Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí
Malé doplnění a reorganizace |
m ibox |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - válka |
|||
| Střetnutí = Eastern Front |
|||
| konflikt = [[První světová válka]] |
|||
| obrázek = Eastern Front (World War I).jpg|300px |
|||
| popisek = |
|||
| komentář = |
|||
| trvání = 17. srpna 1914 – 3. března 1918 |
|||
| místo = [[Střední Evropa|Střední]] a [[východní Evropa]] |
|||
| zeměpisná šířka = |
|||
| zeměpisná délka = |
|||
| příčina = |
|||
| výsledek = Vítězství centrálních mocností do konce [[První světová válka|I. světové války]] |
|||
* Kolapsa [[Ruské impérium|carské Ruska]] vedoucí k [[Ruská revoluce (1917)|revoluce]] |
|||
* [[Brestlitevský mír]], [[Bukurešťský mír]] |
|||
| Území = |
|||
| strana1 = {{flagicon|Německé císařství}} [[Německé císařství]]<br />{{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]<br />{{flagicon|Osmanská říše}} [[Osmanská říše]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup> |
|||
| strana2 = [[Soubor:Flag of Russian Empire for private use (1914–1917).svg|22px|border]] [[Ruské impérium]] <sup>([[1914]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Rusko}} [[Ruská republika]] <sup>([[1917]])</sup><br />{{flagicon|Romania}} [[Rumunské království|Rumunsko]] <sup>([[1916]]–[[1918|18]])</sup><br /> |
|||
----[[Soubor:Flag_of_Russian_SFSR_(1918-1937).svg|22px|border]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] |
|||
| strana3 = |
|||
| velitel1 = |
|||
| velitel2 = |
|||
| velitel3 = |
|||
| síla1 = |
|||
| síla2 = |
|||
| síla3 = |
|||
| ztráty1 = |
|||
| ztráty2 = |
|||
| ztráty3 = |
|||
| poznámky = |
|||
}} |
|||
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]]. |
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]]. |
||
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska). |
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska). |
||
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.<ref>http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą</ref> |
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.<ref>http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą</ref> |
||
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlice]] v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie |
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlice]] v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie |
||
Řádek 37: | Řádek 67: | ||
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916. |
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916. |
||
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara |
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Pacner |
| příjmení = Pacner |
||
| jméno = Karel |
| jméno = Karel |
Verze z 31. 8. 2014, 16:27
východní fronta první světové války | |||
---|---|---|---|
Trvání | 17. srpna 1914 – 3. března 1918 | ||
Místo | Střední a východní Evropa | ||
Výsledek | Vítězství centrálních mocností do konce I. světové války
| ||
Strany | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě. Střetla se na ní vojska Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství proti vojskům Ruského impéria (později RSFSR) a Rumunského království. Geografickým protějškem Východní fronty byla Západní fronta.
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území Haliče (část dnešního Polska) a rovněž na území Bukoviny (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v bitvě u Tannenbergu, ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[1]
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Przemyśl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v bitvě u Gorlice v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.[2]
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva).[3] Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.[4] O rok později na ni měla navázat Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.[5] Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.[5] 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit.
Odkazy
Reference
- ↑ http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 43–56.
- ↑ http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 68–124.
- ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 33-37.
Literatura
- ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 147–153.
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní fronta první světové války na Wikimedia Commons