Slovenské Ďarmoty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slovenské Ďarmoty
Tótgyarmat02.JPG
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 142 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Banskobystrický
Okres Veľký Krtíš
Tradiční region Poiplí
Slovenské Ďarmoty
Slovenské Ďarmoty
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,0 km²
Počet obyvatel 553 (2017)[1]
Hustota zalidnění 55,1 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Denisa Árvayová
Vznik 1919
Oficiální web www.slovenskedarmoty.sk
Telefonní předvolba 047
PSČ 991 07
Označení vozidel VK
NUTS 516384
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovenské Ďarmoty (německy Slowakisch Jahrmarkt, maďarsky Tótgyarmat) jsou obec na Slovensku v okrese Velký Krtíš. Do roku 1920 a v letech 19381945 byly součástí města Balašské Ďarmoty. Žije zde 553[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Slovenské Ďarmoty vznikla v roce 1919, po vzniku první republiky, vyčleněním části Újtelep z Balašských Ďarmot. Jižní hranici Slovenských Ďarmot tvoří řeka Ipeľ. První obyvatelé obce, známé převážně vinařskou činností, odkupovali vinice, v nichž bydleli, od Maďarů. Z tohoto důvodu byli obyvatelé přezdíváni pincések. Po osamostatnění si obec ponechala název Ďarmoty a doplnila jej o pojmenování Slovenské.

Dějiny obce jsou úzce spjaty s dějinami sousedního města Ďarmoty, které bývalo župním sídlem Novohradské župy. Samotná obec Slovenské Ďarmoty vznikla v letech 1919–1920, spolu se vznikem první republiky.

Pravěké dějiny zanechaly v okolí bohatá naleziště. Okolí obce bylo obydlené už v době neolitu. Během archeologických výzkumů zde identifikovali odborníci nálezy volutové kultury. Strategická poloha na rozhraní kopců a nížiny, předurčila vývoj i v dalších etapách historie obce.

V neolitu údolí Iplu obývali lidé, kteří jsou zařazováni do lengyelské kultury. Po této době následuje doba bronzová, během níž v Novohradsku rozkvetla kultura pilinská a na to navazující kyjatická kultura.

Brod přes řeku Ipeľ a přes něj vedoucí obchodní cesty, předurčily významnou roli obce i v době halštatské, laténské a římské. Během stěhování národů, koncem 9. a začátkem 10. století našeho letopočtu, se zde usadily maďarské kmeny s názvem Gyarmati, Kurt, Keszi a Kér. Tato jména se zachovala v názvech některých obcí. Vývoj městské části nynějších Slovenských Ďarmot během středověku až po novodobé dějiny charakterizovalo zemědělství, zejména vinohradnictví. V městské části se nacházely vinné sklepy občanů Balašských Ďarmot (Balassagyarmat).

Slovenské Ďarmoty byly do roku 1919–1920 součástí města Ďarmoty a až po uzavření Trianonské mírové smlouvy vznikla z části Balašských Ďarmot samostatná pohraniční obec Slovenské Ďarmoty. Nadmořská výška obce, ležící na pravém břehu Iplu, (142 m nad mořem uprostřed obce a 138–265 m nad mořem v katastru) určuje zemědělský a vinařský charakter. Ráz obce, nabytý během samostatných dějin, se zachoval do dnešních dnů. Z novodobé historie je možné připomenout stávky zemědělských dělníků z let 1923 a 1929.

Během let 19381944 byla obec připojena k Maďarsku. Po osvobození zde znovu zřídili hraniční přechod do Maďarska. V roce 1949 bylo založeno JZD, které bylo v roce 1964 postátněno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské Ďarmoty na slovenské Wikipedii.

  1. a b Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]