Soubor nájemních domů za Hradskou branou v Olomouci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Soubor nájemních domů

Pohled z katedrály sv. Václava na křížení ulic na místě bývalé vnitřní Hradské brány
Základní informace
Sloh novorenesance
Poloha
Adresa Olomouc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Soubor nájemních domů
Red pog.svg
Soubor nájemních domů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soubor nájemních domů za bývalou Hradskou branou v Olomouci je zajímavý doklad rozvoje města na konci 19. století. Autorem většiny výstavních neorenesančních staveb je Karel Starý starší.

Soubor se rozkládá na území vzniklém po zboření Hradské brány v roce 1876. Tvoří jej 25 parcel rozdělených do čtyř bloků. Ty jsou ze severu a západu ohraničeny středověkými hradbami Olomouckého hradu a Předhradí. Z jihovýchodu jsou uzavřeny tokem Střední Moravy, známým také jako Mlýnský potok. Od 17. století jde o první domy postavené těsně za hradbami pevnosti Olomouc.

Celý soubor je cenný pro svůj jednotný architektonický styl (neorenesance) vysoké kvality. Cenná je především velkorysá štuková výzdoba fasád, zajímavé jsou však i více či méně dochované malované a štukové interiéry, původní dvojkřídlé dveře, dřevěné obklady stěn, pískovcová schodiště s litinovým zábradlím, ornamentální dlažba či ozdobná kachlová kamna.

Jednotlivé stavby souboru nejsou památkově chráněny, jsou však součástí ochranného pásma městské památkové rezervace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Hotel Palác
Molitorův dům na historické pohlednici. Po levé straně budova býv. Slovanského gymnázia
Fisherův dům
Vikárka

Hotel Palác[editovat | editovat zdroj]

Původně neorenesanční stavba na Tř. 1. máje. Hotel postupně střídal názvy od Grand Hotelu Austria přes Hotel Slavia (1920) až po Hotel Palace (30. léta 20. století). Po roce 1920 byl několik let ve vlastnictví společnosti YMCA. Ve 30. letech 20. století byl radikálně funkcionalisticky přestavěn. Před hotelem se nacházela benzínová pumpa. Od poloviny 90. let 20. století hotel neslouží svém původnímu účelu.

Budova bývalého Slovanského gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalého Slovanského gymnázia v Kosinově ulici (tehdy Radetzky Strasse[1]) je jedna z prvních budov postavených za Hradskou bránou. Byla postavena v letech 18821883 Karlem Starým starším pravděpodobně podle návrhu Josefa Koše pro první českou střední školu v Olomouci (založenou roku 1867) – Slovanské gymnázium. V roce 1951 byla škola sloučena s reálkou a přestěhována do budovy na třídě Jiřího z Poděbrad. V historické budově dnes sídlí Střední škola technická a obchodní. V roce 1991 byla prohlášena kulturní památkou.

Molitorův dům[editovat | editovat zdroj]

Nejvýstavnější dům souboru se nachází na Kosinově ulici a na Nábřeží Přemyslovců. Dvoukřídlý nárožní dům s průčelím zakončeným věží (ve 30. letech 20. století sníženou, v 70. letech necitlivě opláštěnou plechem) byl postaven v roce 1890 podle návrhu Karla Starého staršího pro stavebního podnikatele Moritze Fischera. Na průčelí se nacházejí tři balkóny (jediné v celém souboru) nesené dórskými sloupy a čtyři štukové reliéfy znázorňující alegorie malířství, sochařství, architektury a hudby. V domě mezi lety 1890 a 1918 bydlelo několik vysokých důstojníků rakouské armády. V letech 19231924 v domě bydlel legendární hrdina 1. světové války, generál Josef Šnejdárek. V té době byl velitelem olomoucké 7. pěší divize.

Fischerův dům[editovat | editovat zdroj]

V domě s výrazným věžovitým okrouhlým nárožím na Nábřeží Přemyslovců sídlila do roku 1902 firma stavebního podnikatele Moritze Fischera. Dnes sídlo pobočky České pojišťovny.

Zahradnický domek[editovat | editovat zdroj]

Domek v Kosinově ulici byl postaven pravděpodobně podle pozměněného návrhu Gustava Meretty v roce 1884 pro arcibiskupské zahradnictví. K domu patří rozsáhlá zahrada pod Arcibiskupským palácem (s jehož areálem je dům propojen ve druhém patře), kde se nacházely skleníky a arcibiskupské garáže. V zahradě měl ateliér sochař Rudolf Chorý.

Vikárka[editovat | editovat zdroj]

V domě na Komenského ulici bydlel v letech 18841914 hudební skladatel Josef Nešvera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. mapa Olomouce z roku 1899 – Plan von Olmütz, Olmütz: Verlag von Friedrich Grosse, 1899

Literatura[editovat | editovat zdroj]