Malesice: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxů |
m Robot automaticky nahradil text: (-psč = (.*?)\r\n([^\|]*?)\r\n +psč = \1<br />\2\n); kosmetické úpravy |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| počet domů = 230 |
| počet domů = 230 |
||
| domy datum = 2009 |
| domy datum = 2009 |
||
| psč = 318 00 |
| psč = 318 00<br />330 33 |
||
330 33 |
|||
| obec = [[Plzeň]] |
| obec = [[Plzeň]] |
||
| okres = Plzeň-město |
| okres = Plzeň-město |
||
| Řádek 26: | Řádek 25: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Obec Malesice je zmiňována již v roce [[1239]] v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech [[1297]]-[[1321]]. Tento statek spolu s obcí získává v roce [[1365]] [[ |
Obec Malesice je zmiňována již v roce [[1239]] v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech [[1297]]-[[1321]]. Tento statek spolu s obcí získává v roce [[1365]] [[kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku [[1462]] [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku [[1489]] Malesice [[Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu ([[1713]]-[[1753]]) za jejichž vlastnictví byl postaven roku [[1730]] zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku [[1917]] získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce [[1938]] jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říci]] a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. |
||
Dne 27.11.[[2002]] došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.[[2003]] součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod. |
Dne 27.11.[[2002]] došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.[[2003]] součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod. |
||
Verze z 11. 5. 2014, 20:19
Šablona:Infobox - sídlo Malesice je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě Plzně. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[2]
Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km2.[3]
Historie
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov patrně v letech 1297-1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 kladrubský klášter. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechává roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel sv. Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713-1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, Shirndingerové, Schönbornové. Roku 1917 získává Malesice rytíř Karel Škoda. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k Velkoněmecké říci a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po 2. světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. Dne 27.11.2002 došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
Literatura
- Informační panel umístěný v obci
