Jiří Slavíček (režisér): Porovnání verzí
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
[[Inženýr|Ing.]] '''Jiří Slavíček''' ([[31. červenec|31. července]] [[1901]] [[Praha]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1957]] [[Příbram]]) byl [[Češi|český]] [[film]]ový [[střihač]], [[scenárista]] a [[režisér]], syn malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] a bratr malíře [[Jan Slavíček|Jana Slavíčka]]. |
[[Inženýr|Ing.]] '''Jiří Slavíček''' ([[31. červenec|31. července]] [[1901]] [[Praha]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1957]] [[Příbram]]) byl [[Češi|český]] [[film]]ový [[střihač]], [[scenárista]] a [[režisér]], syn malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] a bratr malíře [[Jan Slavíček|Jana Slavíčka]]. |
||
Původně měl být [[inženýr]]em a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], nicméně rodinné [[umělec]]ké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce [[1929]] se vydal na studilní cestu do amerického [[Hollywood]]u. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce [[1930]] se vrátil do zpět do [[Československo|Československa]] a stal se nejprve střihačem v [[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérech]]. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní [[scénář]]e. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, [[Německá okupace Čech a |
Původně měl být [[inženýr]]em a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], nicméně rodinné [[umělec]]ké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce [[1929]] se vydal na studilní cestu do amerického [[Hollywood]]u. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce [[1930]] se vrátil do zpět do [[Československo|Československa]] a stal se nejprve střihačem v [[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérech]]. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní [[scénář]]e. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. |
||
Po druhé světové válce se věnoval i organizátorské a pedagogické činnosti, pracoval jako [[ředitel]] Státních filmových ateliérů, působil i jako [[učitel]] na [[Střední filmová škola|Střední filmové škole]] v [[Čimelice|Čimelicích]]. |
Po druhé světové válce se věnoval i organizátorské a pedagogické činnosti, pracoval jako [[ředitel]] Státních filmových ateliérů, působil i jako [[učitel]] na [[Střední filmová škola|Střední filmové škole]] v [[Čimelice|Čimelicích]]. |
Verze z 20. 3. 2014, 19:53
otec | Antonín Slavíček |
---|---|
bratr | Jan Slavíček |
švagr | Rudolf Medek |
synovec | Mikuláš Medek |
synovec | Ivan Medek |
Ing. Jiří Slavíček (31. července 1901 Praha – 18. srpna 1957 Příbram) byl český filmový střihač, scenárista a režisér, syn malíře Antonína Slavíčka a bratr malíře Jana Slavíčka.
Původně měl být inženýrem a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském ČVUT, nicméně rodinné umělecké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce 1929 se vydal na studilní cestu do amerického Hollywoodu. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce 1930 se vrátil do zpět do Československa a stal se nejprve střihačem v Barrandovských filmových ateliérech. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní scénáře. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, nacistická okupace za druhé světové války.
Po druhé světové válce se věnoval i organizátorské a pedagogické činnosti, pracoval jako ředitel Státních filmových ateliérů, působil i jako učitel na Střední filmové škole v Čimelicích.
Filmografie
- 1952 Konec strašidel
- 1951 Mordová rokle
- 1949 Dnes o půl jedenácté
- 1948 Dvaasedmdesátka
- 1947 Podobizna
- 1944 Kluci na řece
- 1941 Pantáta Bezoušek
- 1940 Směry života
- 1939 Hvězda z poslední štace
- 1938 Cestou křížovou
- 1938 Soud boží
- 1939 Vzhůru nohama
- 1938 Zborov
- 1937 Armádní dvojčata
- 1937 Jarčin profesor
Odkazy
Literatura
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 172–3, ISBN 978-80-7388-552-6
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Slavíček (režisér)
- Jiří Slavíček v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Slavíček ve Filmové databázi
- Jiří Slavíček v Internet Movie Database (anglicky)