Slatvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slatvina
Slatvina
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška479 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresSpišská Nová Ves
Tradiční regionSpiš
Slatvina
Slatvina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,41 km²
Počet obyvatel329 (2011)
Hustota zalidnění74,6 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaVladislav Vrábeľ[1]
Vznik1246 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.slatvina.eu
Adresa obecního úřaduObecný úrad Slatvina 63
053 61 Spišské Vlachy
Telefonní předvolba+421-53
PSČ053 61 (pošta Spišské Vlachy)
Označení vozidelSN
NUTS543527
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatvina je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází ve východní části Hornádské kotliny a na jihozápadních svazích Braniska.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Dúbrava, Oľšavka, Spišské Vlachy, Vojkovce

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Hrabičov, Kamenec, Vyšného louky, Lány, Dubie, Lazy, Velká úbočí, Malá úbočí, Lisková louky, Faerské přílohy, Kolovrat, Panské, Hradisko,

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Slatvinský potok, Bugľovec

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sl.html

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré a cizí názvy obce[editovat | editovat zdroj]

První známý název ZEK, 12. stol. de Szék, 14. - 15. stol. ZEEK, SCEEK, zyk, Szék, rok 1525 SZLATWIN, rok. 1545 ZLATHWINA, od roku 1773 Slatvina

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

1. Ján Čurilla 1849,1855,1856 rychtář
2. Ján Petrufčin 1853,1854,1862,1863 - "-
3. Juraj Handlovič 1860,1861,1864 - 5,1870,1876 - "-
4. Pavel Kovalčík 1865,1868 - "-
5. Ján Cmorej 1872 - "-
6. Juraj Kovalčík 1877 - "-
7. Ján Chovanec 1910 - "-
8.Pavol Čurilla 1911 - "-
9.Matej Vrábel 1912 - 1913 - "-

10.Ondrej Handlovič 1914 - "- 11.Ján Cmorej 1915 - 1917 - "- 12.Ján Chovanec 1918 - "- 13.Ondrej Solčany 1918 - 1923 - "- 14. Ján Gredecký 1924 - 1927 starosta 15.Michal Petrofčík 1928 - 1931 - "- 16. Ján Solčany 1932 - 1936 - "- 17.Ján Legát 1937 - "- 18.Ján Solčany 1938 - "- 19. Jozef Chovanec 1942 - 1944 komisař 20. Ján Červinka 1945 předseda 21. František Kovalčík 1946 - 48 - "- 22. Štefan Rodzík 1949 - 1953,1957 - 1963 - "- 23. Pavel Čurilla 1954 - 1956 - "- 24. Alfonz Vrabel 1964 - 70,1973 - 1990 - "- 25. Ladislav Čurilla st. 1970 - 1973 - "- 26. Stanislav Cmorej 1990 - 1996 starosta 27. Pavel Legát 1996 - 1998 - "- 28. Vladislav Vrabel 1999-dosud - "- 123

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 - 1994 - 6 poslanců (6 KDH)
  • 1994 - 1998 - 9 poslanců (9 KDH)
  • 1998 - 2002 - 9 poslanců (4 KDH, 4 NEKA, 1 HZDS)
  • 2002 - 2006 - 5 poslanců (2 KDH, 2 NEKA, 1 HZDS)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 -
1880 246 41
1890 258 43
1900 249 48
1910 192 49
1921 212 55
1930 251 56
1950 249 58
1961 283 52
1970 308 64
1980 337 70
1991 286 71
2001 294 74

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 287 97,6
Řeckokatolická církev 1 0,3
Pravoslavná církev 4 1,4
Bez vyznání 1 0,3
Ostatní a nezjištěno 1 0,3

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Počet obyvatel %
Slovenská 294 100,0

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katolický kostel Nanebevzetí P. Marie

Raněgotický z druhé poloviny 13. stol. Loď byla upravována roku 1800. Jednolodní stavba s rovným uzávěrem presbytáře, přistavěnou sakristií a představěnou věží. Presbytář je zaklenutý gotickou křížovou klenbou, jejíž žebra vyrůstají z kruhové přípory, odseknuté v polovině stěny. Na severní straně presbytáře je gotické výklenkové pastoforium s původními mřížkami. Loď měla původně rovný dřevěný strop, který byl roku 1800 nahrazen pruskou klenbou. Čtyřpodlažní věž se štěrbinovými okny, v posledním podlaží sdružená okna a pod dnešní omítkou je renesanční sgrafitovaná nárožní bosáž. V exteriéru na jižní straně je analyticky prezentovaný ústupkový gotický portál a na východní stěně v prostoru malé knihovny nad sakristií řeholnické okno. V současnosti probíhá v presbytáři plošný odkryv středověké malířské výzdoby, předběžně řazené do 15. století. Ve spodní části jsou obrazy apoštolů, v horních částech severní, jižní a východní stěny se nachází pašijový cyklus. Ve vítězném oblouku jsou postavy proroků a zpodobnění dvou uherských patronů Sv.Štefana a Sv. Ladislava. V lodi je ve dvou sondách zachycena Ladislavská legenda. Nad klenbou v lodi v půdním prostoru se nacházejí fragmenty provinčně vyznívajících pozdně barokních maleb. Hlavní oltář je pseudogotický ze spišskonovoveské dílny, čtyři obrazy na křídlech jsou olejomalby z roku 1905 od malíře Springera. Boční oltář sv. Mikuláše biskupa, klasicistní ze začátku 19. stol. kazatelna je barokní z poloviny 18. stol. křtitelnice kamenná gotická ze 14. stol. Krucifix, polychromovaný dřevořezba z 18. stol. Stříbrné ciborium z roku 1704. Zvon z roku 1677. Z původního zařízení kostela dostaly se dvě gotické sochy Madon (z dob kolem roku 1360 a 1480), sv. Mikuláše biskupa (kolem roku 1480) a sv. Jana Křtitelnice (kolem roku 1500) do sbírek Nemzeti galerie v Budapešti.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Farní úřad[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolický úřad - Slatvina 65, Duchovní správce: Ľubomír Kreta

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Igor Kováč- rodák ze Slatvina, atlet 3. místo MS v atletice 1997 v disciplíně běh 110 m překážek
  • Ján Vencko (1869 - 1957) - historik, působil zde v letech???, Místní kněz, viz kniha Z dějin okolí Spišského hradu
  • Ondrej Fábry (1934) - publikace Slatvina na pozadí dějin, Slovník spišského nářečí ze Slatvina

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slatvina na slovenské Wikipedii.

  1. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Vladislav Vrábeľ je v seznamu. Dostupné online.