Kružba: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 11. 2013, 15:39

Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty

Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.

Historie

První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.

Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.Chartres (1220).

Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.

Funkce

Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.

Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.

Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.

V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.

Druhy

Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:

třílaločnaté od roku 1200
čtyřlaločnaté
pětilaločné
šestilaločné (Notre Dame v Remeši)
sedmilaločné
mnoholaločné

jeptiška - trojlaločnatý obrazec zakončující gotickou kružbu či její část, pokud je okno děleno kamennými pruty (sloupky). V takovém případě zakončuje jeptiška každé jednotlivé pole. Skupina vedle sebe umístěných jeptišek pak odděluje vrcholovou část kružby s kruhovými laločnatými obrazci a spodní část členěnou vertikálními pruty. Jeptiška vznikla vložením symetricky umístěné dvojice nosů do základního lomeného tvaru gotického okna. Její název vychází z podobnosti prvku s lidskou postavou v hábitu.

Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky. V tomto případě mluvíme o listech.

trojlist
čtyřlist atd.

. Zvláštností v anglické pozdní gotice je perpendikulární styl - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.

Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)

Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flamboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.

Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.

Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.

Literatura

Wie erkenne ich? Die Kunst der Gotik (Jak je poznáme? Umění Gotiky). Knižní klub ISBN 80-242-1520-9

Související články

Externí odkaz

Obrázky, zvuky či videa k tématu kružba na Wikimedia Commons

Nákresy gotických oken s kružbami. Návod na narýsování kružby.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == Funkce ==
-Tento [[geometrie|geometrický]] prvek byl konstruován [[kružidlo|kružidlem]], takže gotická kružba je často nazývána ''zkamenělá geometrie''.
+Tento [[geometrie|geometrický]] prvek byl konstruován [[kružidlo|kružidlem]], takže gotická kružba je často nazývána ''zkamenělá geometrie''. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly [[symbol]]ický význam. Spojení geometrické systematičnosti a [[teologie|teologických]] nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.
-Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly [[symbol]]ický význam. Spojení geometrické systematičnosti a [[teologie|teologických]] nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století.
-Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.
 Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - [[vitraj]]e. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.
@@ Řádek 26: / Řádek 24: @@
 == Druhy ==
-Nejdůležitější základní formou gotické kružby je ''lalok''.
+Nejdůležitější základní formou gotické kružby je ''lalok''. V [[lomený oblouk|lomeném oblouku]] je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
-V [[lomený oblouk|lomeném oblouku]] je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
 * třílaločnaté od roku 1200
 * čtyřlaločnaté
@@ Řádek 61: / Řádek 58: @@
 == Externí odkaz ==
-{{commonscat|Tracery windows}}
+{{commonscat}}
 * [http://web.cvut.cz/fa/u522/hajkova/hajkova/grant01/kruzby/index.htm Nákresy gotických oken s kružbami. Návod na narýsování kružby.]
 {{Portály|Architektura a stavebnictví}}