a 32 Ústavy České republiky.
  6. ↑ Čl. 27 Ústavy České republiky.
  7. ↑ Čl. 41 odst. 2 a čl. 53 Ústavy České republiky.
  8. ↑ Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce. Dostupné online
  9. ↑ SUCHOMEL, Petr. Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc. iDNES.cz [online]. 2008-04-18 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poslanci by rádi jednoduchý plat, nejméně 230 tisíc měsíčně. Novinky.cz [online]. 2011-05-26 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo poslanec ve Wikislovníku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poslanec&oldid=12048192“